Rok 1938 očima žurnalistů a dokumentů 18, PhDr. Marie Novotná
Rok 1938 očima žurnalistů a dokumentů 18
PhDr. Marie Novotná
Lidové noviny, 6.10.
5. října 1938 se prezident Dr. Edvard Beneš vzdal svého úřadu. V témže čísle je uveřejněn článek, který dokládá, proč „V Brně nebude plebiscit. Byl by zcela zbytečný – Nemá opory ani v sárském vzoru.“
jr. – Brno 5. října
Agitátoři bývalé Sudetoněmecké strany rozšiřují mezi německým obyvatelstvem v Brně záměrně a vytrvale pověst, že podle mnichovského diktátu se bude konat také v Brně pod mezinárodní kontrolou plebiscit. Bylo to již úředně vyvráceno, ale to jim nevadí, aby nepokračovali v činnosti, která je naprosto neodpovědná a má jen zvýšit zneklidnění obyvatelstva. Zdá se, že v čele této akce je člen moravskoslezského zemského výboru za bývalou SdP dr. Hubert P r e i b s c h, který s poslancem dr- Hansem L o k s c h o u, bývalým členem křesťanskosociální strany a později strany sudetoněmecké, vede nyní otevřeně věci brněnského nacionálního Němectva. Zvláště činnost přísedícího dr. Preibsche by měly úřady již rázně zakřiknout. Tento pán n e m á k v e ř e j n é m u p ů s o b e n í u ž n e j e n l e g i t i m a c i m r a v n í, a l e i p r á v n í. Stačí říci, že je sice československý státní příslušník, ale narodil se v Janově v okrese krnovském (roku 1982) a přísluší do Vidnavy v okrese frývaldovském, pochází tedy z území, které právě čs. republika odstupuje německé říši a nemá proto u nás co pohledávat. Je sice ještě členem zemského výboru, ale je známo, že za tuto funkci bere jenom plat a jinak nic nevykonává a v zájmu státním ani vykonávat nemůže.
Chceme však podat důkaz, že pro plebiscit v Brně podle mnichovské dohody velmocí nejsou dány ani jinak zcela žádné předpoklady. Je známo, že podle dohody velmocí bude pro plebiscit ve smíšených krajích Československa užito analogie sárského plebiscitu z roku 1934. Podle něho byly oprávněny hlasovat všecky osoby bez rozdílu pohlaví a národnosti, které v den plebiscitu dosáhly dvaceti let věku a které měly 28. června 1919, tj. v den podepsání versailleské mírové smlouvy, bydliště na území Sárska. Je jasné, že v Československé republice při případném plebiscitu bude možno analogicky použít jako rozhodujícího určení, kdo je oprávněn hlasovat, den podepsání mírové smlouvy zavazující Československou republiku. To je m í r o v á s m l o u v a s t .- g e r m e n s k á podepsaná 10. září 1919, jež byla vyhlášena po právoplatném ústavním schválení v československé Sbírce zákonů a nařízení z roku 1921 pod číslem 507. Jaké byly v té době skutečné národnostní poměry v Brně?
O státním převratu roku 1918 bylo město Brno, které mělo tehdy asi 130 000 obyvatel, sice v německých rukou, ale svou německou správu si udržovalo pouze tím, že německá radnice se bránila připojení dvou měst, které s ním stavebně i jinak zcela souvisely, totiž s Královým Polem a Husovicemi, i řadou dalších předměstských obcí. Správu města Brna převzal už 5. listopadu 1918 vládní komisař E h r e n f e l d a to proto, že volené zastupitelstvo bylo třeba podle zákonných ustanovení rozpustit, když se velká většina jeho členů dobrovolně vzdala svých funkcí. Již 16. dubna roku 1919 zákonem číslo 213 bylo pak utvořeno Velké Brno tím, že k dosavadnímu městskému okresu byla připojena města Královo Pole a Husovice a dalších dvaadvacet sousedních a okolních obcí, z nichž některé měly i většinu německého obyvatelstva. Při utvoření Velkého Brna se dbalo především jen na rozhodující zájmy hospodářské a správní, jich uměle udržovaná německá nadvláda na bývalé brněnské radnici ovšem nemohla a nechtěla uznat, poněvadž by jinak již dávno ztratila svou pozici. Skutečné národnostní poměry Velkého Brna byly zjištěny sčítáním obyvatelstva již 6. ledna roku 1919. Tehdy se z 209.601 obyvatel přihlásilo 151.391 k národnosti československé, 51.675 k národnosti německé, 5500 k národnosti židovské a 985 k národnostem jiným. Již 13. června roku 1919 byly potom v Brně vypsány první obecní volby podle nového demokratického volebního řádu, které přinesly velkou většinu československým volebním skupinám. Pravda je, že tyto obecní volby byly zrušeny pro některé námitky z řad voličstva, ale nové obecní volby, které se konaly 29. února 1920 znovu jenom potvrdily skutečnost potvrzenou již při volbách prvních, že české obyvatelstvo Brna má rozhodující převahu.
Ani ten, kdo se chtěl opírat o r a k o u s k é národnostní statistiky, nenašel by v nich oporu pro tvrzení, že národnostní vývoj Brna byl snad po převratu změněn nějakými umělými zásahy. I8 sčítání lidu v bývalém Rakousku, kde měřítkem národnosti byla obcovací řeč obyvatel právě z důvodu germanizačních, od roku 1900 potvrzovalo vždy znovu, že Brno má většinu českého obyvatelstva. Při sčítání lidu roku 1900 se na území dnešního Velkého Brna přihlásilo ze všeho obyvatelstva k obcovací řeči české 51,8 procenta a k obcovací řeči německé 47,9 procenta, roku 1910 pak k obcovací řeči české už 53.6 procenta a k obcovací řeči německé 46,2 procenta. Je samozřejmé, že při velkém a zdravém růstu města Brna po převratu, jež se projevil především také stálým a pravidelným vzrůstem obyvatelstva, v samostatném československém státě se vytrvale uplatňovala i pozice československého obyvatelstva. Tak již při prvním řádném sčítání lidu v Československé republice 15,. Února 1921 bylo zjištěno, že z 221.750 obyvatel města Brno bylo Čechoslováků 155.931 čili 72,4 procenta, Němců 55.816 čili 25,9 procenta, židů 2953 čili 1,3 procenta, 677 jiné národnosti a 6381 cizinců. Tímto sčítáním bylo také prokázáno, že i bývalé vnitřní město má spolehlivou většinu českého obyvatelstva. Ze 140.576 obyvatel bývalého městského okresu zemského hlavního města Brna se přihlásilo k národnosti československé 82. 876 čili 61,3 procenta, k národnosti německé 48.912 čili 36,1 procenta, židovské 2824 čili 2 procenta, jiné 605 a cizinců zjištěno 5359. Další sčítání lidu roku 1930 už jen potvrdilo tento nezadržitelný vývoj Brna v české město. Tehdy dosáhla většina českého obyvatelstva již 77,8 procenta, německá menšina klesla na 20,3 procenta a židovská na 1,3 procenta.
Samozřejmě rozhodující skutečnost je, že město Brno mělo naprosto spolehlivě a průkazně zjištěnou většinu českého obyvatelstva již před podepsáním mírové smlouvy st. germainské 10. září 1919. Tato skutečnost je neodčinitelná a každý, kdo si zahrává u nás v jakékoli formě s myšlenkou plebiscitu v Brně, je ignorant a podle okolností také zrádce.
