Řekne nám Radoslav Sikorski, jeden z garantů dohody mezi prezidentem Janukovyčem a opozicí v Kyjevu, k čemu garance dohody měly sloužit?

 Radoslav Sikorski, spolupodepsal dohodu prezidenta Janukovyče s opozicí ze dne 21.2.2014

„21. února roku 2014 v Kyjevě za prostřednictví Ruska, Německa, Polska a Francie podepsal jako úřadující prezident Ukrajiny dohodu s lídry euromajdanu o řešení politické krize v zemi. Dohoda měla proklestit cestu k politickému řešení ukrajinské politické krize a umožnit zemi vyhnout se rozvoji tragických událostí.

Prezident Janukovyč za zprostředkování tří ministrů zahraničních věcí evropských zemí — Polska, Německa a Francie, podepsal 21.2.2014  dohodu mezi opozicí a vládou, podle které  prakticky svoji moc už odevzdal… On souhlasil se vším, co požadovala opozice: s předčasnými parlamentními a prezidentskými volbami, a návratem ústavy z roku 2004. Souhlasil s tím, že nebude používat sílu. Nejen to, on přikázal odvést všechny policejní síly…

Pod dokumentem jsou kromě bývalého prezidenta Viktora Janukovyče a zástupců tehdejší opozice podepsáni také evropští diplomaté. Jedná se o bývalého ministra zahraničních věcí Polska, Radoslawa Sikorského, bývalého ministra zahraničních věcí Německa, Franka-Waltera Steinmeiera (nyní prezidenta Německa) a bývalého ředitele administrativy kontinentální Evropy Ministerstva zahraničních věcí Francie, Erica Fourniera. Zástupce Ruska Vladimir Lukin odmítl dokument podepsat.

Po podepsání dohody mezi prezidentem a opozicí opustily bezpečnostní složky centrum Kyjeva. Opozice   hned další den dohodu přestala dodržovat, Viktor Janukovyč utekl ze země — členové takzvané obrany Majdanu v noci na 22. února obsadili budovu Nejvyšší rady Ukrajiny (parlament), budovu administrativy prezidenta, budovu vlády a ministerstva vnitra.

„Mě a celý ukrajinský národ cynicky obelhali," prohlásil tehdy bývalý ukrajinský prezident.

Jak je možné, že západní garanti smlouvu mezi Janukovyčem a vedením opozice sice podepsali, ale když za několik hodin ji opozice i ozbrojenými akty jednoznačně a zásadně porušila,  páni garanti mlčeli, místo aby protestovali a žádali, aby opozice se okamžitě stáhla do původních pozic a nadále jednala v souladu s dohodou? To bylo jejich povinností jako garantů.

Jestliže dnes již víme, díky paní, A. Merkelové, následně i panu Hollandovi, dřívějšímu prezidentu Francie, k čemu měly sloužit Minské dohody, můžeme si položit i otázku, zda garance neměly sloužit pouze několik hodin, aby Janukovyč stáhl své ozbrojené síly ze strategických míst, a poté mohla ukrajinská opozice přejít do útoku, převzít veškerou moc do svých rukou?  Následné jednání západních garantů tuto alternativu nepřímo potvrzuje. Nebo je ještě jiná možnost? Jistě možné je vysvětlení i jiné. Jaké? Zatím nevíme. Čas jistě oponou trhne.

Pokud však budeme považovat výše uvedené předmětné vysvětlení za správné, pak od počátku byl převrat na Ukrajině  plánován stejně tak jako následný vývoj na Ukrajině za dobu trvání Minských dohod, během jejichž existence měla majdanovská Ukrajina vojensky zesílit, aby mohla činit kroky, které pak dělala na Donbasu. Minské dohody budily přesvědčení, že dávají čas pro mír. Bylo to skutečně tak myšleno? V nedávných měsících Angela Merkelová, tehdy kancléřka SRN, prohlásila veřejně, že v čase poskytnutém Minskými dohodami se měla ukrajinská armáda plně připravit na válku.  Francouzský exprezident Hollande následně potvrdil uvedené tvrzení A. Merkelové.

Dr. O. Tuleškov

Příloha

Merkelová - Minské dohody nebyly pro mír, ale pro čas na vyzbrojení Ukrajiny

Angela Merkelová ve svém rozhovoru pro list Die Zeit prozradila, že Minské dohody nebyly pokusem o nastolení míru na válkou zmítané Ukrajině, ale měly za cíl poskytnout kyjevskému režimu více času na posílení armády a přípravu na rozsáhlou válku.

Angela Merkelová, německá exkancléřka

9. prosince 2022 - 04:20

Na fotografii z jednání o Minských dohodách vidíme Lavrova a Putina a čtvrtého od leva F.W. Steinmeiera a vedle sedící kancléřku Merkelovou.