Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přehled bojů pražského povstání, 8. květen 1945

11. 5. 2022

Přehled bojů pražského povstání, 8. květen 1945

Pplk. hlav. štábu MNO, Jan Soukup, ve dnech 5.-9.května 1945

 

8. květen až ráno 9. května

Průběh bojů 8. května potvrdil, že rozklad německé moci v Praze dosáhl vrcholu. Toho dne zúčastnily se bojů pouze jednotky SS.

1. S rozedněním započal útok západního proudu divise Wiking, přicházející z jihu. Po vyčištění Chuchle rozdělil se tento proud na dva. Západnější pronásledoval ustupující bojovníky z Chuchle na Barrandov a po likvidaci odporu na Barrandově pokračoval přes Hlubočepy v postupu na Švakrovku jako pohyblivá bočná ochrana hlavních sil, postupujících podle Vltavy na Zlíchov.

SS generál von Klein prohlásil našim parlamentářům, že vyjednávat nebude, že má přesný rozkaz spojit se za každou cenu se silami v Dejvicích a že tento rozkaz bezohledně provede. V noci ze 7. na 8. květen zmizel nepřítel proti Císařské louce a tím se uvolnila obráncům Smíchova většina sil, které 7. V. zabránily překročení Vltavy. Takto uvolněnými silami zesílil velitel 38. úseku za svítání 8. V. první obrannou čáru, již 7. V. nouzově obsazenou, táhnoucí se přibližně po svazích jižně Klukovic, severně Hlubočep, severovýchodně Švakrovky na Zlíchov. Pro případ proražení připraveno bylo záchvatné postavení na čáře továrna Walter v Jinonicích-jižní okraj Malvazinek-jižní svahy Radlic-Škodovka-jižní cíp Císařské louky. Dík těmto opatřením, hlavně však zásluhou rázného útoku partyzánského oddílu Hubanon z Klukovic do západního boku a do týlu útočící divise Wiking v prostoru Barrandova zastavili obránci Smíchova do večera 8. V. tuto divisi před čarou svého hlavního odporu.

2. Den u Trojského mostu započal vyjednáváním, které se zásluhou obou stran protáhlo až do poledních hodin. Německým vojákům se nechtělo do zbytečného boje, pouze důstojníci, a to ještě ti mladší, byli pro boj.

Až do 14 hodin bylo předmostí Němců na holešovické straně mělké. Mělo hloubku i šířku jen několik set metrů, čelo asi na výši Hodkovy továrny. V 16,30 nasadil nepřítel za podpory dělostřelecké palby útok. Tento útok byl zastaven příchodem parlamentářů obou stran v 16,30 na zprávu o kapitulaci německých vojenských sil v Praze.

3. Útok Němců z Karlína vyrazil mezi 7. a 8. hodinou ráno. Po proniknutí na náměstí Republiky rozdělily se útočící síly na několik různě silných útočných skupinek: jedna útočila Příkopy na Václavské náměstí, druhá na Ovocný trh, třetí operovala proti Jindřišské ulici. Čtvrtá se snažila proniknout na Staroměstské náměstí.

Útok první skupiny byl zastaven na výši Panské ulice na Příkopech, druhá skupina pronikla až na Ovocný trh, byla však zastavena palbou od Stavovského divadla, třetí neměla úspěchu, čtvrtá pronikla až na Staroměstské náměstí. Útok čtvrté skupiny se zdařil hlavně proto, že současně vyrazily z Mikulášské třídy proti Staroměstskému náměstí i SS tanky s pěchotou z právnické fakulty. Za těchto bojů byla zničena mezi 13. a 17. hodinou starobylá Staroměstská radnice. Nepřítel zaplatil toto místní vítězství draho, mimo jiné též ztrátou několika tanků. V době kapitulace bylo Staroměstské náměstí v rukou Němců.

4. Útok vnějších sil ve směru Benešov proti celé jižní a jihovýchodní frontě oblasti Praha východ započal již v noci ze 7. na 8. květen. V Michli boj od 7. května po pravdě neustal. Velmi silná pancéřová skupina, i typy Tygr, útočila nejen čelně na Pankrác, ale hlavně na spojení s úsekem Michle v prostoru Jezerka.

Útok vyrazil bez přípravy a nejtěžší tanky drtily barikády. Pod zuřivým útokem ustoupil pouze střed sestavy z prostoru ulic Nad spádem, křižovatka ulic Želivského a Dačického až do ulice na Filipovce, ústí ulic na severním okraji Soudního náměstí a na křižovatku Vídeňské ulice s ulicí U sokolovny. Východní křídlo udrželo hlavní část pankrácké trestnice i spojení na Jezerce, západrií zatlačeno bylo od rasovny až do Krušinovy ulice.

Zesílením obrany Pankráce, obrany v Nuslích na směru Pankrác-Nusle-Vinohrady a obrany v Bělehradské třídě podchytila se situace a nepříteli se přes zuřivé útoky nepodařilo do setmění 7. V. prorazit obranou na čáře: Krušinova ulice-Soudní náměstí-Soudní ulice-Reitknechtka-plynárna v Michli-křižovatka Bohdalecké a Táborské ulice.

Zesílení obrany tohoto bojiště bylo možné proto, že se ve Vršovicích toho dne vyjednávalo, takže byl poměrný klid, a že se tam vzdal prapor III/20 německé státní policie i se zbraněmi. I na Žižkově se vážněji bojovalo pouze u Bulhara a u ředitelství státních drah. Jednotky SS z Pražačky se stáhly do Karlína, kde pravděpodobně posílily karlínský útok proti středu města.

5. Samostatné úseky bojujících skupin západně německých sil z Dejvic se v noci ze 7. na 8. květen a dopoledne 8. května úplně organisovaly a vytvořily na západě kolem posádky Dejvic, Hradčan a Malé Strany pás s dvojí frontou: vnitřní proti německým silám v Praze, vnější proti případným nepřátelským zásahům vnějším ze západu. Všechny akce toho dne podporoval nepřítel dělostřeleckou palbou a leteckým bombardováním Prahy. Největší zkázy na budovách v Mikulášské třídě, na Staroměstském náměstí a na Václavském náměstí jsou z tohoto dne. Vrátíme-li se k počáteční úvaze předešlého dne o předvídaných bojích, vidíme, že situace byla oceněna správně a že i úkoly a přípravy odpovídaly potřebám. Obrany oblasti Praha-východ, úseků Holešovic, Letné, Smíchova splnily úplně své úkoly, Praha-střed jen částečně. Byl to nutný následek toho, co se stalo. Taková byla situace, když jednotkám bojujícím na pražských barikádách bylo oznámeno, že Němci v Praze v 16 hodin podepsali kapitulaci.

Přehled důležitých zpráv z tohoto dne zaznamenáváme opět v chronologickém pořadí, jak došly.

1 hodina průjezd amerických tanků s vyjednavači barikádami na Poříčí, Němci využili

průchodu a zahájili útok na kasárny Jiřího z Poděbrad.

1,30 jednotky SS v Chodově vraždi a loupí.

3 hodiny požár na Václavském náměstí. Zásah hasičů i v palbě Němců.

4-8,30 nepřetržitý přísun německých tanků a nákladních aut od Chaber do Kobylis.

5,30-7 hodin kasárna Jiřího z Poděbrad jsou námi postupně vyklizena. Tankům přehrazen vstup na Národní třídu a na Staroměstské náměstí.

6 hodin hlavní pošta ostřelována tanky.

7 hodin situace na Pankráci, v Michli a Nuslích kritická, útěk obyvatelstva z Michle a částečně i z Nuslí do vnitřní Prahy. Zasahuje obrněný vlak z nádraží Vršovice. Po střídavých bojích, které trvaly po celý den, zásahem záloh velitelské oblasti Praha-východ a partyzánského oddílu majora Hubanova nepřítel obrácen na ústup.

8 hodin Těžké boje o radnici pokračují. Vojenské velitelství Velké Prahy vyslalo zálohu k jejímu udržení - dvě čety četníků, jednu četu partyzánů z Hořovic, dále jednu četu dobrovolníků a jednu četu vládního vojska. Boje vyvrcholily v době mezi 13. hodinou a 15,15, kdy Němci žádali kapitulaci radnice, aby mohli projet Pařížskou třídou. Dne 8. května na Staroměstském náměstí odstřeleny tři německé pancéře, od odpoledních hodin radnice hoří.

8 hodin letiště Ruzyň a kasárny obsazeny vlastními jednotkami.

10,15 obsadili Němci Žvahov a Hlubočepy, kde vraždili.

10,30 vzdal se nepřítel v Masarykově škole na Hanspaulce.

12,15 odeslána ze Smíchova jedna četa na Zlíchov na pomoc proti příslušníkům SS

na Žvahově.

12,15 kasárny Schuppo ve Vršovicích složily zbraně.

15 hodin kapituloval v Břevnově klášter sv. Markéty.

15,45dělostřelecký přepad elektrárny a okolí, od 15,30 ostřelovány Holešovice.

16 hodin evakuace německého obyvatelstva v Karlíně.

16-18 hodin silná palba německých děl proti vnitřnímu městu.

18,15 dorazil na Smíchov oddíl majora Hubanova, který byl vyslán vojenským velitelstvím Velké Prahy k zastavení postupu nepřátelských tanků z Braníka.

19-22 odjezdněmeckých jednotek z Holešovic.

19 hodin nepřítel opouští jezdecké kasárny na Invalidovně, Invalidovnu, Žižkovy kasárny, školu na Erbenově náměstí.

19-22,05odjezd Němců z Holešovic z křižovatky Argentinské a Plynární ulice na Vítězné náměstí.

19,15 škola na Pražačce Němci opuštěna.

19,15 po zásahu oddílu majora Hubanova ustupují německé tanky na Braník a Modřany.

19,15 útočí sedm německých tanků od Reitknechtky do Michle.

20,30 mužstvo baterie SS ve Střešovicích opouští v civilním obleku Prahu.

Do 21. hodiny obsazeny: MNO, škola proti MNO, vojenský studijní ústav, Bajkal, proviantní sklad, Masarykova kolej, vojenský zeměpisný ústav, baráky a protiletecká baterie na Hradčanech.

Po kapitulaci procházeli Němci Prahou dvěma hlavními proudy:

1. Trojský most-Výstaviště--Stromovka-Vítězné náměstí.

2. Karlín-náměstí Republiky, most Svatopluka Čecha-Chotkova silnice-Hradčany-Dejvice.

Za posledním německým autem se barikády opět uzavřely a na nich zaujali obránci bez rozkazu znovu svá místa. Němcům se nevěří - a právem. Část desperátů neodešla. V Dejvicích zůstala posádka Kadetky a vojenského technického leteckého ústavu. Ostatní objekty v Dejvicích obsadili bojovníci předešlých dnů. V noci se některé německé posádky, které ještě ve vnitřní Praze zůstaly po odchodu Němců, bezpodmínečně vzdaly vítězům. Byly to: Petschkův palác, Wilsonovo nádraží, pankrácká trestnice. V noci není klidu. Němci z Pankráce a Podoli neuznávají kapitulaci. Nebe rudne požáry, noc je plna dělostřelecké a pěchotní palby, nic nenasvědčuje tomu, že nepřítel kapituloval a vyklidil Prahu. Stráže stojí tiše na svých místech. Ani tuto noc se nespí, každý nedočkavě očekává, co přinese zítřek.

Zprávy zaznamenané vojenským velitelstvím Velké Prahy od 24. hodiny 8. května do 10. hodiny 9. května praví:

1,30 pankrácká věznice úplně v českých rukou. Ostřelování Prahy nepřátelským dělostřelectvem trvá.

2 hodiny kapitulace Wilsonova nádraží, odzbrojeno patnáct set mužů.

7 hodin kapitulace Petschkova paláce.

8 hodin během dopoledne ostřelování prostoru Štefánikových kasáren hrubým dělostřelectvem, prostor Petřin a Kinská zahrada vyčištěny.

8,30 ústup nepřátelských jednotek z prostoru Pankrác. Vzali s sebou větší počet českých mužů, které hnali před sebou směrem na Jesenici.

9,30 boje s SS v Břevnově na Malovánce.

10 hodin boj na Letenském náměstí.

10 hodin vnitřní město pod dělostřeleckou palbou s Hradu.

Z publikace Pražská květnová revoluce 1945, sborník statí, str. 22-43. Vydavatel: Hlavní město Praha. Vyšlo 5. května 1946, připravil dr. O. Tuleškov