Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pohrdání Ruskem je strategickou chybou Evropy a Macron to chápe

5. 12. 2019

Pohrdání Ruskem je strategickou chybou Evropy a Macron to chápe!

 

Zpočátku NATO úspěšně provedlo svou misi, aby zadrželo „sovětskou hrozbu“, ale nyní, navzdory úzkosti z ruských sousedů ve východní Evropě, prezident Putin nehodlá Evropskou unii zničit.

 5. prosince 2019 - 04:20

 

Uvedl to publicista Renault Girard na stránkách novin Le Figaro. Podle novináře Emmanuel Macron pochopil, jak vážnou chybou by bylo oddělení Ruska a Evropy, proto se snaží obnovit rusko-francouzský dialog a brání nezávislost své země při přijímání politických rozhodnutí.


Na summitu NATO, který se koná od 3. do 4. prosince v Londýně, se toho hodně říká o Rusku a trochu o Kosovu a Afghánistánu - o dvou misích, které přesahují původní rámec vojenského bloku, kde se neukázal v nejlepším světle, píše Renault Girard.

Severoatlantická aliance, která byla vytvořena v roce 1949, úspěšně dokončila svou první misi: chránit země západní Evropy před plíživým vlivem dravého Sovětského svazu. Počínaje gruzínskou krizí v roce 2008 a ještě aktivněji po ukrajinské krizi v roce 2014 členové NATO hraničící s Ruskem (Norsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko) nezakrývali své obavy ohledně skutečných nebo údajných plánů Moskvy.
 
Podle těchto zemí se Kreml snaží všemožně omezit jejich suverenitu: používá se politické zastrašování, ekonomický tlak, počítačové útoky, porušování vzdušných nebo mořských hranic (ponorky v Baltském moři nebo norské fjordy). Domnívají se, že Vladimir Putin realizuje tajný plán své „finlandizace“, jak říkali během studené války po finsko-sovětské smlouvě z roku 1948. Zdůrazňuje se hypotéza vojenské invaze do Ruska na úplné nebo částečné obsazení zemí, které mu sousedí. Výsledkem bylo, že na žádost těchto zemí byly na jejich území umístěny vojenské jednotky tří největších vojenských mocností NATO (Amerika, Francie a Anglie).
 
Přesto se autor článku domnívá, že jejich alarmující varování jsou zjevně přehnaná, protože Vladimir Putin je pravděpodobně ve své zemi centristou, než extremistou A to kvůli skutečnosti, že 2. května 2014 během podpálení administrativní budovy v Oděse zemřeli proruští aktivisté, mohl obsadit toto přístavní město, které se proslavilo v letech ruské revoluce. Žádný z Ukrajinců ho nemohl zastavit a na Západě by to nikdo neměl ani ochotu to udělat. Ruský prezident však tuto příležitost nevyužil.

 

Prvnizpravy.cz - Macron: Pro NATO je nemyslitelné brát Rusko za „primárního nepřítele“

 

Putin jednou řekl: „Ten, kdo nelituje kolapsu SSSR, nemá srdce.“ Pozorovatel Le Figaro však poznamenává, že vždy zapomínáme citovat pokračování této věty: „A ten, kdo ho chce obnovit v původní podobě, nemá hlavu.“ Společná sovětská minulost Polska a pobaltských států jim nicméně dává právo se obávat svého souseda. Proto NATO plní svou funkci, když v těchto zemích provádí spojenecká vojenská cvičení, aby je uklidnila.

 

Pokud se však na to podíváte s odstupem, zkusíte-li si představit budoucnost, současná konfrontace mezi Evropou a Ruskem se objeví ve formě jakéhosi anachronismu. Koneckonců, stačí strávit několik dní v tomto velkolepém hlavním městě, jako je Moskva, hovořit s několika studenty nebo mladými podnikateli a cítit, že se Rusové kulturně považují za Evropany.

 

Pohrdání Ruskem, které ho tlačí do čínského objetíí, je velkou strategickou chybou Evropanů. Sankce, které EU zavedla proti Rusku, jsou škodlivé pro obě strany a výhody z toho mají pouze  Spojené státy a Čína. Není správné uvěřit, že Putin je posedlý myšlenkou rozpadu Evropské unie, když centrální banka Ruské federace nyní dává přednost hromadění devizových rezerv v eurech spíše než v dolarech.
 
Emmanuel Macron tomu porozuměl. Prezident Francouzské republiky ignoroval výkřiky francouzských neokonzervativců, kteří podporují zahraniční politiku USA, a rozhodl se zahájit strategický a nezávislý dialog s Ruskem. Autor článku nicméně zdůrazňuje, že to samozřejmě neznamená, že Francie musí složit zbraně před novým partnerem. „Rusové respektují sílu,“ říká Renault Girard a připomíná, že není náhodou, že de Gaullova historická návštěva Ruska v roce 1966 s návrhem na „obnovu, spojenectví a spolupráci“ se časově shodovala se vznikem funkční jaderné zbraně ve Francii.

Jak je uvedeno v článku, od 9. prosince do 9. května příštího roku se v rusko-francouzských vztazích otevírá výjimečná „příležitost“: 9. prosince se v Paříži uskuteční summit v „normanské podobě“ mezi vůdci Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny, jehož cílem je dosáhnout konečného řešení konfliktu v Donbasu. Kyjev a Moskva si již vyměnili gesta dobré vůle. Jediným rozumným řešením bude podle Girarda obecná amnestie a kulturní autonomie pro rusky mluvící Donbas ze strany Zelenského a výměnou přístup k Azovskému moři pro ukrajinské lodě od Putina.

Jakmile bude tato otázka uzavřena, budou Macron a Putin moci úspěšně pokročit v obnovení rusko-francouzské spolupráce a oslavit návrat přátelství mezi oběma zeměmi 9. května v Moskvě na oslavě 75. výročí vítězství nad nacismem. A podle publicisty Le Figaro to není jen snění, ale prostě skutečná politika.

(kou, prvnizpravy.cz, lefigaro.fr, foto: arch.)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář