Po protestní vlně nastávají v USA změny
Po protestní vlně nastávají v USA změny
Rustem Safronov
11. června 2020
Proč smrt nevýznamného člověka Floyda , vyhazovače v baru, vyvolala v USA tolik rozhořčení? Zabíjení černochů v USA není nijak vzácné. V předešlých měsících se několik takových zabití událo. Avšak tato vražda byla spáchána mimořádně cynicky. Floyd byl pohřben dne 9. června. Na bohoslužbě za jeho duši promluvil známý černošský kazatel reverend Sharpton. V proslovu se obrátil k úřadům, k policii a k celé americké veřejnosti: „Sejměte koleno z našeho krku!“
Pravicová média dokazovala, že policie zabíjí bílé nejméně stejně jako černé, ne-li dokonce víc. Loni jich bylo zabito 370 a černých 235. Jenomže černých je v USA toliko 13 %, takže relativně je zabito mnohem více černých.
V případě Floyda není důležité, že seděl za ozbrojenou loupež 5 let, že byl narkoman a prý i „nositel koronaviru“. Potrestat někoho zabitím bez důvodu za dřívější prohřešky nejde. Je to v rozporu s vládnoucí třídou a médii stále propagovaným duchem amerikanismu, ale i se základními principy lidské společnosti.
Hlavně toto byl důvod rozsáhlých protestů. Ničení a loupeže trvaly dva až tři dny. Byly relativně rychle potlačeny jednak pořádkovými silami a potom i samotnými protestujícími, kteří nechtěli být spojováni se zloději a chuligány.
Jako chuligáni se začala chovat nevýznamná část protestujících, využila obecnou nespokojenost k rabování. Například v St. Luis byl při krádeži v zastavárně zabit bývalý policista – černoch. Vrahem přitom byl rovněž černoch.
Je dobré podtrhnout, že demonstrace byly převážně pokojné. Trvaly téměř dva týdny v jednom kuse. V sobotu 6. června se ve Washingtonu na ulici Lafayette, jež sousedí s Bílým domem, sešlo asi 10 tisíc lidí. Shromáždění bylo pokojné, lidé požadovali rasovou spravedlnost a reformy policie. Skandovali: „Black lives matter!“ Pochopitelně, že jsou i extrémistická prohlášení, jako třeba aby se policii zastavilo financování. Obecně ale byla situace pozitivní.
Jak Trump nažhavil situaci
Trump sám začátkem minulého týdne situaci zhoršil. Při nepokojích sliboval, že pošle do ulic kromě národní gardy i armádu. Ministr obrany Esper s tím nesouhlasil. Bývalý ministr obrany Mattis uvedl, že „poprvé máme co do činění s prezidentem, který lidi nesjednocuje, ale rozděluje“. Nespokojeni s ním byli i církevní činitelé, když stál s biblí v rukou na náměstí Lafayette vedle chrámu poškozeného ohněm založeným protestujícími. Podle duchovních není bible rekvizita na pózování.
Proti použití národní gardy se postavila starostka Washingtonu Bowserová. Přesto bylo několik gardistů přítomno. Starostka Washingtonu a prezident se počastovali několika ostrými výtkami. Trump ji obvinil, že je na starostku slabá a nedokáže zajistit pořádek. Ovšem ona je Afroameričanka a s manifestujícími byla solidární. Snažila se nejbujnější rebely uklidnit přátelským slovem.
Jak se situace změnila?
Trump se vzdal snahy využít v amerických městech ozbrojené síly USA, pochopil, že udělal chybu. Poté se situace změnila, zůstaly jen protesty, a loupeže a krádeže v obchodech téměř ustaly. Není na místě považovat to, co proběhlo, za nějakou vzpouru černochů proti „bílé Americe“. Protestů se zúčastnilo i mnoho bílých a část Hispánců. Přitom černoši a Hispánci se příliš v lásce nemají. Konkurují si na trhu práce. Ovšem zde se zájmy sešly, policejním násilím netrpí jenom černoši. Proto společně požadovali reformu policie.
V USA jsou zábrany policistů k použití zbraní mnohem menší než u policistů v Rusku. Jakýkoliv neopatrný pohyb mohou považovat za pokus o použití zbraně a hned střílejí. Autor tohoto článku bydlí ve smíšené čtvrti s převládajícím černým obyvatelstvem. Lidé jsou tam přátelští, rádi rozmlouvají i s neznámými, obzvláště s Rusy. Když v jedné chvíli pozoroval skupinu hráčů domina, přišel k němu jeden z nich a požádal ho, aby dal ruce z kapes. Vysvětlil mu, že se bál, že by mohl střílet.
V americké společnosti je trvalé napětí. Dochází k rasovým vraždám, a to nejen ze strany policie. Podle autora článku nechybí v současných protestech agresivní složka. Historik z New Jersey David Kerans řekl: „Vím, že je rasismus v USA vážným problémem. A samozřejmě musí být problém policejní tvrdosti a rasového profilování vyřešen. Je smutné, když jsou lidé podezíráni jen kvůli barvě kůže. Řada liberálních autorů se snaží čtenáři dát na vědomí, že je běloch rasista a nese historickou vinu.“ Kerans označil problém za vážný, ale nemá se stát ústředním bodem amerického života. Podle něj to není jediná vina amerického státu. Vinou je i genocida rodilých Indiánů a jejich zahnání do rezervací. Vinou je lid bombardovaný ve Vietnamu. Rasismus v Americe je, ale problém nesmí být doveden do absurdity tím, že se prohlásí za klíčový.
Problémy v USA byly zesíleny také karanténou, jejímž důsledkem byla ztráta zaměstnání milionů Američanů. Tím se nahromadilo sociální roztrpčení a byly stimulovány rozsáhlé protesty.
Během minulých desetiletí probíhala eroze střední třídy. Nehledě na zavádění pozitivních programů pro černošskou menšinu je její postavení trvale složité. Existuje strukturní rasismus. Černoši mají, bez ohledu na kvóty, menší šanci na dobré zaměstnání. Kratší dobu žijí a jsou více nemocní.
Trump byl před pandemií úspěšný. Vytvářel pracovní místa. Biden se snaží využít a ovládnout protestní vlnu.
Je zřejmé, že přicházejí změny. Po protestech v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století se Amerika dost změnila. Zbavila se rasové segregace, ukončila válku ve Vietnamu, zkrotila tajné služby v Kongresu. Jaké změny se chystají nyní? Zajisté jsou nevyhnutelné důležité reformy v policii a v dalších orgánech chránících práva občanů. Ostatně uvidíme.
Převzato z Pravda.ru
outsidermedia.cz
