Putin a Lukašenko dokázali přelstít nejkreativnější barevnou revoluci ve světě, Vladimir Volkonskij
Putin a Lukašenko dokázali přelstít nejkreativnější barevnou revoluci ve světě
Vladimir Volkonskij
15. září 2020
Z posledních událostí kolem Běloruska je patrné, že Putin a Lukašenko zvítězili a opozici v otevřeném střetnutí porazili. Nyní vedou jen boje místního významu. Například nyní jen dorážejí veškerou objevivší se místní nesmyslnost.
Stalo se to proto, že za protivníky neměli spojené síly Západu, ale jen malé křiklouny z Varšavy a Vilniusu. Když Putin a Lukašenko propočítali ve dvou krocích před nimi veškeré jednání absolventů polských a litevských středních odborných učilišť, jede se dopředu ke Svazovému státu.
Při pohledu zpět se dá pochopit, že se Baťka ve své republice skutečně střetl se zatvrzelým nepřítelem, který zhodnotil všechny chyby předešlých majdanů a k běloruskému přistoupil dobře vyzbrojený a tvořivě měnil taktiku v průběhu událostí, přičemž ihned reagoval na veškeré změny. Tito nevyzrálí polští a litevští revolucionáři prohrávají svoji partii ne proto, že špatně hráli, nebo byli špatně připraveni, ale proto, že měli pevného protivníka, připraveného i zemřít, ale nevzdat se. Je to rozdíl od spratka z Kyjeva, který ještě před šesti lety plnil povinnosti prezidenta sousedního, tehdy ještě státu.
V Minsku rozjetá technologie barevných revolucí jaksi utrpěla porážku, ač dosud pracovala jako hodinky. V Kyrgyzii, v Gruzii, v Arménii, a o Ukrajině ani nemluvě. V Sýrii a Libyi to vedlo k občanským válkám. Irák ztratil nezávislost a libyjská Džamahírie jako stát zmizela. Jugoslávii roztrhali na kousky. Ani další státy neminula hořká číše, jenom to bylo bez těžkých následků. Jediné selhání utrpěly na Náměstí nebeského klidu a v Hongkongu, ale tam jsou prokletí čínští komunisté, na ně by tak pasovala jaderná bomba. Takže si polští a litevští revolucionáři měli z koho brát příklad. Použili ho a někde dokonce s udivující pružností a adaptabilitou ke všem protiopatřením opačné strany předčili své učitele. Zde jsou shrnuty jejich úspěchy:
Know-how č. 1: Okamžitě přestali využívat šéfy protestů. Když byla Baťkou zlikvidována všechna opozice, oni jakožto jediný vůdce a centrum nejprve ovládli internetový zdroj – telegramový kanál NEXTA, který nemohly úřady blokovat. Byl jediným centrem odporu a koordinoval protesty mas, burcoval lidi k povstání, nepřetržitě dodával jednomu milionu svých příznivců čerstvé informace a plány akcí. To je v organizaci barevných revolucí nové.
Know-how č. 2: Když narazili na účinný odpor vlády tak „rozkuchali“ protest a nejdříve použili taktiku „bloudivého“, „mihotajícího se“ majdanu nazvaného „partyzánský“ (Bělorusko je partyzánská krajina), opustivše tvrdý silový scénář s barikádami, zabíráním náměstí a administrativních budov.
Know-how č. 3: Když skupiny OMON potlačily „partyzány“, ti přešli na taktiku majdanů na dvorech a v obytných oblastech kde se účastníci navzájem znali a prostřednictvím mobilů spolu hovořili. Tam se praktikovala masová neposlušnost a demonstrativní protesty, například auta se zapnutými světly, blikající světla v domech, tleskající lidé na okrajích silnic.
Know-how č. 4: Poprvé se při barevné revoluci použil nátlak pomocí stávek. Na tuto udičku se nachytaly podniky MAZ, BelAZ, BMZ, MTZ, METZ, MMZ, Belšina, Grodno – Azot, BelŽD a řada dalších. Ale vcelku se tento protest zadrhnul, podpořilo to jen 27 podniků. Baťko to i tady železnou rukou potlačil (a hloupě propustil všechny stávkující).
Know-how č. 5: Proti protestu žen použil speciální ženské síly.
Know-how č. 6: Ženský protest se zadrhl proto, že byl ignorován (stůjte si jak chcete dlouho, dokud vás to baví!) a organizátoři jej přetransformovali na mládežnický. Mládež je nejvíce protestující část společnosti, všude a vždy a je využívaná k tomu co je potřeba si z bláznivostí vzít. Baťko našel způsob jak na ně. Hoši se jednoduše hned povolávali do armády. Ještě během protestů bylo zrušeno zproštění vojenské služby u škol. Když nechceš do armády, tak seď pěkně doma, anebo na přednáškách.
Know-how č. 7: Organizátoři se nesoustředili na určitou sociální skupinu, ale do protestů zapojovali stále nové lidi. Všechny možné profese a složky, včetně mládeže, fotbalových a hokejových ultras, novinářů, dokonce i ze státních medií, kriminálníků. I novináře ze státních medií se podařilo získat. Jenže to nevyšlo s politickými elitami, s bezpečnostními pracovníky, se sportovní a s regionálními elitami. Baťko to ustál a elity se nerozprchly. Celistvost běloruských struktur řízení se udržela výhradně z důvodu vnějšího faktoru ruského a čínského uznání výsledků voleb a osobních vlastností Lukašenka.
Baťko se v Běloruské republice setkal s jedním z nejkreativnějších příkladů organizování barevných revolucí ve světě. Pružná, systematická, mnohaúrovňová, sociálně adaptabilní, začínající od církve a končící u hokejových fanatiků a kriminálníků. Vzniklý požár se na jedné straně podařilo uhasit a na druhé zase vzplanul.
Lukašenko dokázal udržet stát pod kontrolou a protestující si vynutili právo protestovat. Nyní již dynamika protestů klesá. Krize sice zůstává, ale už jen doutná. Vláda cestu z krize má převedením politických požadavků na sociální a postupným oslabováním bouří. Pokud se to nepodaří, potom přichází v úvahu referendum a ústavní reforma se změnou prezidentské formy řízení státu na parlamentně prezidentskou, kde bude rovnováha mezi opozicí a vládou. Jenomže za současného prezidenta to možné není.
Co s tím? V době až skončí Lukašenkovo funkční období bude muset předat své pravomoci chráněnci Kremlu. Dosud není znám, ale objeví se. Lidé z polských a litevských učilišť, dobří žáci Gene Sharpa (americký politolog, zastánce teorie nenásilného odporu) budou mít naději, že jejich zájmy v běloruském parlamentu budou hájit zbytky opozice, která proklouzla bílým majdanem.
Ve výsledku všech událostí zvítězí Putin, který se na krok přiblížil ke své dávné myšlence – Svazovému státu. Svým nepřátelům opět předvedl, že v politice umí všechno, jen ne prohrávat. V Bělorusku prohrát nesměl, protože tam byly v záběhu technologie, které se připravovaly k použití v Rusku v roce 2024, konkrétně dne 17. března.
Převzato z Topcor.ru
(Poznámka: Podle článku na Fondsk.ru to v Bělorusku tak optimisticky nevypadá.)
outsidermedia.cz
