Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč Trump potřebuje naléhavá jednání s Putinem

16. 1. 2025

Proč Trump potřebuje naléhavá jednání s Putinem

16.1.2025 09:10

Jiří Vyvadil: Donald Trump nesporně v jednom smyslu způsobil revoluci (tak jako konečně ve všem, co dělá) při řešení ukrajinské krize, tím, že se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, přesněji mezi Západem a Ruskem prostřednictvím Ukrajiny chce urychleně ukončit, zatímco stávající bidenovské elity by chtěli vést nekonečnou válku s cílem Rusko totálně porazit. Názory Trumpa i jeho týmu jsou široce publikované. Ale úvahy ruských představitelů nikoliv. Na portálu Vzglayd.ru se myšlenky, neučesané a realisticko-skeptické objevily v textu Gevorge Mirzayana. Jsou důležité. Stejně to bude totiž Rusko, kdo konflikt vyřeší a nikdo jiný.

„Bezprostředně po Trumpově inauguraci proběhne telefonický rozhovor mezi vůdci. Diplomatická interakce začne na pracovní úrovni." Těmito slovy komentují experti prohlášení přicházející z Washingtonu o možných jednáních mezi vůdci Ruska a Spojených států. Je v současných podmínkách skutečně možné osobní setkání prezidentů obou zemí?

Rusko a Spojené státy jsou blízko začátku vyjednávacího procesu. Alespoň to říkají ve Washingtonu. Od Trumpova oznámení o připravenosti na schůzky (a „velmi rychle“) až po veřejnou demonstraci USA záblesků realistického přístupu.

„Nemyslím si, že je reálné říci, že máme v úmyslu vyhnat každého Rusa z každého centimetru ukrajinské půdy, dokonce i z Krymu. Prezident Trump tuto realitu uznává, a pokud by ji uznal i zbytek světa, byl by to monumentální krok vpřed,“ říká budoucí Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz.

Samozřejmě ani přípravy na jednání jako taková ještě nezačaly. „Existují určité kontakty mezi Washingtonem a Moskvou, vojenské i diplomatické, ale jedná se spíše o kontakty na technické úrovni. Neproběhl žádný politický dialog ani dialog na nejvyšší úrovni,“ uvedl tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

A to je logické. Jednak proto, že jde o požadavek amerického práva – zakazuje zvolenému prezidentovi vměšovat se do záležitostí toho současného. A věcná jednání o schůzce mohou být právě takovým zásahem.

Za druhé, podstatná jednání musí být vedena s těmi, kdo jsou u moci a kteří mohou být odpovědní za to, na čem se dohodne. Trump ještě není formálně u moci a v době, kdy bude zvolen, se situace na místě může změnit, vzhledem k horečné aktivitě končící Bidenovy administrativy ve věcech dodávek zbraní Ukrajině a uvalování sankcí proti Rusku.

"Demokraté mají takové způsoby v politice jako poslední možnost, jak zkazit příští administrativu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. – Když už nejste zvoleni a váš tým vidí Ameriku způsobem, který nepodporovala většina Američanů, ale čistě eticky, na základě lidské slušnosti, počkejte tyto tři měsíce mezi volbami a inaugurací a pochopte, že lidé chtějí jinou politiku. Ne, tohle určitě uděláme, zabouchneme dveře, aby se nikdo necítil špatně.“

Samotná příležitost k jednání se proto otevře po 20. lednu – tedy poté, co se Trump ze zvoleného promění v současného prezidenta Spojených států. „Jsem si absolutně jistý, že bezprostředně po Trumpově inauguraci proběhne telefonický rozhovor mezi vůdci. No, diplomatická interakce začne na pracovní úrovni – například za účasti zvláštního představitele USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga, téhož Michaela Waltze, nového ministra zahraničí nebo jeho zástupců,“ řekl Dmitrij Suslov, zástupce ředitele Centra. pro komplexní evropská a mezinárodní studia na Vysoké škole ekonomické, říká list VZGLYAD.

A pouze pokud bude tato diplomatická interakce úspěšná, budou se Trump a Putin moci setkat tváří v tvář. Existují ale jisté pochybnosti, že bude úspěšná.

Ano, v řadě bodů bude snadné se shodnout. „Nejjednodušší na dialogu bude jeho začátek. Obě strany mají zájem, aby odešel,“ říká Dmitrij Suslov.

Spojené státy (samozřejmě za Trumpa) mají zájem, protože se potřebují co nejrychleji zbavit ukrajinské krize a řešit jiné, důležitější věci – Čínu, Blízký východ a vnitroamerické problémy. Podle prezidentského poradce Nikolaje Patruševa nebude Ukrajina mezi Trumpovými prioritami, má obavy z Číny.

A pokud se toho Spojené státy nemohou zbavit tím, že Rusku uštědří strategickou porážku, pak to znamená, že s nimi musíme hledat kompromis. A podívejte se nyní, než Trumpova administrativa vytvořila svou vlastní historii podpory kyjevského režimu a veškeré výdaje na ni lze přičítat Bidenově administrativě.

Rusko vždy prosazovalo a prosazuje vyjednané řešení konfliktu. Ano, Moskva může vyřešit své problémy s kyjevským režimem prostřednictvím Severního vojenského okruhu, ale politicko-diplomatické řešení, na rozdíl od jednoduchého vojenského, může Moskvě zajistit jak uznání jejích nových území, tak začátek procesu zrušení sankcí. Pokud budou jednání úspěšná, samozřejmě.

Spojené státy jsou připraveny formálně připravit Kyjev o jeho euroatlantický sen. „Bude docela snadné dohodnout se na nevstoupení Ukrajiny do NATO. Trump tuto myšlenku rozhodně nepodporuje, stejně jako mnozí kolem něj – viceprezident J. D. Vance, Keith Kellogg,“ vysvětluje Dmitrij Suslov.

Trumpova logika je jednoduchá: vstup Ukrajiny do NATO ukládá Spojeným státům povinnost ji chránit. A zvolený prezident se staví proti jakýmkoli dodatečným povinnostem.

Na druhou stranu, jak v USA, tak ještě více v Evropě existuje projekt jakési sublimace členství Ukrajiny v NATO. Jednoduše řečeno, zintenzivnění spolupráce mezi Západem a kyjevským režimem po zániku Severovýchodního vojenského okruhu. A tento projekt právě naráží na tuhý odpor Moskvy, která požaduje demilitarizaci a neutrální status pro poválečnou Ukrajinu.

„Toto je jeden z nejzásadnějších rozporů v našich přístupech. Postoj Trumpovy administrativy bude takový, že Ukrajina musí vyjít z války a zůstat vojensky silnou zemí a Evropa musí Ukrajině nadále poskytovat vojenskou podporu. Interakce mezi Ukrajinou a evropskými zeměmi by měla být zachována nebo dokonce posílena, zvláště pokud se Ukrajina stane neutrálním státem,“ vysvětluje Dmitrij Suslov. Moskva, chápající protiruskou povahu ukrajinského státu v jeho současné inkarnaci, je proti takovému scénáři.

Dalším problémem mohou být vyjednávací „makeweights“ – tedy další hráči u jednacího stolu. Je jasné, že Zelenskyj tam nebude – alespoň do doby, než bude legitimizován ve volbách. A možná se to ani nestane, protože se svými slovy vyloučil z jednání s Moskvou. Ale možná Evropa.

„Evropané budou od Trumpa požadovat, aby usedli k jednacímu stolu a aby jednání neprobíhala bez Evropanů. Že by Spojené státy měly alespoň koordinovat s Evropany věci, o kterých jednají s Ruskem. A že pokud je Trumpova administrativa vyloučí z vyjednávacího procesu a povede bilaterální jednání s Ruskem za zády Evropanů, tak Evropané nepodpoří Trumpa ohledně Číny,“ vysvětluje Dmitrij Suslov.

Evropané si nepřejí, aby se opakovala situace, kdy Moskva a Washington řešily otázky evropské bezpečnosti bez nich. V ukrajinském konfliktu však Evropa zaujímá mnohem tvrdší pozici než Spojené státy, a to i v otázce rozmístění západních jednotek tam. Proto bude s jejich účastí nesmírně těžké shodnout se na již tak problematických bodech.

Moskva proto prosazuje, aby u jednacího stolu nebyli zbyteční lidé. „Jednání o Ukrajině by měla být vedena mezi Ruskem a Spojenými státy bez účasti dalších západních zemí. S Londýnem nebo Bruselem není o čem mluvit. Vedení EU například již dávno nemá právo mluvit jménem mnoha svých členů, jako je Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Rumunsko a některé další evropské země, které mají zájem na stabilitě v Evropě a zaujímají vyvážený postoj směrem k Rusku,“ říká Nikolaj Patrušev.

Zároveň musíme pochopit, že i bez evropských „partnerů“ budou jednání trvat týdny a měsíce. Že i bez evropských vyjednávacích sabotáží s největší pravděpodobností dojde k ukrajinským sabotážím – například v podobě pokusů o organizování nových teroristických útoků v Rusku.

J.V. A úvaha končí závěrem, který cítím potřebu vypíchnout, protože i jí to tak cítím. Je skvělé, že se Trump snaží ten konflikt ukončit, ale zároveň platí, co autor uvádí v samotném závěru:

Proto by bylo předčasné vkládat do těchto jednání příliš velké naděje. Projdou - dobrý. Pokud skončí s dohodami, které vyhovují Rusku, je to ještě lepší. Pokud ne – Rusko zajistí svou bezpečnost vojenskou silou.

Jiří Vyvadil

vasevec.info