Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pane starosto, plachtou dějiny nezměníte!

3. 9. 2019

Přemysl Votava

praha osvobození

3.9.2019 09:55

 

Protiruské tažení pana starosty z Dejvic vyvrcholilo přesně v den, kdy útokem Německa na Polsko, začala druhá světová válka. Pan starosta z Dejvic si nejspíše toto významné datum, ani neuvědomil, možná nebyl pořádně informován…

 

Pan starosta z Dejvic není starostou nějaké zapadlé vesničky, někde v pohraničí. Omlouvám se té zapadlé vesničce, protože i tam, nejspíše mají pomník padlých z první a z druhé světové války a ten je vždy upraven… Patří to k naší kultuře. Chodili jsme k pomníkům TGM i v době, kdy se to nedoporučovalo, či zakazovalo. Tehdy se také historie přepisovala…

 

Dnes nejspíše, všechny ty přepisovače dějin, překonal pan starosta na Praze 6. Jeho výrok, že Praha se osvobodila sama, ho vedl k tomu, že přes památník osvoboditele Československa a Prahy Ivana Stěpanoviče Koněva nechal hodit plachtu. Kolem sochy dokonce nechal vybudovat železnou klec…. Maršál I. S. Koněv se tak stal v očích starosty velmi „nebezpečným…“. A sám pro jistotu je hlídán polic. Možná je maskován za bílého králíčka…

 

Praha tím dostala novou dominantu, trapnou „parádu“. Zpravodajské štáby z celého světa se činí a informují.… Je to nedůstojné městu, které chce být vzorem celému světu…

 

Patří ke cti Pražanů, že si tento pokus o přebarvení dějin nenechali líbit. Zcela spontánně přicházeli celý týden s květinami do Dejvic, to zejména proto, aby maršál Ivan S. Koněv v tomto sprostém útoku nezůstal sám. Přicházeli mladí i staří, přicházeli poslanci i senátoři, přicházeli studenti, děti i vnuci odbojářů, vojáků, politických vězňů. Z policií střeženého pomníku, byla několikráte stržena plachta, boj proti překreslování historie rostl každým dnem, lidí, květin i svíček přibývalo.

 

Dalo by se povědět: Pražané Koněvovi jako Koněv Praze. Maršál I. S. Koněv Pražanům také pomohl. Na zoufalé volání pražského rozhlasu reagoval rychle, jeho tanky vyrazily od Drážďan přes Krušné hory na Prahu, byla to jízda, jako o závod. Praha v té době čelila útoku zejména SS divizí Wallestein, Wiking, Raich, hořela Staroměstská radnice, tisíce padlých či zavražděných. Maršál Schörner se svou milionovou armádou Mitte spěchal do amerického zajetí, potřeboval k útěku zejména pražské mosty, proto rozséval smrt, vraždil. A nezapomeňme, že u Milína nedaleko Příbrami Rudá armáda bojovala ještě 11. května s divizemi SS…

 

Panu starostovi a jemu v názorech podobných připomínám, že maršál I. S. Koněv patřil k nejvýznamnějším velitelům Rudé armády. Byl velitelem 1. ukrajinského frontu, který svedl rozhodující bitvu na konci druhé světové války o Berlín. Pod jeho velením bojovali i naši vojáci na východní frontě. Rudá armáda to nejsou jen Dejvice, tedy působiště historie neznalého pana starosty, to je i Československo, kde našlo svůj poslední odpočinek 150. 000 padlých příslušníků Rudé armády. Přinesli svobodu našim národům. Jistě i v Dejvicích jsou hroby padlých sovětských vojáků padlých i popravených. Nosili uniformy Rudé armády…. Mně se líbí víc než ty německých okupantů

 

Přemysl Votava

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář