Provokatéři u Národního muzea 2023 a v roce 1969 vyrabovaný Aeroflot

Víte, co se stalo 28.března 1969 v Praze na Václavském náměstí a jeho okolí?  V noci tam byla vyrabována a zničena kancelář letecké společnosti Aeroflot. Po výhře nad Sovětským svaze 4:3 na MS v hokeji ve Stockholmu to měli udělat živlové z řad radujících se občanů. Masová radost byla zkriminalizovaná.  

Národní muzeum v Praze s ukrajinskou vlajkou v průčelí je určitou raritou

13. března 2023 - 06:20

„Dědeček mi  vyprávěl, že  jako mladík se tehdy toho dne 28. března 1969 také vydal noční tramvají do centra města, aby v davu Pražanů se prošel i po Václavském náměstí a radoval se s ostatními  z výhry hokejistů nad Sovětským svazem.   To, že  těchto oslav sportovního úspěchu zneužili nějací živlové, aby  vyrabovali   kancelář letecké společnosti Aeroflot, se lidé  dozvěděli z televizního zpravodajství až druhý den a v novinách až v pondělí 31.března 1969.  Našel jsem na  webových stránkách jednoho archívu ono památečné vydání Rudého práva a text popisující tyto jevy. Zdá se, že provokateři v rolích živlů  mohou posloužit i v současnosti třeba ke  zkriminalizování pořadatelů protivládní demonstrace," upozornil student politologie, který si nepřeje být jmenovaný, aby jej profesoři politologie nepovažovali za kolegu a spolužáci za idiota. 

Proto jste si na vyprávění svého dědečka vzpomenul v těchto dnech?

„Zapomněl bych  dodat, že po roce 1989 se novináři k tomuto incidentu z roku 1969 vrátili a po dvaceti letech  se zjistilo, že  kancelář sovětské letecké společnosti Aeroflot tehdy vyrabovali státní bezpečností k tomu účelu najatí vandalové a to všechno za účelem pozdějšího zpřísnění zákroků tehdejší Veřejné bezpečnosti proti jakýmkoliv protispolečenským  kriminálním elementům, jak jsem se dozvěděl  v Rudém právu z roku 1969. Tehdejší vláda totiž byla přesvědčena, že veřejnost plně pochopí, že státní orgány nemohou a nebudou podobné činy trpět. Očekávalo se, že Veřejná bezpečnost v takových případech dostane plné podpory občanů."

Dobře, to se stalo v roce 1969 a proč si to máme připomínat zrovna nyní?

„Nebyl náhodou incident   u Národního muzea po nedávné protivládní demonstraci na Václavském náměstí také vyvolaný provokatéry, kteří použili stejný postup jako například narušitelé předvolebních setkáních  Andreje Babiše se svými příznivci? Šťouraví novináři přeci musí vědět, která neziskovka  a proč zrovna v době protivládní demonstrace najala  kompars vlajkonošů vybavený  ukrajinskými  a evropskými  vlajkami  a nastoupený  jako na potvoru pod  schodištěm Národního muzea zrovna, když ta demonstrace probíhala.  Proč média zpřízněná s vládou  a vládní  politici ještě i desítky hodin po demonstraci zesměšňovali  řečníky, kteří tam hovořili,  komentovali věty  vytržené  ze souvislostí opozičních politiků  nebo prostě lhali  a hanlivě mluvili o některých cizincích? "

A  co si o té demonstraci má myslet veřejnost, která tam nebyla?

„To je těžké. Když Česká televize na demonstraci  s účastníky  pošle dělat rozhovory  nejméně důvěryhodného  redaktora s vadou řeči Jiřího Hynka a pak v obrazových  zprávách poskytuje divákům záběry na výhradně starší spoluobčany, kteří  ne zrovna výstižně vysvětlují, proč  demonstrují.  To jsou metody zpravodajství Československé televize jako přes kopírák z podobných akcí před rokem 1990."

A je něco, co by si měl český občan zapamatovat?

„Jistě by si měl zapamatovat prohlášení současného  českého ministra kultury, že ukrajinskou vlajku Národní muzeum ze svého průčelí prostě nesundá. Je to tedy ministerský zájem mít na Národním muzeu vlajku Ukrajiny odkud ostatně pocházela většina členů politbyra Komunistické strany Sovětského svazu, které v srpnu 1968 rozhodlo o  potlačení  tak zvané kontarevoluce v Československu. Ostatně bratrskou pomoc ze  srpna  1968  stále připomínají patrné stopy po kulkách  ze samopalů   vojáků států Varšavské smlouvy v tomto případě převážně Sovětského svazu s převahou Ukrajinců. Nakonec Ukrajinec Brežněv k té okupaci dal pokyn, ale desetitisíce dalších Ukrajinců vojáků a důstojníků sem vpadli nejdříve na tancích a pak se tady usadili v sovětských posádkách v Milovicích, v Mimoni, v Olomouci a na dalších místech  i s rodinami. Příkladem je třeba otec současného starosty Kyjeva, který byl okupantem v Mimoni a jeho děti tady byly  s ním. Nu a že z ostatních vojáků a důstojníků byla velká část z Ukrajiny je  logické. Ty  jednotky, které sem vpadly v roce 1968, byly ty, které byly z posádek  umístěných nejbliže u hranic s Československem a tam byly jednotky působící na Ukrajině s velkou účastí Ukrajinců. Je tedy důležité, že  ukrajinskou vlajku Národní muzeum ze svého průčelí  nesundá, když už tam od roku 1968 máme ty stopy po kulkách z těch samopalů."

(ps, Prvnizpravy.,cz, foto: ps)