Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osvoboditel Němců K. Henlein přijel 20. dubna krotit Němce v seve­romoravských městech

15. 11. 2022

Osvoboditel Němců K. Henlein přijel 20. dubna krotit Němce v seve­romoravských městech

 

Zima toho roku byla tuhá a dlouhá. Od půli prosince 1939 do půli břez­na 1940 velmi často až -28°C s množstvím sněhu a závějí.

Od února 1940 byl u nás německým komisařem Maitner z Hradečné. Byl sice "nacionál" (na dokladech), ale jinak člověk, u něhož pojem cti a citu k ostatním byl samozřejmostí. "Však zde dlouho nebude", je po­známka v zápise.

 

Surovost sudetských četníků, zvlášť strážmistra Spanbauera, vrátivších se z polské války (byli zde celkem tři v úřadovně ve staré škole), se proje­vila v případě rolníka R.W. při nehodě jeho povozu s autobusem. Při vý­slechu byl zbit a vyhozen za dveře. Při jeho prudké povaze učinil poznám­ku o nelidskosti, nato byl znovu uchopen, vtažen zpět a znovu bit. Když se vypotácel, byl sledován říšským četníkem až domů. Tento se surovosti nez­účastnil a volal pro lékaře. Lékař ze strachu trestný čin neudal. Vzbuzování strachu bylo vítaným pomocníkem nacistické diktatury.

 

15. březen, označený v tehdejších kalendářích jako památný den "Češi pod ochranou Velkoněmecké říše 1939", byl u nás dnem sbírky na čestný dar Hitlerovi. Oberlehrer Klein první věnoval 50 RM, ostatní podle pocitu strachu od 1 do 10 RM. Celkem vybráno 800 RM. Dar byl použit na stav­bu nové válečné lodi Graf Spee, kterou před třemi měsíci Angličané poto­pili. To byly dosud ojedinělé válečné nepříjemnosti jimi činěné Němcům od vypovězení války v minulém roce. Tehdy jsme se přesvědčili o mali­chernosti našich nadějí v jejich pomoc v roce 1938.

O velikonocích z neděle na pondělí byla u nás znovu pozorována velká polární záře, což bylo "jako vždy v mimořádných dobách" považováno za nedobré znamení.

 

„Osvoboditel" Němců K. Henlein přijel 20. dubna krotit Němce v seve­romoravských městech. Poznali, jak byli oklamáni, "že prý oni chtěli jen autonomii a ne spojení na život a na smrt s Říší"'. V Šumperku jich bylo několik pozavíráno. Přijel krotit i do Uničova. Ale to již nebyl rok 1938, kdy byl s hurónským křikem a slávou vítán. Schůze byla jen pro vybrané a věrné. Německé vesnice již nenavštěvoval.

Oberlehrer Klein potřeboval nový dřevník ve škole. Za tím účelem byl vybrakován sokolský stadion, pódium pro hudbu vytrháno, až bylo zle po­hledět. Skutečnou vizitkou jejich činnosti bylo vymalování několika háko­vých křížů na torzu stadionu.

 

Zapomenuté pohraničí