Polopatě, pane premiére…
Polopatě, pane premiére…
Marek Řezanka
Tak jako před rokem Vít Rakušan držel ochrannou ruku nad Petrem Mlejnkem, drží nyní Petr Fiala tu svou nad ministrem Rakušanem. Tváří se, že nechápe, proč je Rakušanovo setrvávání na ministerstvu vnitra za daných okolností neúnosné. Petr Fiala i Petr Pavel redukují aféru kolem pana Rakušana toliko na nějaký jeden zakódovaný mobil, v čemž údajně nespatřují nic špatného. Petr Fiala celou záležitost okomentoval následovně:
„Nebráním se žádnému jednání s hnutím ANO o věcech, které se týkají budoucnosti této země. Ale nevím, jaký by mělo smysl jednání o tom, že pan ministr vnitra má ve vlastnictví šifrovaný telefon a že ho mám na základě toho odvolat. O čem budeme jednat? Proč máme jednat za zavřenými dveřmi? Nedává mi to žádný smysl… I kdyby takové jednání proběhlo, nic to nezmění na tom, že nemám v úmyslu navrhnout odvolání pana ministra Víta Rakušana, protože k tomu nevidím žádný důvod.“
V tom případě je panu premiérovi zapotřebí bod po bodu vyložit, proč nic než odstoupení ministra vnitra – a s ním v této situaci celého vládního kabinetu – nepřipadá v úvahu:
1) Ministr vnitra, který požaduje stíhání občanů za „nesprávné názory“, opakovaně vědomě lhal. Například ohledně doporučení pro pana Mlejnka: „Samozřejmě jsem se informoval i v prostředí, kde se Petr Mlejnek pohyboval. Kladné referenci mi dali například pánové Opata, Jílek, Bartovský a několik dalších.“
Libor Jílek však prohlásil: „S panem ministrem jsem nemluvil.“ A podobně byl na tom i pan Bartovský. Vít Rakušan tedy pozměnil svou verzi: „Pan Mlejnek mi předal kontakty na lidi, kteří písemně potvrdili ochotu předat kladné reference.“ Žádný dokument potvrzující jeho slova ovšem neukázal. Jako lež je pak nutné posuzovat i líčení pana ministra ohledně šifrovaného mobilního telefonu se systémem CryptoCult.
2) Text policejního obvinění v kauze Dozimetr hovoří zcela jasně: „Všichni členové organizované zločinecké skupiny používali na pokyn Michala Redla mobilní telefony s kryptografickou ochranou se záměrem snížit riziko jejich odhalení při vzájemné komunikaci.“ Pokud tedy takovým mobilním telefonem disponoval i ministr Rakušan, nabízí se konstatování, že do této skupiny kolem pana Redla rovněž patřil. Cílem šetření by tedy mělo být, k čemu pan Rakušan mobilní telefon používal (nejprve si vymyslil báchorku, že ho měl z obavy před Agrofertem, vzápětí toto tvrzení negoval prohlášení, že ho nepoužíval a dal ho na hraní dětem), s kým telefonoval – a o čem – a kdo mu tento speciálně upravený telefon platil. Protože pan Rakušan na tyto otázky neodpovídá – a odmítá je věrohodně vysvětlit, měl by na resortu vnitra skončit. Nebo snad panu premiérovi nevadí, že na základě výše zmíněného může kterýkoli občan nabýt dojmu, že resort vnitra řídí mafián?
3) Z policejního spisu se rovněž dozvíme, jakou roli v kauze Dozimetr sehrál Stanislav Polčák: „Ve 13:42 Pavel Kos a Stanislav Polčák přistoupili ke zde zaparkovanému vozidlu Mercedes E400 šedé barvy, do kterého Pavel Kos usedl na místo řidiče a Stanislav Polčák usedl na místo spolujezdce. Společně odjeli přes Čechův most, nábřeží Edvarda Beneše, ul. Chotkova, Valdštejnská, do ul. Tomášská.“ Pavel Kos je v kauze Dozimetr stíhanou osobou – a v září 2022 nastoupil do vězení, neboť byl odsouzen za milionové daňové podvody v jiné kauze. Copak asi pánové Kos a Polčák probírali? Vítovi Rakušanovi měl mobil se systémem CryptoCult obstarat právě pan Polčák – a kromě nich ho používal i Petr Gazdík (všichni tři jsou politiky STAN). Stejně zabezpečený mobilní telefon obstaral pan Polčák také hejtmanovi Libereckého kraje, Martinovi Půtovi.
4) Šifrovací systém do mobilních telefonů dodával bývalý předseda Unie svobody a exministr spravedlnosti Pavel Němec, veřejnosti známý z kauzy Katarského prince.
Mlejnkova manželka získala v roce 2017 čtvrtinový podíl ve firmě Dyn Tedes, která poskytuje ochranu proti odposlechům. Dalších 40 procent vlastnila manželka bývalého detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Luďka Vokála, který si vyslechl pravomocný rozsudek v korupční kauze Vidkun. Uvážíme-li nasazení, s nímž ministr Rakušan bránil Petra Mlejnka – a zasadíme ho do kontextu Mlejnkových dlouhodobých vazeb na Michala Redla – a k tomu připočteme aktivity Mlejnkovy manželky a kontakty pana Polčáka, v žádném případě nemůžeme souhlasit s premiérem Fialou, který celou Rakušanovu kauzu redukoval na konstatování, že „pan ministr vnitra má ve vlastnictví šifrovaný telefon“.
5) Ministr vnitra Rakušan se nachází přímo v učebnicovém střetu zájmů. Policie vyšetřuje kauzu Dozimetr – a pan Rakušan má policii obrazně řečeno pod sebou. Předchozí body potom naznačují minimálně podezření, že ministr Rakušan je do kauzy Dozimetr osobně zapleten.
Předseda vlády, Petr Fiala, navzdory popsaným argumentům tvrdí, že Víta Rakušana z funkce ministra vnitra neodvolá, neboť k tomu nevidí žádný důvod. Osobně podezření z napojení ministra na korupční mafiánské kruhy pokládám za mimořádně pádný důvod k tomu, aby se poroučeli jak pan ministr, tak premiér, který s ním spojuje svůj politický osud. Oba pány by mohl doprovodit i stávající prezident Petr Pavel, který rovněž kauzu Dozimetr a Rakušanovu úlohu v ní bagatelizuje – a navíc nabádá k tomu, aby se Česká republika zřekla své suverenity – a vzdala se důležitého práva veta.
Představme si na chvíli, že zde máme vládu Andreje Babiše – a že by v roli pana Rakušana figuroval například pan Metnar. Co by se dělo? Všechny noviny by psaly o „vládě mafie“, Česká televize by dnes a denně informovala o demonstracích pořádaných panem Minářem – a Petr Fiala by co chvíli na televizních obrazovkách opakoval, že nemůžeme tolerovat organizovaný zločin ve vládě. Petr Pavel by pak veřejně vyzýval premiéra Babiše, aby v zájmu demokracie dobrovolně rezignoval.
Pokud dnes někdo jen špitne, že pozice pana Rakušana na vnitru je neudržitelná, je okamžitě označen za „ruského dezinformátora“. Již jen tento aspekt by nás měl dostat do ulic napříč republikou, abychom vládě – a speciálně premiérovi Fialovi vyslali zřetelný signál, že vládu mafie tady nechceme. A že z těch ulic neodejdeme, dokud nekompetentní a z korupce podezřelá, tedy krajně nedůvěryhodná, vláda neodejde ze svých ministerských křesel.
Ať brzy padne…
Fiala signál vyslal zase,
že Vítka padnout nenechá.
Mafie slaví, aspoň zdá se,
že kvete tady neplecha.
S Michalem Redlem pěkně spolu
STAN se nám v kauze zalyká.
S Vítkem lze spatřit na vrcholu
Polčáka, Půtu, Gazdíka.
Hájí se: Nejsme mafiáni.
Kdy k nám i Krejčíř doletí?
Šifry jsou běžné – tak se brání,
mobil je hračkou pro děti.
Mlejnek a Redl – jedna ruka.
Kdo že se Mlejnka zastává?
Rakušan, jenž se celý cuká,
což sledovat je zábava.
Vítek se vůbec zamotává
do lží, z nichž jedno vychází:
Je tady kauza přímo žhavá,
v níž loutky plní příkazy.
Ať už ta banda brzy padne,
která má choutky upíra.
Kde gangster se svým gangem vládne,
demokracie umírá…
