České národní listy

Osvobození Pražané vítají maršála Koněva

Kdyby lidé, kteří ve slavných dnech vítali sovětské osvoboditele, zejména též maršála Koněva, dnes žili a byli ještě při síle, rychle by se asi vypořádali s těmi, jež po maršálu Koněvovi a jeho vojácích hází jen vulgarity, nadávky.  „Hvězda“ pana starosty P. Novotného by  rychle zhasla. Nebylo by třeba vést debaty o tom, jak to tehdy bylo. I tehdejší fotografie nám tyto historické okamžiky dodnes věrohodně přibližují. Ale viditelně ubývají. Kamsi se ztrácí.

Ale asi nic nezabrání tomu, aby se rozproudila „učená diskuse“ o tom, jak jsme byli osvobozeni. Bojím se, že se nebude ani tolik vyhledávat a črtat skutečný obraz minulosti, ale spíše se bude vyvíjet snaha, aby tento obraz se posunul, i v průběhu dalšího času tak, abychom v sovětských osvoboditelích viděli spíše okupanty. V závětří těchto snah bychom samozřejmě měli zapomenout i na to, co Němci nám činili v době okupace, zvláště pak v průběhu Květnového povstání českého lidu, jehož součástí bylo též Pražské povstání. Měli bychom zapomenout i na to, jak šest let nás vykrádali, až nás téměř zcela hospodářsky vysáli. Kdepak vzpomenout na to, že jsou nám povinni zaplatit reparace, kdepak jejich zaplacení požadovat! Nyní přeci je na programu „ruský nepřítel“ a s tím se musíme vypořádat! Naše „nová orientace“ má však jednu chybičku. Obyčejný český člověk v obyčejném Rusovi, ba dokonce ani v Putinovi, nepřítele nevidí.

Po žádných konfrontací s Ruskem, ani s nikým jiným, s Čínou a kýmkoliv dalším, netoužíme. Naopak mír, sociální spravedlnost, rovnost všech národů a států, odzbrojení  a spolupráci všech států světa, považujeme za svůj cíl.

Dr. O. Tuleškov