Rok 1938 očima žurnalistů a dokumentů 4, PhDr. Marie Novotná
Rok 1938 očima žurnalistů a dokumentů 4
PhDr. Marie Novotná
Lidové noviny, 12.3., Vídeň 11. března
Schuschnigg: ustupujeme násilí
Německé vojsko počalo dnes na několika místech překračovat rakouskou hranici a pochoduje do Horního Rakouska, Salzburska a Tyrolska. Je doprovázeno oddíly rakouských nacistických legií. …
Ve tři čtvrti na 20. hod. promluvil ve vídeňském rozhlasu dr. Schuschnigg, který měl tuto řeč: „Dnešek postavil nás před těžkou a rozhodující situaci. Bylo mi uloženo, abych podal rakouskému lidu zprávu o této události. Německá říšská vláda dala panu spolkovému prezidentu ultimatum s přesnou lhůtou, podle něhož má spolkový prezident jmenovat spolkovým kancléřem kandidáta jemu uloženému a vláda má být sestavena podle návrhu německé říšské vlády, jinak že německé vojsko vtáhne v této hodině do Rakouska.
Konstatuji před celým světem, že zprávy rozšiřované v Rakousku, že propukly dělnické nepokoje, že tekly proudy krve, že vláda není již pánem situace a z vlastní síly nemůže udržet pořádek jsou vymyšlené od A do Z.. Spolkový prezident mi uložil, abych oznámil rakouskému lidu, že ustupujeme před násilím. Poněvadž jsme za žádnou cenu ani v této vážné chvíli nechtěli, aby byla prolévána německá krev, nařídili jsme své branné moci, aby pro případ, že by německá vojsko vtáhlo do Rakouska, ustoupilo bez jakéhokoliv odporu a vyčkalo rozhodnutí nejbližších hodin. … A tak se loučím v této hodině s rakouským lidem německým slovem a srdečným přáním „Bůh ochraňuj Rakousko!“
Ve 23.30 hodin bylo úředně oznámeno, že spolkový prezident Miklos pověřil Seysse-Inquarta v zájmu udržení klidu a pořádku vedením vládních věcí.
Lidové noviny, 19.3.
Hitler o anexi Rakouska přiznává, že dal Schuschniggovi ultimatum. Znovu o ochraně německých menšin v cizích státech … U nás stojí především za povšimnutí, že říšský kancléř opakoval ve své řeči.
Z nedávného projevu zjištění, že úprava hranic, která by uspokojovala všechny, není v Evropě možná a ještě tuto myšlenku poněkud rozvedl, naznačiv, že není úmyslem německé říše o něco takového usilovat, ale už na tomto místě přešla řeč znova na milionové masy německé žijící za hranicemi Německa, což byl ovšem úvod k anexi Rakouska.
Lidové noviny, 24.3
Rakouské sebevraždy
Čtyřiadevadesát mrtvých, sto zachráněných. Podle oficiální zprávy vídeňské policie se událo v době od 12. do 21. března 94 sebevražd z politických důvodů a sto pokusů o sebevraždu. Ze známějších představitelů bývalého režimu je to bývalý ministr Neustädter, Stürmer, jenž se zastřelil ve své vile u Mödlingu, dále šéfredaktor Neue Frei Presse Sonnenfeld, který spáchaL sebevraždu zároveň se svou ženou, dále spáchal sebevraždu přednosta Chirurgické kliniky dr. W. Denk a prý také historik Egon Friedell.
