Přepisují nám naše dějiny! Zastavme tzv. sudetské Němce i naše germanofily!
Přepisují nám naše dějiny! Zastavme je!
Proces přepisování našich dějin pokračuje a nabývá na intenzitě. Ohrožuje již naši státnost i existenci českého národa. Je proto naší povinností jeho nepravdám a lžím čelit - říkat a psát pravdu. Budeme úspěšní jen tehdy, když společně budeme tak činit.
České národní listy
Připomínejme si znovu a znovu slova našeho spisovatele Milana Kundery o likvidaci národů
".. Zničí se jejich knihy, jejich vzdělanost, jejich historie. A někdo jiný jim napíše jiné knihy, dá jinou vzdělanost, vymyslí jinou historii .. ..Nedovolme to. Bez odkazu předků a bez vlastní sebeúcty bychom přestali existovat. Nechceme se přece proměnit v nevědomý, neodpovědný, manipulovatelný dav. Nedopusťme to ! A národní obrození je nám příkladem, vzorem, oporou, povzbuzením a nadějí. Usilujme o jeho oživení a obnovu."
Jsme v období, kdy dochází k již pokročilému přepisování našich dějin. Místo abychom po Německu požadovali zaplacení reparací ve výši bilionů korun, jež zakotvuje pro nás zejména Pařížská reparační smlouva, tak již celá desetiletí se „smiřujeme“ s tzv. sudetskými Němci a navazujeme nikoliv dobré "sousedské vztahy" s Německem, ale vztahy nerovnoprávné. Tyto a obdobné procesy, v jejichž průběhu v podstatě dochází k vidění agresivního Německa, zvláště pak "sudetů" jako obětí a nás, Čechů, skutečné obětí agrese, jako agresora, probíhají intenzivně od počátku 90. let 20. století. Skutečně jsme se vzdali bez boje v roce 1938 našeho pohraničí? Ne, není to pravda! Přečtěte si pozorně vzpomínky příslušníků SOS, kteří republiku bránili, krváceli a umírali pro ni v bojích proti ordnerům, freikorpsákům zejména v letech 1938-39. Jejich hrdinství, na které máme zapomenout, nám připomínají však i jejich nemnohé pomníčky. Šiřme pravdu o této době, jíž nám sdělují naši hrdinové ve svých vzpomínkách, jejichž první část vám přinášíme.
Nezapomínejme však, že v letošním roce budou parlamentní volby. Hlas v nich budou mít i naši krajané ze zahraničí. Za naše krajany však současné proradné tzv. elity považují též "sudetské Němce". Oficiálně je tak oslovují i někteří ministři současné vlády, někteří poslanci, senátoři a další. Jsou pro ně našimi krajany. Budou s námi tedy volit i potomci znacizovaných henleinovců, kteří se podíleli na teroru proti našim lidem v pohraničí a později i v protektorátu? Nevíme, ale můžeme předpokládat, že určitá jednání našich vládních politiků s představiteli tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, kteří otevřeně mluví o svém tzv. právu na vlast, probíhají v zákulisí. Nesmíme dopustit, aby potomci těch, kteří se aktivně podíleli na vyvražďování našich lidí s cílem likvidovat český národ, na jejichž rukou je krev našich dědů, otců spolurozhodovali s námi o naší budoucnosti.
Dr. Ogňan Tuleškov