České národní listy

Počátky germánské agrese

Změna podnebí, tuhá zimní období, nepříznivé geografické podmínky a soupeření kmenových náčelníků na počátku našich dějin přiměly germánské kmeny ve Skan­dinávii a v Dánsku k pohybu směrem na jih. Narazily přitom na domácí obyvatelstvo, ale jeho odpor byl přemožen. Jen keltské kmeny projevily větší odolnost. První velkou překážkou germánské expanze byly hranice Římské říše. V bojích o její překročení si germánští náčelníci uvědomili, že síla jednoho kmene nestačí na tak velký úkol a k výboji se začali spojovat v nadkmenové svazy s větším počtem bojovníků a s větší údernou silou. Přinutila je k tomu objektivní situace. Z nadkmenových svazů Ger­mánů se logickou cestou vývoje vytvořily raně středověké státy dříve, než u západních Slovanů, kteří takový cíl - získat území Římské říše - neměli. Vždyť nebyli ani přímými sousedy.

Jen jako příklad uveďme, že nadkmenový svaz Ostrogotů vznikl již v roce 493 a trval do roku 555. Říše Vizigotů (nadnesený název pro mezikmenové spojení) trvala od roku 395 do roku 711. Langobardští panovníci vládli v letech 561 až 774 a nám nejblíže ležící Franská říše realizuje své výboje v letech 482 - 843.

Kdo jako první vybudoval nadkmenový svaz - zárodek středověkého státu -zís­kal nástroj k porobení svých sousedů, kteří k svému zemědělskému zaměření nemuseli být nutně agresivní. A nebyli také na adekvátním stupni vojenské organizace. Právě toho využila Říše franská, vojensky a organizačně připravená, mající i válečné zkušenosti ­z bojů s římskými armádami. Zamířila na východ, proti ještě nesjednoceným kmenům západních Slovanů. Tyto výboje znemožňovaly vznik velkého západo­slovanského státního svazku, schopného čelit germánskému tlaku.

Boj s Římskou říší přinesl germánským kmenům mnoho výhod. Byly to nové poznatky z technologie výroby, vyšší agrokultura, znalost cizího vojenského umění, poznatky z organizace státních institucí a orgánů. Germáni získali převahu a využili ji proti slovanským kmenům. Pohanské náboženství podporovalo bezesporu kme­novou izolovanost a uzavřenost. Křesťanství svým universalismem a tvrzením, že pa­novník je od boha, vytvářelo vhodnou sjednocovací ideologii právě pro první středo­věké státy. I v tom měli Germáni převahu nad Slovany. Všechny uvedené výhody do­kázala Franská říše využít a zneužít proti západoslovanským kmenům. Vždyť první nadkmenový svaz u Slovanů vznikl právě ve středoevropském prostředí kolem let 623 - 624. První u Slovanů, ale téměř o dvě století později, než se tak stalo u Germánů. To byla velká a tragická nevýhoda, která poznamenala celý další vývoj v tomto prostoru.

Navíc - po dnes jsme terčem ironického pošklebováni německých nacionalistů, že prvním představitelem nadkmenového svazu v Čechách, na Moravě a v okolních krajinách byl franský kupec Samo. Čelíme tomu poukazem na to, že on sám pocházel z kraje Senonského, tedy z území dnešní Francie, kde nebyly nalezeny žádné ger­mánské památky, ale kultura keltská. Keltským původem lze také vysvětlit jeho ochotu utkat se s Franskou říší. Samo byl romantizovaný Kelt, doprovázený druži­nou bojovníků, jak bylo zvykem pro kupecké výpravy dalekého exportu.

První raně středověký stát západních Slovanů se vytvořil v 9. století na Mora­vě, patrně v návaznosti na předchozí nadkmenový svaz ze 7. století. Po jeho pádu se na úsvitu dějin vytváří přemyslovský stát, překonávající kmenový separatismus. Nic­méně všechny tři uvedené slovanské státní formace (Sámova říše, mojmírovský a přemyslovský stát) vznikly se značným zpožděním za podobným vývojem po­dobných struktur u Germánů. Vznikly později, ale vznikly, čímž umožnily, že jsme germánskému tlaku odolali. Na rozdíl od Polabských a Pobaltských Slovanů na se­ver od nás, kterým se nepodařilo včas realizovat plnohodnotný státní vývoj. Jejich vyšší svazky vznikly ještě později a výsledek byl katastrofální. Dnes tyto etnické slo­vanské celky, až na lužicko-srbskou menšinu, již neexistují. Pohltila je vlna germaniza­ce, které jsme se my, resp. naši předkové dokázali ubránit.

Pro porovnání ještě připomínám, že polský stát vznikl až v 10. století (Měšek I.­-960-992), první chorvatský kníže je znám z let 800-810, srbský stát má kořeny v 11. století a Kyjevská říše vznikla po roce 900. První vlna germanizace u nás však narazila na mojmírovský a přemyslovský stát, a to již v 7. a ještě více v 9. století.

Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc.,

Germánská negativa v českých dějinách

7. – 12. století

.