Příloha k článku „Roček – O přítomné budoucnosti s profesorem Jeffrey D. Sachsem“
Příloha k článku „Roček – O přítomné budoucnosti s profesorem Jeffrey D. Sachsem“
Skutečná historie války na Ukrajině: chronologie událostí a argumenty pro diplomacii
Července 17, 2023, www.jeffsachs.org/newspaper-articles/history-of-war-in-ukraine
Abych pomohl veřejnosti překonat zjednodušující narativ Bidena a mainstreamových médií, nabízím stručnou chronologii některých klíčových událostí, které vedly k probíhající válce.
31. ledna 1990. Německý ministr zahraničí Hans Dietrich-Genscher slibuje
(https://nsarchive.gwu.edu/document/16112-document-01-u-s-embassy-bonn-confidential-cable)
sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi, že v souvislosti se znovusjednocením Německa a rozpuštěním sovětské vojenské aliance Varšavské smlouvy NATO vyloučí "rozšíření svého území na východ, tj. jehoposunutí blíže k sovětským hranicím".
9. února 1990. Americký ministr zahraničí James Baker III. souhlasí (https://nsarchive.gwu.edu/briefing-
book/russia-programs/2017-12-12/nato-expansion-what-gorbachev-heard-western-leaders-early) se sovětským
prezidentem Michailem Gorbačovem, že "rozšiřování NATO je nepřijatelné".
29. června – 2. července 1990. Generální tajemník NATO Manfred Wörner řekl ruské delegaci na vysoké
úrovni, (https://nsarchive.gwu.edu/document/16373-document-01-memorandum-boris-yeltsin-about) že "Rada NATO a on (Wörner) jsou proti rozšiřování NATO".
1. července 1990. Ukrajinská rada (parlament) přijímá
(https://static.rada.gov.ua/site/postanova_eng/Declaration_of_State_Sovereignty_of_Ukraine_rev1.htm)
Deklaraci státní suverenity, ve které "Ukrajinská SSR slavnostně deklaruje svůj záměr stát se trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků a dodržuje tři principy bezjaderného původu: neakceptovat, vyrábět a nenakupovat jaderné zbraně".
24. srpna 1991. Ukrajina vyhlašuje nezávislost (https://www.jeffsachs.org/newspaper-articles/history-of-war-in-ukraine) na základě Deklarace státní suverenity z roku 1990, která obsahuje závazek neutrality.
V polovině roku 1992. Politici Bushovy administrativy dosáhnou tajného vnitřního konsensu
(www.academia.edu/50695483/NATO_enlargement_and_US_foreign_policy_the_origins_durability_and_impact_of_an_idea) o rozšíření NATO, což je v rozporu se závazky, které nedávno učinili vůči Sovětskému svazu a Ruské federaci.
8. července 1997. Na madridském summitu NATO (www.nato.int/docu/pr/1997/p97-081e.htm) jsou Polsko, Maďarsko a Česká republika vyzvány k zahájení přístupových rozhovorů s NATO.
Září-říjen 1997. Ve Foreign Affairs (září/říjen 1997) bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski podrobně popisuje (www.jstor.org/stable/20048199) časový harmonogram rozšíření NATO, přičemž jednání s Ukrajinou mají prozatímně začít v letech 2005-2010.
24. března – 10. června 1999. NATO bombarduje Srbsko. Rusko označuje bombardování NATO za "flagrantní porušení Charty OSN".
Březen 2000. Ukrajinský prezident Kučma prohlásil, že
(www.jstor.org/tc/accept?origin=%2Fstable%2Fpdf%2Fresrep10340.5.pdf&is_image=False) "dnes nepřichází v úvahu vstup Ukrajiny do NATO, protože tato otázka je extrémně složitá a má mnoho úhlů pohledu".
13. června 2002. USA jednostranně odstoupily od Smlouvy o protibalistických zbraních, což místopředseda Výboru pro obranu ruské Dumy charakterizoval (www.jstor.org/stable/26323167)
jako "extrémně negativní událost historického rozsahu".
Listopad-prosinec 2004. Na Ukrajině dochází k "oranžové revoluci", což jsou události, které Západ charakterizuje jako demokratickou revoluci a ruská vláda jako Západem vyrobené (www.jstor.org/stable/26323167) uchvácení moci s otevřenou i skrytou podporou USA.
10. února 2007. Putin v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci ostře kritizoval (http://en.kremlin.ru/events/president/transcripts/24034) pokus USA vytvořit unipolární svět, podporovaný rozšířením NATO, a prohlásil: "Myslím, že je zřejmé, že expanze NATO... představuje závažnou provokaci, která snižuje úroveň vzájemné důvěry. A máme právo se ptát: proti komu je tato expanze namířena? A co se stalo s ujištěními, která učinili naši západní partneři po rozpuštění Varšavské smlouvy?"
1. února 2008. Americký velvyslanec v Rusku William Burns zasílá důvěrnou depeši (https://wikileaks.org/plusd/cables/08MOSCOW265_a.html) americké poradkyni pro národní bezpečnost Condoleeze Riceové, nazvanou "Nyet znamená Nyet: Ruské červené čáry rozšíření NATO", v níž zdůrazňuje, že "aspirace Ukrajiny a Gruzie na NATO se nejen dotýkají citlivého nervu Ruska, ale vyvolávají vážné obavy z důsledků pro stabilitu v regionu".
18. února 2008. USA uznaly nezávislost Kosova (https://2001-2009.state.gov/secretary/rm/2008/02/100973.htm) navzdory vášnivým ruským námitkám. Ruská vláda prohlašuje, že nezávislost Kosova porušuje "suverenitu Republiky Srbsko, Chartu OSN, rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244, zásady Helsinského závěrečného aktu, ústavní rámec Kosova a dohody kontaktní skupiny na vysoké úrovni".
3. dubna 2008. NATO prohlašuje (www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_8443.htm) že Ukrajina a Gruzie "se stanou členy NATO". Rusko prohlašuje, (www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_8443.htm) že "členství Gruzie a Ukrajiny v alianci je obrovskou strategickou chybou, která by měla nejvážnější důsledky pro celoevropskou bezpečnost".
20. srpna 2008. USA oznámily, (https://2001 2009.state.gov/r/pa/prs/ps/2008/aug/108659.htm ) že v Polsku rozmístí systémy protiraketové obrany (BMD), které budou později následovat Rumunsko. Rusko vyjadřuje rozhodný nesouhlas se systémy BMD.
28. ledna 2014. Náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová a americký velvyslanec Geoffrey Pytat plánují změnu režimu na Ukrajině v hovoru, který byl zachycen a zveřejněn na YouTube 7. února, (www.bbc.com/news/world-europe-26079957) v němž Nulandová poznamenává, že "[viceprezident] Biden je
ochoten" pomoci uzavřít dohodu. 21. února 2014. Vlády Ukrajiny, Polska, Francie a Německa uzavírají(https://en.wikipedia.org/wiki/Agreement_on_settlement_of_political_crisis_in_Ukraine ) dohodu o urovnání politické krize na Ukrajině a vyzývají k novým volbám koncem roku. Krajně pravicový Pravý sektor a další ozbrojené skupiny místo toho požadují Janukovyčovu okamžitou rezignaci a převzetí vládních budov. Janukovyč prchá. Parlament okamžitě zbavuje prezidenta jeho pravomocí bez procesu impeachmentu.
22. února 2014. USA změnu režimu okamžitě schvalují. (https://obamawhitehouse.archives.gov/the-press-
office/2014/02/22/statement-press-secretary-ukraine )
16. března 2014. Rusko pořádá na Krymu referendum, jehož výsledkem je podle ruské vlády velká většina hlasů pro ruskou nadvládu. 21. března ruská Duma odhlasuje přijetí Krymu do Ruské federace. Ruská vláda
(https://balkaninsight.com/2014/03/18/crimea-secession-just-like-kosovo-putin/) používá analogii s referendem v Kosovu. USA odmítají krymské referendum jako nelegitimní.
18. března 2014. Prezident Putin charakterizuje změnu režimu jako převrat a uvádí: "Ti, kteří stáli za posledními událostmi na Ukrajině, měli jinou agendu: připravovali další převzetí vlády; Chtěli se chopit moci a nezastavili se před ničím. Uchýlili se k teroru, vraždám a nepokojům." (http://en.kremlin.ru/events/president/news/20603 )
25. března 2014. Prezident Barack Obama (www.washingtonpost.com/world/national-security/obama-dismisses-
russia-as-regional-power-acting-out-of-weakness/2014/03/25/1e5a678e-b439-11e3-b899-20667de76985_story.html) se vysmívá Rusku "jako regionální mocnosti, která ohrožuje některé ze svých bezprostředních sousedů – ne ze síly, ale ze slabosti".
12. února 2015. Podpis dohody Minsk II. Dohoda je jednomyslně podpořena
(https://press.un.org/en/2015/sc11785.doc.htm) rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2202 ze dne 17. února 2015.
Bývalá kancléřka Angela Merkelová později přiznala, (https://english.almayadeen.net/news/politics/merkel:-
minsk-agreement-attempted-to-give-ukraine-time) že dohoda Minsk II byla navržena tak, aby poskytla Ukrajině čas na posílení armády. Ukrajina ji nerealizovala a prezident Volodymyr Zelenskyj uznal, že nemá v úmyslu dohodu realizovat.
06/Israeli-ex-PM-says-the-West-interrupted-Russia-Ukraine-peace-talks-1hcUB6GDDXO/index.html) říká Bennett, se Západ rozhodl "Putina spíše rozdrtit, než vyjednávat".
1. února 2019. USA jednostranně odstupují od Smlouvy o likvidaci raket středního rozsahu (INF). Rusko ostře kritizuje stažení INF jako "destruktivní" čin, který rozdmýchal bezpečnostní rizika.
14. června 2021. Na summitu NATO v Bruselu v roce 2021 NATO znovu potvrzuje záměr NATO rozšířit a zahrnout Ukrajinu: "Opakujeme rozhodnutí přijaté na summitu v Bukurešti v roce 2008, že Ukrajina se stane
členem Aliance."
1. září 2021. USA znovu zopakovaly podporu aspiracím Ukrajiny na členství v NATO ve "Společném prohlášení o strategickém partnerství mezi USA a Ukrajinou". (www.whitehouse.gov/briefing-room/statements-
releases/2021/09/01/joint-statement-on-the-u-s-ukraine-strategic-partnership/ )
17. prosince 2021. Putin předkládá návrh (https://mid.ru/ru/foreign_policy/rso/nato/1790818/) "Smlouvy mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací o bezpečnostních zárukách", která je založena na nerozšiřování NATO a omezení rozmístění raket středního a krátkého doletu.
26. ledna 2022. USA formálně odpovídají Rusku, že USA a NATO nebudou s Ruskem vyjednávat o otázkách rozšiřování NATO, čímž zabouchly dveře na vyjednané cestě, jak se vyhnout rozšíření války na Ukrajině. USA se odvolávají na politiku NATO,
(www.nato.int/cps/en/natohq/topics_49212.htm#:~:text=NATO's%20%E2%80%9Copen%20door%20policy%E
2%80%9D%20is,a%20say%20in%20such%20deliberations) že "jakékoli rozhodnutí o pozvání země ke vstupu do Aliance je přijímáno Severoatlantickou radou na základě konsensu mezi všemi spojenci. Žádná třetí země nemá v takových úvahách co říci." Stručně řečeno, USA tvrdí, že rozšíření NATO na Ukrajinu není ruskou
záležitostí.
21. února 2022. Na zasedání ruské bezpečnostní rady (www.en.kremlin.ru/events/security-council/67825)
ministr zahraničí Sergej Lavrov podrobně popsal americké odmítnutí vyjednávat: "Jejich odpověď jsme obdrželi na konci ledna. Hodnocení této reakce ukazuje, že naši západní kolegové nejsou připraveni přijmout naše hlavní návrhy, především ty, které se týkají nerozšiřování NATO na východ. Tento požadavek byl odmítnut s odkazem na takzvanou politiku otevřených dveří bloku a svobodu každého státu zvolit si svůj vlastní způsob zajištění bezpečnosti. Ani Spojené státy, ani Severoatlantická aliance nenavrhly alternativu k tomuto klíčovému ustanovení."
Spojené státy dělají vše, co je v jejich silách, aby se vyhnuly zásadě nedělitelnosti bezpečnosti, kterou považujeme za zásadně důležitou, a na kterou jsme se mnohokrát odvolávali. Odvozujíce z toho jediný prvek, který jim vyhovuje – svobodu volby aliancí – zcela ignorují vše ostatní, včetně klíčové podmínky, která zní, že nikdo – ať už při výběru aliancí nebo bez ohledu na ně – nesmí zvyšovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních.
24. února 2022. V projevu k národu (http://en.kremlin.ru/events/president/news/67843 ) prezident Putin prohlásil: "Je faktem, že v posledních 30 letech jsme se trpělivě snažili dosáhnout dohody s předními zeměmi NATO ohledně principů rovné a nedělitelné bezpečnosti v Evropě. V reakci na naše návrhy jsme vždy čelili buď cynickým podvodům a lžím, nebo pokusům o nátlak a vydírání, zatímco Severoatlantická aliance pokračovala v expanzi navzdory našim protestům a obavám. Jeho vojenská mašinérie se dává do pohybu, a jak jsem řekl, blíží
se k našim hranicím."
16. března 2022. Rusko a Ukrajina oznamují významný pokrok směrem k mírové dohodě zprostředkované Tureckem a izraelským premiérem Naftalim Bennettem. Jak uvádí tisk, (www.ft.com/content/7b341e46-d375-4817-be67-802b7fa77ef1) základ dohody zahrnuje: "příměří a ruské stažení, pokud Kyjev vyhlásí neutralitu a přijme omezení svých ozbrojených sil".
28. března 2022. Prezident Zelenskyj veřejně prohlašuje, (www.ft.com/content/c5aa8066-715d-43dd-8a3c-b6907d839a36) ) že Ukrajina je připravena na neutralitu spojenou s bezpečnostními zárukami v rámci mírové dohody s Ruskem. "Bezpečnostní záruky a neutralita, nejaderný status našeho státu – jsme připraveni to udělat. To je nejdůležitější bod... Kvůli tomu začali válku."
7. dubna 2022. Ruský ministr zahraničí Lavrov obviňuje Západ, (https://english.alarabiya.net/News/world/2022/04/07/Russia-s-Lavrov-says-Ukraine-presented-unacceptable-draft-peace-deal ) že se snaží zmařit mírové rozhovory, a tvrdí, že Ukrajina ustoupila od dříve dohodnutých návrhů. Premiér Naftali Bennett později (5. února 2023) prohlásil, že USA zablokovaly připravovanou rusko-ukrajinskou mírovou dohodu. Na otázku, zda západní mocnosti dohodu zablokovaly, Bennett odpověděl: "V podstatě ano. Zablokovali to a já si myslel, že se mýlí." V určitém bodě, (https://news.cgtn.com/news/2023-02-06/Israeli-ex-PM-says-the-West-interrupted-Russia-Ukraine-peace-talks-1hcUB6GDDXO/index.html) říká Bennett, se Západ rozhodl "Putina spíše rozdrtit, než vyjednávat".
4. června 2023. Ukrajina zahajuje velkou protiofenzívu, aniž by do poloviny července 2023 dosáhla většího úspěchu.
7. července 2023. Biden uznává, (https://edition.cnn.com/2023/07/07/politics/joe-biden-cluster-munitions-
ukraine/index.html) že Ukrajině "docházejí" dělostřelecké granáty ráže 155 mm a že v USA "docházejí".
11. července 2023. Závěrečné komuniké na summitu NATO ve Vilniusu znovu potvrzuje (www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_217320.htm) budoucnost Ukrajiny v NATO: "Plně podporujeme právo Ukrajiny zvolit si vlastní bezpečnostní uspořádání. Budoucnost Ukrajiny je v NATO... Ukrajina se stává
stále více interoperabilní a politicky integrovanou s Aliancí a dosáhla významného pokroku na své reformní
cestě."
13. července 2023. Americký ministr obrany Lloyd Austin (https://edition.cnn.com/2023/07/13/politics/lloyd-austin-nato-ukraine-intl/index.html) opakuje, že Ukrajina "nepochybně" vstoupí do NATO, až válka skončí.
13. července 2023. Putin opakuje (http://en.kremlin.ru/events/president/news/71667) , že "pokud jde o členství Ukrajiny v NATO, jak jsme již mnohokrát řekli, zjevně to vytváří hrozbu pro bezpečnost Ruska. Ve skutečnosti je hrozba vstupu Ukrajiny do NATO důvodem, nebo spíše jedním z důvodů speciální vojenské operace. Jsem si jist, že ani to nijak nezvýší bezpečnost Ukrajiny. Obecně vzato učiní svět mnohem zranitelnějším a povede k většímu napětí na mezinárodní scéně. Takže v tom nevidím nic dobrého. Náš postoj je dobře znám a je již dlouho formulován.“
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
