České národní listy

Pár foto z bombardovaného Srbska

Jiří Jaroš Nickelli, SLS Brno

Když jsem jel po 78 dnech letecké zločinecké války NATO do Jugoslávie, to ještě existovala svazová Jugoslavie Srbska a Černé Hory. V obou zemích jsem měl příbuzné, rodinu MUDr. Alexandara Gladoviče. Byl přítelem profesora Dolečka. Studoval v ČSR na Titovo stipendium v době, kdy země byly v přátelství před moskevskou roztržkou. Tak se seznámil s mou sestřenicí z Letovic, kterou si vzal za ženu a v roce 1958 odjeli do Jugoslávie. Předtím pracoval jako primář internista ve Svitavách. Starší generace si ho dodnes pamatují jako skvělého lékaře.

MUDr. Alexandar Gladovič byl poté primářem v Cetinji v Černé Hoře. S profesorem Dolečkem však udržoval písemné kontakty nadále.

Po válce jsem jel se starostou Bílovic nad Svitavou pane Klevetou do Jugoslávie, vezli jsme potraviny a různé potřeby. Má rodina nás ubytovala v Beogradu a potom jsme jezdili a pozorovali hrůzné následky barbarského leteckého útoku. Viděli jsme už následky ve Vojvodině a v Novém Sadu jsme byli na mostech zničených raketami. Bylo to symbolické, z mostů byl pohled na budovy kláštera, kde kdysi přednášel slavista Pavol Jozef Šafárik, zakladatel slovanského moderního národopisu. h...Beograd sám byl typické město zasažené "leteckou a raketovou chirurgií" která se mnohdy nepovedla (záměrně?) Tehdy jsem viděl i zničené čínské velvyslanectví a hořce se smál, když jsem pak četl, že "piloti měli tři roky staré mapy"... Tehdy jsme si řekl, napíši o tom knížku. A to jsem udělal. 

Samozřejmě v Česku ji nikdo nechtěl vydat. Jeden nakladatel mi doslova pravil: "Musíte počkat, až vyhrají bolševici, pak to vydáme" Knížka měla poté několik samizdatových vydání, které jsem poslal i sestřenici do Černé Hory. Podle dopisu MUDr. Gladoviče knížku předčítali přátelům a měla podle něj  velký úspěch. Srbové alespoň viděli, že všichni Češi nejsou zrádci Slovanů..

U nás mi manželka vydala knížku podruhé pro přátele v minimálním nákladu. Ale alespoň tak se pravda o barbarské válce Západu uchovává v myslích a paměti našich lidí, kteří jsou přáteli Srbů i ostatních Jihoslovanů. Jako protiklad lži  presidenta Havla o jakémsi "humanitárním" bombardování.  A jako vzpomínka na postoj presidenta Klause, který se postavil tomuto barbarství. když naše vláda kývla na pokyn NATO a připustila přelety vrahů na Srbsko.

Nikdy na naše Srby nezapomeneme.