Jdi na obsah Jdi na menu
 


Role České republiky v konfrontaci mezi Ruskem a Západem. Kdo v EU pracuje na vytvoření Čtvrté říše...

10. 2. 2023

Role České republiky v konfrontaci mezi Ruskem a Západem. Kdo v EU pracuje na vytvoření Čtvrté říše...

03.02.2023

 

Co je moderní Česká republika? Jaké je její místo v Evropské unii a její role v rusko-evropských vztazích? Existují nějaké vazby na pátou kolonu v Rusku? Jaká je pozice Rakouska ve sporu mezi Moskvou a Bruselem? Imperiální ambice Evropy: proč se Evropská unie nikdy nevzdá své politiky rozšiřování? Redaktor, publicista Igor Šiškin besedoval ve studiu „Den.tv“ s Vadimem Truchačevem, docentem Státní humanitní univerzity, historikem a jedním z předních ruských expertů na Střední Evropu.

 

Dokončení:

 

My máme všechny tyto věci ve světě také, nás tyto věci zajímají především. Často říkáme, že Evropská unie je samostatná byrokracie Evropské unie zvlášť a existuje byrokracie národních států, která je vůči nim téměř koloniální a tak dále. Ale vy říkáte opak, že pro Rakousko je Evropská unie nástrojem k realizaci jejich národních zájmů?

 

Je to samozřejmě EU, která omezuje národní stát, což vyvolává u řady lidí i v Rakousku nespokojenost. Ale na druhou stranu musíme mít na paměti, že evropské země, včetně Rakouska, se dobrovolně vzdaly části své suverenity ve prospěch nadnárodní struktury a v nadnárodní struktuře je vliv země dán dvěma faktory, počtem obyvatel a bohatstvím. Rakousko má samozřejmě to druhé. V prvním případě je na průměru, ale v druhém je to v pořádku - plus samozřejmě tradice diplomacie, kterou EU využívá.

Není to sice Německo, Francie, dokonce ani Itálie a na evropské úrovni lze tuto zkušenost rakouské diplomacie využít. Role Rakušanů v celém příběhu je tedy diplomatická, nedodávají Ukrajině zbraně, ale pouze prostředky osobní ochrany, obvazy.

 

Proto se říká, že se Rakušané snaží od krize a všeho ostatního distancovat?

 

Neznamená to, že se od něj distancují, ale spolupracují se zbytkem EU proti Rusku. Mají jen diplomatickou roli vyjednavače s Ruskem, a tu si nechávají pro sebe a s plným souhlasem Bruselu.

Vzpomeňte si, který jediný politik po zahájení SVO přijel do Moskvy k Putinovi – rakouský kancléř.

 

U nás se to vykládalo jako zvláštní pozice málem vůči téměř celému západu od Rakušanů, kteří projevovali dobrou vůli, pochopení a další věci - a vy říkáte, že je to naopak je to naopak oni vystupovali jako průvodci této role.

 

Ano, samozřejmě, pokud se tam hlouběji kopne, tak Rakušané jsou méně agresivní, ano je to určitě dobře, je to všechno v míře odmítání Ruska. Rakousko má nižší stupeň než Česká republika než Nizozemsko tím spíše než Švédsko a dokonce i než Německo. Ale stále působí proti Rusku nijak jinak než jako protivník, v nejlepším případě jako velký hlavobol, Rakousko Rusko nevnímá. Se všemi těmi obrovskými ekonomickými vazbami, které jsme měli a stále máme, nebyly zcela přerušeny, víte?

 

Existuje nějaký důkaz, že Rusko nevnímají jako nepřítele nebo velkou bolest hlavy, protože to je v naprostém rozporu s narativem, který je hlásán v našich médiích. Že je to pravý opak toho, o co se média snaží - najít nějakou společnou řeč, aby se krize nerozšířila. Všude ukazovali tu fotku Putina, jak tančí s ministryní zahraničí?

 

Ano, ona byla ministryní zahraničí za FPO - Svobodní jsou krajně pravicová, euroskeptici, která se postupně odklonila od takového německého velmocenského nacionalismu zaměřila se více na problémy imigrantů z Blízkého východu a na základě toho vidí ve Spojených státech právě ohrožení rakouské suverenity a na základě toho jsou ochotni spolupracovat s Ruskem, ale Strana svobodných není zdaleka celé Rakousko. Bohužel, velká část rakouské elity je naladěna jinak - stačí si přečíst vládní program, dokumenty rakouského ministerstva zahraničí, kde je vše napsáno černé na bílém: -EU je nástrojem rakouské zahraniční politiky a jedním z klíčových jejích směrů je uvedení do života „Východního partnerství“ a přiblížení Ukrajiny, Běloruska, atd. k EU.

 

Pak se ale ukazuje, že Rakušané obecně nedošli daleko, pokud nechci říci, že vůbec nikam nedošli. Z trendu, který je nyní ve světě pozorován: - se zhroucená Osmanská říše Turecko nyní snaží v té či oné podobě oživit, zhroucený Sovětský svaz se Rusko snaží oživit v té či oné podobě pod jiným názvem a tak dále a tak dále, ale jako kdysi vedoucí světová mocnost se zhroutilo Britské impérium a Británie otevřeně přijímá program globální Británie opět v nové podobě, a vrátit se zpět do hlavní role. Takže Rakušané mají také tuto ambici - vrátit se do dob, kdy vedli v téměř celou evropskou politiku?

 

No, ne v té míře jako Němci, ale o stupínek níže to je – jako u Švédska nebo Nizozemska - to jsou země, se kterými Rakousko v rámci Evropské unie spolupracuje nejtěsněji, ale jsou vlastně na zhruba stejné úrovni, mají rozdělenou práci, aby Rakušané na globální úrovni jménem Evropské unie více prosazovala agenda životního prostředí, Holanďané LGBT agendu a Švédové feministickou agendu. Tady určitě nikdo z nich nezapomněl na svou velkou minulost. I když formálně historie jako faktor současné politiky v bohatých zemích Evropy nyní chybí a o historických tématech se, řekněme, ve volebních kampaních téměř nemluví.

 

Takže, na rozdíl od Poláků tak historickou politiku nevedou na prvním místě ani Rakušané, ani Nizozemci, ani Švédové, ani Němci. Nedělají to proto, že by to považovali za nevýhodné pro sebe, nebo proto, že se těchto komplexů opravdu zbavili, nebo to prostě nepovažují za možné, na rozdíl od Poláků, aby jasně a zřetelně naznačili své ambice založené na minulosti, nebo se zbavili prachu staletí říkali, že to byla temná strašná minulost. Zvláště když říkáte, že jsou teď všichni tolerantní a tak dále?

 

Ano, do značné míry tato velmocenská ambice zůstává, ale je naplněna jiným obsahem. „Jsme majáky v oblasti hodnot lidských práv, a to je světlo, které přineseme světu“, což je Evropanům vlastní ještě více než třeba Američanům.

 

Pak to není nic zásadně nového. Totéž se říkalo v souvislosti s katolicizmem: - je to něco vyššího, světlého a krásného pro celý svět. A my to prosazujeme po celém světě ne proto abychom vás všechny podřídili své vůli, ale musíte být přitahováni k vyšším hodnotám pro své vlastní dobro. Takže to dopadne stejně?

 

Obecně je to stejné, zaprvé Evropané neztratili svou aroganci a snobství, říkají, že můžeme žít v míru s  postsovětským prostorem, pouze když oni budou žít skoro stejně jako my, a to nejen v životní úrovni, ale i z hlediska jejich vnitřního uspořádání. Ano, samozřejmě pro muslimské země, například Turecko, jsou připraveni udělat výjimku, pro Rusko jsou někteří do určité míry připraveni, jenomže se nemohou dohodnout, zda nás považovat za něco úplně jiného nebo jako součást Evropy.

 

Takže když se říká, že se Evropská unie nikdy nevzdá své politiky rozšiřování, je to projev toho, že se stane součástí evropského impéria?

 

No, obrys tohoto rozšíření, jak se by rádi, v ideální podobě rozšířili až k hranicím Ruska, a pokud se zadaří, tak všichni od Běloruska přes Arménii, Gruzii až po Černou Horu, budou muset držet krok s nimi…

                                                          

A ještě jedna věc souvisí s Rakouskem, a to už je řeč o Němcích. Ale Rakušané jsou také Němci, takže chápeme, že po druhé světové válce Rakousko vzniklo jako samostatný stát z rozhodnutí zemí vítězů a němečtí představitelé ve své době, když zakládali Spolkovou republiku Německo, požadovali uznání nezávislosti Rakouska, je to napsáno v ústavě, žádný nový anšlus a další věci, ale byla to vůle vítězů. A co názor poražených, vzpomeňte si, když Hitler přijel do Vídně, všichni ho vítali s květinami, protože, na druhé straně, po první světové válce mu zase zakázali se sjednotit?

 

Zajímavý bod - na jedné straně zesnulý dnes již bývalý předseda Strany svobodných Haider napsal svou středoškolskou esej "Proč jsou Rakušané jsou Němci". Na druhé straně Rakousko je dnes více německou zemí než samotné Německo, a to i přesto, že jsou zde přísnější požadavky na znalost němčiny při získávání povolení k pobytu a ještě přísnější požadavky na občanství, existuje zde přísnější migrační politika, a v daleko menší míře se stydět za minulost.

 A Německo je do jisté míry zvláštní tím, že se stydí nejen za Třetí říši a ale i za Druhou říši, za níž se není co stydět, zejména Druhá říše nebyla příliš špatná v porovnání s ostatními říšemi té doby, nicméně mají menší pocit studu za správné či špatné zacházení s Rakušany - zemí konzervativnější, venkovštější a dnes více německou. Rakušané si myslí, že si zachovali své němectví ve větší míře, ačkoli jejich krev je zčásti slovanská a uherská. No a v Rakousku bude mít každý třetí kancléř české nebo slovenské příjmení…

Žádné otázky o sjednocení s Německem. Není nutné, protože Rakousko je považováno za více německý stát než samotné Německo a nezávislejší. Ve skutečnosti je v Německu 174 amerických vojenských objektů - nikoli základen, ale objektů. V Rakousku nejsou žádné, protože to bylo neutrální. Rakousko jedná ve spojení s ním, a často to, co Německo nemůže vyslovit samo, vkládá do úst rakouským politikům.

 

Ale to již jsou nečisté rakouské společné německé velmocenské ambice, pokud zde existují nějaké vyhlídky a nějaké hrozby. Přece není náhodou, že onen Hitler má své kořeny kompletně v Rakousku a německý nacionalismus zde ve svých extrémních formách přerostl právě v nacismus, který zase pochází odtud?

 

No, co se týče nacismu, tady spíše něco vyrostlo v Pobaltí nebo v Chorvatsku, protože Chorvatsko bylo součástí Rakouska-Uherska. No pro Rakušany je tu Hitler lůzr nikoli jen  proto, že prohrál, ale i  protože to přehnal. Pčece jen měření lebek a pokrevní počty.. - to je úděl marginálů a nutno říci, že Strana svobodných se od toho kategoricky distancuje: -  „Ne v této podobě ne, ale v měkčí formě – Samozřejmě!“

A samozřejmě, že k tomu existuje důvod a důvodem jsou davy migrantů z Blízkého východu, které v patnáctém roce zvýšily počet obyvatel Rakouska za měsíc o 5 % To je vážné, když se vám na prahu objeví velké množství lidí z jiné kultury, národní identita se probouzí a německá národní identita roste v Rakousku více než v Německu, tak přišla migrační krize.

 

Do jaké míry může Rakousko v budoucnu sehrát roli osy pro myšlenku, že Rakušané využívají Evropskou unii jako nástroj svých národních zájmů a že se právě tato EU jako celek stává německým nástrojem?

 

Už na tom pracují. Samozřejmě chápou, že nebude zcela v souladu s německými zájmy, jednat s Francouzi a Italy a do jisté míry dokonce i s Čechy, ale samozřejmě vidí EU právě v této podobě.

 

Takže to, co nazývají Čtvrtou říší, je to, o co jsou Rakušané ochotni usilovat, kontinentální Evropa ovládaná německými zájmy?

 

Ano, pracují na tom, ve skutečnosti očekávají, že v něm zaujmou přinejmenším stejnou roli jako Německo, jako stát, který je více německý než Německo samo.

 Pokud se vrátíme k České republice, tak vzhledem k tomu, že Česká republika byla po staletí součástí německého světa, tak ano.

Existuje problém sudetských Němců vyhnaných z Československa, který Německo oficiálně uzavřelo. Rakousko tuto otázku neuzavřelo. Požaduje po Česku náhradu za majetek, o který tam přišlo. Češi to odmítají Otázka se tam vášnivě diskutovala i na začátku jednadvacátého století, ale migrační krize otázku odsunula do pozadí. Není to tak, že by to byl kritický moment - Rakousko nehodlá revidovat hranice, proto vymysleli takovou věc, jako je Austerlitzký, nebo Slavkovský formát. Existuje Vyšegrádská čtyřka, kterou vymyslelo Československo a Maďarsko. Česku přestal formát vyhovovat a spolu s Rakouskem a Slováky, kteří mají k Čechům téměř vždy blízko, vytvořili svůj formát, kde diskutují o středoevropských záležitostech a snaží se vytvořit společnou politiku, a tuto v EU prosazovat. Až k nim, se vší pravděpodobností, přimkne Slovinsko, bude opět kompletní čtyřka.

 

Jde tedy jen o čtyři státy, které byly kdysi součástí jedné říše a v rámci Evropské unie už začínají jednat samostatně, i když mají vlastní napětí, tření a tak dále?

 

Přesto se snaží postavit za Rakousko. Víte, ono je státem národnějším než Německo, ale méně národní než Češi.  Velkou roli hraje emocionální faktor – samozřejmě. Česká republika je dosud zcela národní zemí a téměř každá vláda, i ta nejvíce proatlantická, pravicová, levicová - se bude přijímání migrantů bránit.

 

Děkuji vám, že jste s námi byl v našem studiu, protože to, co jste nám řekl o současné České republice a současném Rakousku, je mnohde v rozporu se standardním naším obrazem těchto zemí a jejich role v Evropské unii a hlavně k nám proto, že něco takového dělají Češi? Kdyby dělali něco divného Poláci – to je samosebou. A Češi – kdo by to byl řekl? Je možné, že by se něco takového mohlo stát u Rakušanů? Oni jsou přece mír a družba...

 

Rakušané jsou ve skutečnosti hlavními dirigenty imperiální politiky Východního partnerství. Přesněji řečeno, hlavní ideologové a vývojáři jsou v ní velmi aktivní, i Češi se velmi silně zapojili i Švédové už dávno dobře spolupracují.

 

Jediné, co tu mohu umírněného říci je, že ani Rakousko a dokonce ani Česká republika i současné volby ukázaly, že nejsou nejrusofobnější společnosti v Evropě. Jsou rusofobštější a není jich málo. Jistě, je to obecně vzato, spíše o „průměrné teplotě v nemocnici“ – v obou případech. Ale iluze o této průměrné teplotě v nemocnici jménem EU si není  třeba dělat ...

 

https://www.youtube.com/watch?v=W3dqHQ72lSw

Překlad St. Hroch

Přišlo e-poštou