Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prezident Lula dával kancléři Scholzovi „kapky“ poznámkami o Ukrajině

4. 2. 2023

Prezident Lula dával kancléři Scholzovi „kapky“ poznámkami o Ukrajině

3.2.2023 07:30

Politico.eu popsalo ostrou výměnu názorů o Ukrajině mezi představitelem Západu německým kancléřem Scholzem a brazilským prezidentem Luiz Inácio Lula da Silvou při pondělní konferenci, kdy odmítl postoje Scholze ohledně Ukrajiny…

Brazilský prezident během napjaté tiskové konference odmítl německého kancléře ohledně podpory Ukrajině. V diskuzi, kdo je zodpovědný za ruskou invazi na Ukrajinu totiž Brazilec, hlava největší jihoamerického státu, naznačil, že na vině může být i Kyjev.

Scholz dorazil do hlavního města Brasília v pondělí jako součást jihoamerické cesty, jejímž cílem je prosadit dlouho odkládanou dohodu o obchodní a politické spolupráci mezi EU a Mercosurem a shromáždit země globálního Jihu za podporu Západu Ukrajině.

Přesto v Brazílii se dostalo Scholzovi brutálního odmítnutí.

Po přátelském začátku společné tiskové konference, na které brazilský prezident řekl, že chce dokončit obchodní dohodu s EU „do konce tohoto semestru“, se nálada zhoršila poté, co Lula upozornil na válku na Ukrajině a odmítl prohlášení Německa podporovat Kyjev zbraněmi a střelivem.

"Myslím, že důvod války mezi Ruskem a Ukrajinou musí být také jasnější. Je to kvůli NATO? Je to kvůli územním nárokům? Je to kvůli vstupu do Evropy? Svět o tom má málo informací," dodal Lula.

Výroky levicového prezidenta lze číst jako urážku zejména západních vůdců, kteří loňské Lulovo zvolení povzbuzovali jako šanci vyvést Brazílii z mezinárodní izolace, kterou nastolil bývalý pravicový prezident Jair Bolsonaro.

Scholz – jeden z prvních zahraničních vůdců, kteří navštívili zemi po Lulově inauguraci na začátku tohoto měsíce – dříve na tiskové konferenci řekl: „Všichni jsme šťastní, že se Brazílie vrátila na světovou scénu.“

Po Lulových poznámkách o Ukrajině německý kancléř prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu není jen evropským problémem, ale „do očí bijícím porušením mezinárodního práva“ a že podkopává „základ naší spolupráce ve světě a také míru“.

Lula ze své strany kritizoval dosavadní snahy o zprostředkování: "Až doteď jsem upřímně moc neslyšel o tom, jak v této válce dosáhnout míru." Navrhl založit mírově orientovaný klub nezúčastněných zemí, jako je Čína, Brazílie, Indie a Indonésie, které se podle něj dosud do diskusí o válce nezapojily.

Odmítl také možnost, že by Brazílie mohla pomoci Ukrajině odrazit útoky ruských raket nebo dronů prodejem svých jednotek německých tanků protivzdušné obrany Gepard spolu s odpovídající municí: „Brazílie nemá zájem předávat munici, kterou lze použít ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem,“ řekl Lula. "Jsme země oddaná míru."

Scholz oponoval argumentem, že minulost Brazílie mohla být mnohem méně mírumilovná, kdyby její jihoameričtí sousedé uplatňovali podobnou imperialistickou logiku, jakou v současnosti činí Putin na Ukrajině.

No zkrátka nedohodli se. A tak to i je. Západ je jistě ve své válce proti Rusku relativně jednotný, ale jeho názory na agresi „Ruska“ končí coby jediného viníka ukrajinské krize končí na hranici EU a NATO.

Nezápad, nebo chceme-li globální jih a giganti Východu Čína, Indie, či již zmíněná Indonésie, mimochodem též víceméně přátelsky propojené vztahem k uspořádání BRICS odmítají vidět věci jednostranně podle západních notiček. A to je rozumné.

Potřebujeme vyvážený svět, kde Západ je jen jednou ze stran.

Asi tak přátelé…

Jiří Vyvadil

vasevec.info