Řekové požadují po Německu uloupené cennosti

Protiněmecké nálady v Řecku sílí a s nimi se stále častěji objevuje požadavek, aby Berlín Aténám konečně splatil reparace za druhou světovou válku. Nově se tématem staly i historické artefakty, které Němci za války z Řecka odvezli.

Řeč je o přibližně osmi a půl tisících předmětech, jejichž prodej by v současnosti v aukčních síních mohl vynést až 1,3 bilionu eur, uvádí server Greek Reporter. Okupanti nebrali ohled ani na Akropoli, když v Parthenonu v roce 1941 umístili protileteckou baterii. Sochy používali jako cvičné terče pro zaměřování a vstup do Akropole jako latrínu. „Muzeum v Lavadii proměnili v opravnu kol, zatímco němečtí archeologové plenili řecká muzea a přinejmenším na 17 místech po celém Řecku prováděli ilegální vykopávky,“ konstatuje Greek Reporter s tím, že při odsunu z Atén v roce 1944 němečtí vojáci v Akropoli poškodili bezpočet soch a váz. „Pracovníci řeckého archeologického úřadu jasnozřivě před okupací ukryli nejcennější předměty a po celou dobu je i s nasazením svého života chránili,“ připomíná Greek Reporter hrdinství řeckých archeologů tváří v tvář „německým dobyvatelům“.

Řecký ministr infrastruktury Dimitris Reppas loni v dubnu v parlamentu konstatoval, že největší škody na kulturních památkách Němci napáchali v oblasti Kréty, východní Makedonie a Trácie, stejně jako na ostrovech Samos a Thessálie. Část z ukradených cenností přitom německé archeologické muzeum Pfahlbaumuseum vrátilo Řecku v roce 2010.

Téma dávné a stále nedořešené křivdy i zvolená rétorika nicméně přesně odpovídají atmosféře, která dnes v Řecku vládne ve vztahu k Německu, hybné síle všech bruselských „úsporných opatření“. Mluví se navíc také o dluhu 108 miliard eur za rekonstrukci zničené infrastruktury a o dalších 54 miliardách za nucené půjčky nacistickému Německu z let 1942 až 1944. Půjčky poskytovala řecká centrální banka a nacisté z nich platili dodávky a žold okupačních jednotek.

Celková částka – i bez ukradených historických cenností -- se tak rovná takřka 80 procentům současného ročního HDP Řecka. Berlín sice dává najevo, že otázku reparací Řecku už nehodlá otevírat, nicméně vlivný deník Die Welt nedávno vyzval vládu Angely Merkelové, aby alespoň zvážila odpis části řeckého dluhu. List konstatoval, že řecká vláda je připravena vést otázku reparací „až do úplného vyřešení“, a připomíná, že vůbec poprvé tento požadavek vznesl legendární levicový politik a spisovatel Manolis Glezos, který v roce 1941 strhl svastiku z Akropole. Od té doby považují tuto otázku za svou všechny řecké vlády, které chtějí „prokázat, že nejsou německými lokaji“.

Řecký ministr financí Dimitris Avramopoulos prohlásil, že otázka dluhů je stále „otevřená“ a že vláda v ní podnikne „rozhodné kroky“. Německo se na dvou půjčkách Řecku podílelo největší sumou, za níž požadovalo razantní snížení mezd, zvýšení daní a osekání penzí. Die Welt ale připomíná, že „morální nerovnováha“ může přimět Německo „dříve nebo později ukázat dobrou vůli“, a k tomu by mohlo posloužit právě odpuštění části řeckého dluhu, protože „Řecko je beztak nebude nikdy s to splatit“. LN

Poznámka redakce: Němci dluží reparace kdekomu v Evropě. Kdy konečně se přihlásíme o reparace i my, Češi? Přibližně 360 miliard předválečných korun, které nám má SRN zaplatit, je velmi vysoká částka. Žádný ústavní orgán ČR nemá právo se reparací vzdát. Konfiskovaný německý majetek se od našeho reparačního účtu neodečítá. To dosáhla ještě československá diplomacie.