České národní listy

Pozvání pro Sudetoněmecké krajanské sdružení od českých intelektuálů a umělců

(v závěru seznam signatářů pozvání)

V rámci úvah o letošním listopadovém symposiu, věnovaném tématu česko-německých vztahů, připravili Mojmír Jeřábek a Milan Uhde text, který končil pozváním sudetoněmeckých krajanů, aby své setkání v roce 2026 uspořádali v Brně. Ztotožnilo se s ním a podepsalo jej šestatřicet tvůrčích osobností.

Na doporučení některých z osobností jsme zveřejnění odložili na dobu po 5. říjnu 2025, aby se nestalo záminkou pro zesílenou předvolební kampaň nacionalistů. Pomoc se šířením této iniciativy nám nyní nabídli přátelé z festivalu Meeting Brno, kteří sudetoněmecké krajany pozvali do Brna již v červnu. Poskytují nejen podporu, ale i adresu, na niž mohou občané poslat vyjádření souhlasu s textem, který následuje i s uvedením jmen signatářů.

Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé!

Osmdesáté výročí konce druhé světové války vyvolává nejen oslavy, ale i otázky týkající se minulosti. Zabývali jsme se jimi, když jsme připravovali symposium, které v Brně každoročně pořádáme na téma německé literatury zrozené v českém prostředí. Letošní ročník má název Pocta Jürgenu Serkemu. Chceme vzdát čest spisovateli a novinářovi, který ve své knize Böhmische Dörfer objevil literární Atlantidu: podal desítky portrétů německy píšících autorů, kteří byli československými občany, ale po válce o občanství přišli a v někdejší vlasti upadli v zapomenutí. Náš přítel Serke byl ostatně také vyhnanec – jednoho rána se spolu s německými rodiči probudil na Stalinův rozkaz v Polsku. Na symposiu s mezinárodní účastí budeme mluvit i o politických souvislostech: o vyhánění, které zasáhlo evropské národy jako neštěstí a zlo. Leckdo v něm bohužel dodnes vidí nástroj k řešení politických problémů. Není to tak dávno, co bývalý český prezident Zeman radil představitelům Izraele, aby tak naložili s Palestinci. Dovolával se přitom československého příkladu starého dnes osmdesát let. Nedávno předložil stejnou představu prezident Spojených států Trump. Pořadatelé a účastníci brněnského symposia si v tomto kontextu nepochybně vybaví osudy spoluobčanů německé národnosti, kteří byli po válce nuceni rozloučit se s domovem. Sudetoněmecké krajanské sdružení má ve svém středu členy, kteří loučení prožili na vlastní kůži, ale většinu představují lidé mladší, děti a vnuci odkázaní na vzpomínky rodičů a prarodičů. Nejde však jen o ně. Němečtí obyvatelé žili na české půdě po dlouhá staletí. Společná historie vypráví o plodném spolužití i o vážných konfliktech. Válečné utrpení a vyhánění změnilo složité vztahy v nenávist, která nabyla mezistátního dosahu. Jsme přesvědčeni, že jsme za osmdesát poválečných let urazili jako sousedé cestu od nepřátelství přes úsilí o vzájemné pochopení až ke smíru, který v duchu přátelské shody potvrdili ústavní představitelé obou našich států.

Věříme, že nastal čas ji prohloubit: podat si ruce s někdejšími krajany a jejich potomky. Zveme Sudetoněmecké krajanské sdružení, aby setkání v roce 2026 uspořádalo v Brně. S tímto textem se seznámili a s pozváním vyslovili souhlas tito čeští umělci, filozofové, historici, sociologové, učitelé, politici, publicisté a jiné veřejně činné osobnosti:

Miloš Doležal

Tomáš Halík

Josef Holcman

Matěj Hollan

Petr Hruška

Karel Hvížďala

Mojmír Jeřábek

Dora Kaprálová

Vladimír Karfík

Pavel Kosatík

Jiří Kratochvil

Eda Kriseová

Daniel Kroupa

Mikuláš Kroupa

Josef Mlejnek

Bedřich Moldan

Dobrava Moldanová

Petr Oslzlý

Petr Pithart

Bolek Polívka

Petr Pospíchal

Jaroslav Rudiš

Pavel Rychetský

Břetislav Rychlík

Vít Slíva

Olga Sommerová

Jiří Suchý

Jan Šabata

Anna Šabatová

Marcela Šabatová

Pavel Švanda

Kateřina Tučková

Milan Uhde

Ondřej Vaculík

Jan Vedral

Alena Zemančíková

V Brně 6. června 2025

Přišlo e-poštou