Jdi na obsah Jdi na menu
 


Polsko bez kompasu

5. 7. 2021

Polsko bez kompasu

Sergej Pavlenko

26. června 2021

 

Dne 21. června navštívila Polsko prezidentka Moldavska Maia Sandu. Prezident Duda  jí polichotil a prohlásil, že plně podporuje územní celistvost Moldavska. Sandu označila Polskou republiku za „velmi důležitý zdroj bezpečnosti v regionu“ a chválila Východní partnerství a Trojmoří.

 

Na jedné straně je v této výměně laskavostí všechno pochopitelné – jakýkoliv protiruský element je ve Varšavě vítán. Ale má to i druhý aspekt: Polská zahraniční politika se stává nervózní a chaotická. Například vztahy s Tureckem. Ještě nedávno se Varšava pohoršovala, že Erdogan blokoval přijetí plánů NATO k ochraně Polska a Pobaltí, dnes na to zapomněla. Koncem května Duda navštívil Turecko a v Polsku návštěvu ohodnotili jako nejdůležitější. Erdogan a Duda se domluvili na rozšíření vojenské spolupráce, v prvním kroku podepsali dohodu o nákupu 24 kusů dronů Bayraktar z Turecka.

 

Poté dne 18. června přijel do Varšavy  ministr obchodu Turecka Musk a ve stejném dnu odcestoval do Antalye polský ministr zahraničí Rau. U Středozemního moře připomenul Bayraktary a uvedl, že tyto bezpilotníky skutečně posílí východní hranice NATO. Poláci jsou přesvědčeni, že bezpilotníky musí vystrašit Moskvu. Rau také řekl, že Západ (myšleno Polsko) nemusí zvyšovat napětí s Čínou.

 

Slyšet toto o Číně od polských úředníků je zvláštní. Rau navštívil koncem května Peking a sdělil, že Polsko je připraveno aktivně se účastnit čínské iniciativy 17+1, kterou Peking vytvořil pro spolupráci se zeměmi Východní a Střední Evropy. Číňanům přišel návrh vhod a pochválili nový hospodářský program Varšavy. Polský premiér Morawiecki v červnu oznámil, že vztahy s Čínou bude Polsko budovat na základě pragmatismu. Naproti tomu sousední Litva, polský spojenec, je okatě protičínská: Posílá vakcíny na Tchaj-wan a chce na ostrově otevřít obchodní misi. Mluví o genocidě Ujgurů. Varšava o nich mlčí.

 

Další zvrat v polské zahraniční politice představuje návštěva německého prezidenta Steinmeiera v Polsku dne 17. června. Čekalo se, že přijede i Merkelová, ale nestalo se, nechtěla se vidět s Morawieckim. Steinmeier se setkal s Dudou, ale ten se zachoval „nediplomaticky“, když připomenul kulturní památky ztracené za války a požadoval zabezpečit práva polské národnostní menšiny v Německu. Poté řekl, že setkání se Steinmeierem nebylo pohodové. Přitom německý prezident přijel do Polska, aby připomenul třicáté výročí podpisu polsko-německé smlouvy o dobrém sousedství a spolupráci.

 

Německé sdělovací prostředky konstatovaly, že vztahy mezi Německem a Polskem klesly na nejnižší úroveň. Důkazem je to, že se polský velvyslanec v Německu Przylembski s německými novináři pohádal, poté došlo na veřejnou přestřelku s velvyslancem Freitagem von Loringhofenem a s náměstkem polského  ministra zahraničí Szynkowskim. Jablkem sváru byla pokaždé otázka LGBT. Podle Německa omezuje Polsko sexuální menšiny. Varšava vrčí. Váhavost vlády pozorují i polští experti. Ředitel varšavského úřadu Evropské rady pro mezinárodní vztahy píše, že Rzeczpospolita ztratila kompas.

Důvodem chaotického jednání Varšavy v zahraničí je to, že po odchodu Trumpa z Bílého domu nesoustřeďuje Washington na východoevropského spojence svůj zájem. Ani dříve nebyl nijak hýčkán, ale za Bidena se Polsko dostalo na periferii amerických zájmů. Dne 14. června byl v Bruselu summit NATO a Poláci silně usilovali o to, aby se Biden setkal s Dudou. Duda přijat byl, ale setkání trvalo několik minut a proběhlo … ve výtahu.

 

Ze ztráty přízně Washingtonu jsou Poláci nesví.

 

Jen protiruská orientace je v Polsku stále stejná, stálá ruská hrozba. Nyní tam rozviřují mezinárodní skandál a obviňují Moskvu z velkého hackerského útoku. Šéf kanceláře ministerského předsedy Dworczyk svedl na Rusko napadení jeho emailové pošty. Posvětil to ještě Jaroslaw Kaczyński, když Rusko otevřeně obvinil z útoku. Avšak Gazeta Wyborcza zjistila, že se na hackerském útoku podílel jeden z pracovníků Dworczyka, který jednal z osobních pohnutek a o žádný vnější hackerský útok nešlo.

 

Úřady to kategoricky odmítají, šéf kanceláře předsedy vlády žádá od deníku Gazeta Wyborcza dementování záležitosti. Úředníky popadá hysterie. Nejdřív byl „obětí hackerů“ jakýsi Dworczyk, potom přišla informace o útoku na 150 polských poslanců a ministrů a dne 22. června vzniklo další číslo – 4350 napadených e-mailových schránek v celém Polsku. Viníkem je prý skupina hackerů UNC 1151, napojená na ruské tajné služby. Nakonec asi budou Poláky obviněni z kyberútoku legendární Petrov a Boširov. Absurdita obvinění Polákům nijak nevadí v tom, aby se obrátili na NATO a EU. Tam ale reagují chladně: Otázku posoudila Severoatlantická rada a Stoltenberg se omezil na to, že ubezpečil Polsko o solidaritě spojenců. Polská provokace zřetelně nedospěla k cíli.

 

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz