České národní listy

Vladimir Prochvatilov

Na končícím Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru došlo k osobitému představení dvou opačných pohledů na program ve světě.

Heslo fóra „vytváření programu stabilního rozvoje“ bylo hlavním tématem diskuse při zahájení fóra a byly na něm přítomny hlavy ruských ekonomických institucí. Debata byla o tom jak se má postupovat při spotřebitelském úvěrování obyvatel – podnítit jej nebo ochladit, jak upevňovat právo a chránit podnikání, jakým tempem vynakládat nahromaděné prostředky Fondu národního bohatství.

Na páteční večer bylo naplánováno setkání s Vladimírem Putinem. Mluvilo se i o trestním stíhání zakladatele investičního fondu Baring Vostok Američana Michaela Calveye, zatčeného v únoru tohoto roku. Prezident nejprve případ Calveye okomentoval s tím, že někteří lidé, a to i na fóru přítomní, s obviněním nesouhlasí. Vyjádřil naději, že bude případ veden „transparentně a srozumitelně“.

Na plenárním zasedání dne 7. června byli přítomni: Ruský prezident Putin, prezident ČLR Si Ťin-pching, generální tajemník OSN Guterres, bulharský prezident Radev a předsedové vlád Arménie Pašiňjan a Slovenska Pellegrini. Vladimír Putin ve svém projevu konstatoval, že se současný systém mezinárodních hospodářských vztahů nachází v krizi a že globální obchod přestal být motorem světové ekonomiky. Jako příklad dal plynovod Severní proud 2. Uvedl: „Projekt naprosto odpovídá národním zájmům všech účastníků – Ruska i Evropy. Jenomže to není v zájmu těch, kteří jsou navyklí na výjimečnost a anarchii. Destrukční praxe se přesunula do nových odvětví. Příkladem je situace kolem společnosti Huawei, která je vytlačována z celosvětového trhu.“ … „To se už v některých kruzích označuje za první technologickou válku.“

Podle ruského prezidenta model, který nastavují USA, povede k nekonečným konfliktům a válkám nejen obchodním. Dolar se stal nástrojem nátlaku na celý svět. „Státy, které dříve hlásaly principy svobody, obchodování, čestné a otevřené konkurence, nyní užívají jazyk obchodních válek a sankcí, otevřené ekonomické nájezdy s kroucením rukou, zastrašováním a likvidací konkurence takzvanými netržními postupy. … Je jasné, že k vypracování stabilnějšího a spravedlivějšího modelu rozvoje jsou potřeba nové dohody, které nebudou jen jasně napsány, ale především budou všemi respektovány.“ Překonání hospodářské krize vidí Putin v tom, že bude do všedního života navráceno chápání svrchovanosti a odpovědnosti.

Promluvil o dvou negativních scénářích vývoje událostí ve světě. Za prvé probíhá degenerace univerzálního modelu globalizace, změna obecných mezinárodních pravidel zákony, administrativními i soudními mechanismy jedné země nebo skupiny vlivných států. Takto již postupují USA „rozšiřujíc svoji jurisdikci na celý svět“. Jako druhý scénář uvádí ruský prezident fragmentaci globálního ekonomického prostoru, „politiku ničím neomezeného politického egoismu a jeho protlačování silou. Je to cesta k nekončícím konfliktům, k obchodním válkám a možná nejen obchodním. Obrazně řečeno k bojům bez pravidel všech proti všem.“ Jako příklad uvedl začátek nové technologické války USA proti společnosti Huawei.

Si Ťin-pching upozornil, že globalizace je hůl o dvou koncích, někdo z ní má výhodu a jiný škodu, a proto se není možno držet jednostranného a protekcionistického přístupu.

Vůdce Ruska a Číny podpořil generální tajemník OSN Guterres, když promluvil o potřebě vypracovat nová pravidla v mezinárodní politice a o stupňujícím se geopolitickém žhnutí, které může vést k nepředvídaným událostem pro celý svět. Přiznal, že svět postupuje k mnohopolárnosti, ale poznamenal, že mnohopolárnost sama o sobě nezaručuje mír. Řekl: „Evropa byla mnohopolární i před sto lety, ale neexistoval rámec a výsledkem byla katastrofální světová válka.“

Ruský sinolog Jurij Tavrovskij komentoval jednání Putina se Si Ťin-pchingem a připustil, že se svět nachází na prahu nejnovější studené války, o čemž mluvili oba státníci v Moskvě a v Petrohradě. Nevylučuje, že Spojené státy se připravují k válce na dvou frontách podobně jako Hitler za druhé světové války. „Číňané došli k závěru, že i je čeká studená válka. Je však několik otázek, na které není v tuto chvíli odpověď. Otázkou je, kolik bude v nové studené válce front. Bude-li Amerika ve stejné situaci, v jaké byl Hitler, když musel bojovat na dvou frontách. Není jasné, zda se spojíme s Čínou a budeme-li spojenci v plném smyslu toho slova, nebo zůstaneme strategickými partnery dokonce i v nové epoše.“

Otázky jsou, avšak Rusko a Čína zůstanou strategickými partnery bez uzavření vojenského spojenectví. To jim poskytne prostor pro rozumný manévr bez zvyšování stupně jejich vojenského odolávání kolektivnímu Západu a dovolí spojeným úsilím čelit studené válce rozpoutané Spojenými státy.

Do vnitřní hospodářské politiky nevnesl PMEF principiálně nové myšlenky, na což konkrétně obrátil pozornost ruský ekonom Michail Děljagin. Počítá s tím, že „země se může rozvíjet na základě vlastních zdrojů, a ne na základě přijetí hodného zahraničního spekulanta.“

Je třeba chápat, že strategický posun „na východ“ bude v zahraniční politice vnášet korekce pro vnitřní ekonomickou politiku. Bez toho není možno se ve světě rozvíjet, Jestliže je snaha s Ruskem mluvit „jazykem obchodních válek a sankcí“ a „otevřených hospodářských nájezdů s kroucením rukou“, není možno, aby se svět rozvíjel.

9. června 2019

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz