Osvoboditel Němců K. Henlein přijel 20. dubna krotit Němce v severomoravských městech
Osvoboditel Němců K. Henlein přijel 20. dubna krotit Němce v severomoravských městech
Zima toho roku byla tuhá a dlouhá. Od půli prosince 1939 do půli března 1940 velmi často až -28°C s množstvím sněhu a závějí.
Od února 1940 byl u nás německým komisařem Maitner z Hradečné. Byl sice "nacionál" (na dokladech), ale jinak člověk, u něhož pojem cti a citu k ostatním byl samozřejmostí. "Však zde dlouho nebude", je poznámka v zápise.
Surovost sudetských četníků, zvlášť strážmistra Spanbauera, vrátivších se z polské války (byli zde celkem tři v úřadovně ve staré škole), se projevila v případě rolníka R.W. při nehodě jeho povozu s autobusem. Při výslechu byl zbit a vyhozen za dveře. Při jeho prudké povaze učinil poznámku o nelidskosti, nato byl znovu uchopen, vtažen zpět a znovu bit. Když se vypotácel, byl sledován říšským četníkem až domů. Tento se surovosti nezúčastnil a volal pro lékaře. Lékař ze strachu trestný čin neudal. Vzbuzování strachu bylo vítaným pomocníkem nacistické diktatury.
15. březen, označený v tehdejších kalendářích jako památný den "Češi pod ochranou Velkoněmecké říše 1939", byl u nás dnem sbírky na čestný dar Hitlerovi. Oberlehrer Klein první věnoval 50 RM, ostatní podle pocitu strachu od 1 do 10 RM. Celkem vybráno 800 RM. Dar byl použit na stavbu nové válečné lodi Graf Spee, kterou před třemi měsíci Angličané potopili. To byly dosud ojedinělé válečné nepříjemnosti jimi činěné Němcům od vypovězení války v minulém roce. Tehdy jsme se přesvědčili o malichernosti našich nadějí v jejich pomoc v roce 1938.
O velikonocích z neděle na pondělí byla u nás znovu pozorována velká polární záře, což bylo "jako vždy v mimořádných dobách" považováno za nedobré znamení.
„Osvoboditel" Němců K. Henlein přijel 20. dubna krotit Němce v severomoravských městech. Poznali, jak byli oklamáni, "že prý oni chtěli jen autonomii a ne spojení na život a na smrt s Říší"'. V Šumperku jich bylo několik pozavíráno. Přijel krotit i do Uničova. Ale to již nebyl rok 1938, kdy byl s hurónským křikem a slávou vítán. Schůze byla jen pro vybrané a věrné. Německé vesnice již nenavštěvoval.
Oberlehrer Klein potřeboval nový dřevník ve škole. Za tím účelem byl vybrakován sokolský stadion, pódium pro hudbu vytrháno, až bylo zle pohledět. Skutečnou vizitkou jejich činnosti bylo vymalování několika hákových křížů na torzu stadionu.
Zapomenuté pohraničí