České národní listy

Roku 1989  většina lidí na Moravě chtěla "socialismus s lidskou tváří"

(aspoň dle mých zkušeností)

Dr. Jiří Jaroš Nickelli  ČSPB z.s.

Alespoň podle mých pamětnických zkušeností jak v Brně, tak na moravském venkově (dojížděl jsem do mnoha obcí pracovně) neznám z moravského terénu nikoho, kdo by tehdy žádal přímo kapitalismus. V roce 1989 mi bylo 40 a byl jsem výzkumným pracovníkem Technického muzea v Brně, často jsem jezdil do terénu na malé elektrárny a mlýny. Mluvil jsem s mnoha lidmi, a samozřejmě v bouřlivé době po převratu se lidé svěřovali i se svými náhledy na vývoj. Nenarazil jsem, snad s výjimkou některých aktivistů divadel, na člověka, který by hlásal návrat ke kapitalismu. V tomto ohledu se regionálně ohrazuji jak proti vizím pana presidenta Klause, tak proti hypotézám pana profesora Kellera.

Pamatuji si velmi dobře, jako tehdejší předseda stávkového výboru proti násilí na Nár. třídě, že se v podnicích konaly ankety pro socialismus i kapitalismus, a tyto ankety, jak jsem dostal zprávy a zažil i ve vlastním podniku, všechny byly pro socialismus a presidenta Dubčeka! (velmi málo hlasovalo pro Havla) a skalní komunisté většinou hlasovali pro Císaře.

Lákadlo kapitalismu přestavovala až akcionářská akce Harvardských fondů s heslem "Jistota desetinásobku" -  a to bylo již delší čas po převratu. Lidé naskočili na slogany Kožených a kupovali zajíce v pytli, který se později rozplynul v privatizačních fondech. Sám pan president Klaus s heslem "Více takových Kožených" si to zajisté dobře pamatuje. Ne, že bych mu to vyčítal - přišel s tím veřejně, a ne potichu. jako jistí páni Ježkové, kteří obhajovali rozprodej i dekretálního majetku , například v případě argentinského pohrobka U. F. Kinského, který sáhl dokonce i na Národní galerii, těmito výroky : "Proč nevrátit Kinskému majetek? Protože je ho moc?" Bylo jedno, že otec pana U.F. vítal ve Hitlerem zabrané "Böhmische Leipe" samotného Hitlera v uniformě SA manna! Poté, když U. F. Kinsky (neplést s Kinskými ve Žďáru, kteří byli loyální k ČSR!) žaloval republiku 157mi soudy, pak teprve se orgánové probudili z dogmatického spánku a soudy postupně tuto restituční frašku zbořily.

Takže nikdo z tehdejších Moravanů, co jsem je poznal, si nepřál kapitalismus, ale socialismus s lidskou tváří a proti Havlovi lidé stavěli Dubčeka. Že potom pan Dubček byl "odstraněn z cesty" je už jiný příběh.

Ovšem tehdy toto vlastně nikdo sociologicky nezkoumal. Dnešní vyprávěnky nepamětníků o této době mají hodnotu politického folklóru. To se při takových převratech, které řečeno s Voltairem "nebyly ani revolucí, ani sametem", stává snad běžně. A zkoumání dnes bez očitých pamětníků se rovná hypotetickému věštění s výroky, podobnými delfské Pýthii. Jak to bylo v Praze, nevím, a to by měli vyprávět tamní pamětníci a nikoli vědci jako hypotézy. Souhlas netřeba.