Posselt - To nebyla žádná spontánní msta, to byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka
B. Posselt - To nebyla žádná spontánní msta to byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka
1. B. Posselt ve svém adventním projevu z 21.12.2020 tvrdí:“Moje rodina byla vyhnána v listopadu 1946 z Jablonce nad Nisou. Tedy více než rok po konci války.[4] To nebyla žádná spontánní msta, to byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka.“
2. V souvislosti s uvedeným tvrzením pana B. Posselta je zásadně důležité se seznámit s "Časovým harmonogram přesídlení, stanoveným Spojeneckou kontrolní radou:
S přejímáním obyvatelstva z výše uvedených zemí bude možné začít ihned po potvrzení tohoto plánu, a to podle tohoto rozvrhu:
v prosinci 1945 – 10% celkového počtu
v lednu a únoru 1946 – 5 % celkového počtu
v březnu 1946 – 15% celkového počtu
v dubnu 1946 – 15% celkového počtu
v květnu 1946 – 20% celkového počtu
v červnu 1946 – 20% celkového počtu
v červenci 1946 –10% celkového počtu
Změny mohou nastat v důsledku počasí nebo dopravy a po získání podrobnějších informací o počtu odsunovaného obyvatelstva... "
3. Co u uvedeného vyplývá?
B. Posselt zřejmě nic nevěděl o tom, a je otázkou, zda to ví již dnes, kdo o přesídlení německého obyvatelstva z Československa rozhodl, a kdo celý proces přesídlení Němců řídil.
Zřejmě proto tvrdil výše uvedené. Došel k závěru, že přesídlení německého obyvatelstva nebylo žádnou spontánní mstou, ale chladnokrevně plánovanou etnickou čistkou. Tímto výrokem se sám diskvalifikoval.
Obvinil nás, nejen v uvedeném projevu, ze zločinů proti lidskosti, jindy ze spáchání válečných zločinů a dokonce i ze zločinů genocidních. Tyto skutečnosti si následně připomeneme. Nelze to vše vymazat přehráním naší hymny na sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Pokud nějakou cestou se mu již dostaly k ruce potřebné informace, mohli bychom očekávat nejen jeho omluvu, ale i dalších předních funkcionářů SL a některých německých ústavních činitelů, kteří nás obviňují z téhož. Mezi slušnými lidmi platí, že člověk, který někoho neprávem obvinil ze zločinu se za své jednání poškozenému omluví. Dočkáme se i my omluvy?
Je otázkou, a to velkou, proč náš ministr zahraničních věcí neprotestoval u svého německého kolegy, proč naši diplomaté, zvláště ti, kteří na sjezdu byli, proč naši ústavní činitelé k těmto protičeským útokům mlčí?
Dr. O. Tuleškov
