Před 82 lety nacisti obsadili Československo

Poznámka Českých národních listů:

„Celkem slušný článek. Obsahuje však „malé“ nepřesnosti. Autor hned v nadpisu textu mluví o tom, že nacisté obsadili Československo. Byla to německá vojska, která obsadila zbytek republiky. I „Výnos o vyhlášení  Protektorátu Čechy a Morava“, publikovaný ve Sbírce zákonů č. 75 ze dne 16. března 1939, v Článku 1 mluví: „Části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu německými oddíly…“.

Domníváme se, že slovo nacisté použité v názvu článku nahrazuje slovo Němci a jeho odvozeniny, jímž se chce autor v rozporu s historickou pravdou vyhnout. Na nacisty vše hodit a hodné Němce ušetřit. Ale i mluva poválečných mezinárodních dokumentů mluví o německém národě a německém lidu a o Německu.

Další takovou „maličkostí“ je slovo „Sudety“. Pravdou je, že takový územně – správní termín v Československé republice neexistoval a neexistuje ani v současnosti. Mluvíme běžně o českém pohraničí. Slovo „Sudety“ a jeho odvozeniny prosazovali henleinovci. Tímto slovem se snažili nahradit termín „české pohraničí“. Henleinovci již nejsou. Jejich dědici, tzv. sudetští Němci“ opět termín „Sudety“ všemožně fedrují. Na stránkách Novinky.cz se s ním nejednou setkáváme.   Proč? Chtějí u nás opětně zavést termín „Sudety“ do běžné češtiny? Proč? Jde o neznalost nebo širší záměr? Kloníme se k té druhé možnosti.

Ano, jsou Češi, a to i v současnosti, kteří se prohlašují za „sudetské Čechy“, např. pan Pavel Bělobrádek tak učinil dokonce v době, kdy byl místopředsedou vlády ČR. Ale to jde úlety jednotlivců, byť i v ústavních funkcích.“

15. března 2021 16:52

Filip Šára, Novinky

Před 82 lety vpochodovali na území Československa, již okleštěného o Sudety, vojska nacistického Německa. Nešlo přitom jen o okamžik jednoho stěžejního dne, tedy 15. března 1939. Jednalo se především o další předzvěst druhé světové války, která oficiálně vypukla o necelého půl roku později, 1. září 1939 německým napadením Polska.

Hned 16. března 1939 byl výnosem nacistického vůdce Adolfa Hitlera ustanoven Protektorát Čechy a Morava. Formální hlavou útvaru, jenž byl součástí Třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc však třímal v rukou úřadující říšský protektor Konstantin von Neurath.

Přípravy po Mnichovu

Už po podepsání Mnichovské dohody v září 1938 bylo Československo donuceno postoupit své pohraničí Německu. Pro Adolfa Hitlera ale konference představovala neúspěch, neboť usiloval o obsazení celých Čech. Německo proto v následujících měsících, než dohodu přímo porušilo, vyvíjelo na okleštěné Československo stále větší politický i hospodářský nátlak.

 „Využívalo přitom provokací českých Němců, sporů mezi Čechy a Slováky i neuspokojených maďarských teritoriálních ambicí. Československo bylo totiž v listopadu 1938 donuceno postoupit jižní část Slovenska i jižní část Podkarpatské Rusi právě Maďarsku,“ připomněl pro Novinky dříve historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Armáda nesmí klást nejmenší odpor. Musí se dát bezvýhradně odzbrojit.

Důležitou osobností té doby byl na slovenské straně Jozef Tiso. Tento původně římskokatolický kněz byl předsedou Hlinkovy slovenské ľudové strany (HSLS) a od října 1938 i předsedou slovenské autonomní vlády.

Ta fakticky zlikvidovala pluralitní demokracii – s výjimkou jedné německé a maďarské strany byly všechny ostatní strany zakázány či donuceny ke sloučení s Hlinkovou stranou. Docházelo k porušování ústavou zaručených práv, ze Slovenska byli donuceni odejít čeští státní zaměstnanci. Páchaly se i protižidovské násilnosti.

Hitler pak Tisa, který byl sesazen z pozice předsedy slovenské autonomní vlády, pozval 13. března do Berlína. Tam na něj vyvinul velký nátlak, aby vyhlásil nezávislost Slovenska. Německý vůdce v takovém případě garantoval „ochranu” Slovenska. Tiso však napřed nezávislost vyhlásit nechtěl a požádal o svolání slovenského sněmu, který však 14. března 1939 nezávislost Slovenska na Českoslovensu jednomyslně vyhlásil.

Hrozby bombardováním Prahy

Lidé v Československu se z rozhlasu dozvěděli, že pár minut po poledni 14. března schválili poslanci slovenského sněmu téměř všemi hlasy odtržení od Československa a vyhlášení samostatného Slovenského štátu.

Týž den odcestoval do Berlína prezident Hácha, který do říšského kancléřství přicházel s představou, že bude s vůdcem Německa řešit hlavně otázku Slovenska.

Snímek ze 14. března 1939: jednání prezidenta Háchy s Adolfem Hitlerem

Foto: ČTK

„Jenže byl vystaven brutálnímu nátlaku. Po utrpěném infarktu nakonec v ranních hodinách 15. března souhlasil s vysláním německých jednotek do českého vnitrozemí,“ zmínil Zumr.

Svůj účel splnily i hrozby bombardováním Prahy od Hermanna Göringa, zakladatele německé státní policie (gestapa) a Hitlerova ministra letectví, pokud by Hácha nesouhlasil s vydáním kapitulačního rozkazu pro armádu a další ozbrojené složky.