České národní listy

Pochod smrti –  Schwarzheide, Terezín IV

6. Lhůta smrti

První vězeň byli zabit 14. července 1944. Byl to J.P., jemuž se podařilo propašovat zlatý prstýnek z Prahy přes Terezín a Osvětim. Za bochník chleba a možnost poslat dopis do Prahy jej nabídl jednomu z esesáckých postů na pracovišti. Strážný si prsten navlékl a nařídil J.P., aby šel k hromadě kamenů a přinesl si chleba, který tam měl být schovaný. Při tom byl "zastřelen na útěku". Esesák si za to vysloužil tři dny mimořádné dovolené. V poledních hodinách dostal lagerältester Sliwka a vézeňský sanitář Röder příkaz zajít na pracoviště, kde prý jeden z vězňů zemřel na otravu olovem. Sliwka s Röderem našli J.P. za míchačkou betonu se třemi kulkami v hrudi. 18. července zemřel dr. G.L. na zápal plic. Mrtvoly z tábora byly ukládány do beden a odesílány ke spálení do Drážďan nebo do Sachsenhausenu, nebo zahrabány v závodě do kráterů po bombách.

Počet obětí každým měsícem vzrůstal. Podle jmenného seznamu z roku 1944: červenec 2; srpen 23; (16 obětí náletu, 4 na následky zranění); září 4; říjen 33; listopad 37; prosinec 23. 1945: leden 18; do 7. února 7 - celkem 147 mrtvých. O zbývajících obětech máme jen neúplné údaje z několika svědeckých výpovědí:

Do KT Lieberose bylo 4. 10. 1944 dopraveno 15 těžce nemocných, z nichž přežil pouze jeden. Od 7. do 28. února 1945 zemřelo 11 dalších vězňů.

300-320 nemocných a práceneschopných vězňů bylo 23. 2. 1945 naloženo do otevřených nákladních vagonů, jež stály dva dny v mrazu na odstavné koleji v Ruhlandu. Muži byli celou dobu bez jídla. (Předchozího dne byla vydána výzva, aby se nemocní a při práci zranění muži přihlásili do rekonvalescentního tábora, čemuž mnozí uvěřili a přihlásili se.) Mrtví byli odvezeni do krematoria v Sachsenhausenu, zbytek odvlečen do Bergen Belsenu. Po příjezdu bylo ve vagonech mnoho mrtvých. Nepřežili ani doprovázející lékaři, doktor Bardach a doktor Popper, přežil pouze Hanus Bader. \

V březnu zemřelo 38 vězňů (28 na následky bombardování), v dubnu 25. Do evakuace tábora 19. 4. 1945 a při pochodech smrti ze Schwarzheide a Sachsenhausenu zahynuli ještě další vězňové; v samotném Sachsenhausenu a při pochodu smrti z tohoto tábora jich bylo asi 40 (podle J.T.:60-75.) Na pochodu smrti ze Schwarzheide do Terezína zahynulo podle dostupných dokladů 97 vězňů. Lze předpokládat, že z tisíce vězňů, kteří 3. července 1944 do Schwarzheide přijeli, zemřelo v táboře 190-225 osob. Připočítáme-li vězně, jež byli převezeni do jiných táborů, kde byli zařazeni do pochodů smrti a zahynuli, bylo to celkem 660-68 mrtvých. V záznamech .jsou uvedena jména 317 vězňů, kteří přežili.  V Terezíně bylo osvobozeno 242 vězňů, v Sachsenhausenu příp. v Meklenburku asi 40 (podle J.T:75).