Osud českého národa v německých záměrech II
Osud českého národa v německých záměrech II
(Od roku 1848 do druhé světové války) 1
Doc. PhDr. Eva Broklová, DrSc.
Kvůli zájmům Němců a Německa byli ochotni prohlašovat Windischgrätze, když potlačil červnové povstání 1848, za ochránce svobody. Byli ochotni vyslat do Čech německé vojsko a byli i pro toto řešení česko-německé otázky. „Je ironií osudu, že ne němečtí demokraté z roku 1848, ale němečtí nacionalisté provedli o devadesát let později to, co bylo předmětem rozprav Německého národního shromáždění.“
* Diskuse věnovaná červnovému povstání 1848 v Praze ve frankfurtském všeněmeckém sněmu podle historika Klímy nejlépe ukazuje, kdo byl revoluční a kdo kontrarevoluční. Jako revoluční (ve smyslu demokratické – buržoazní – revoluce) je hodnotil Marx a po něm marxističtí historikové a politici [včetně sovětského politika Udalcova] 15. Ve skutečnosti nešlo o demokratickou revoluci, ale o uskutečnění nacionalistických představ.
V tomto rámci bylo posuzováno pražské červnové povstání. Např. sudetoněmecký poslanec Giskra nesouhlasil s tím, že červnové povstání bylo bojem demokracie s aristokracií; podle něj to byl pouze boj Čechů s Němci. Sdílel také obavy z vytvoření státního celku z Čech, Moravy a Slezska. Naopak představitelé civilní a vojenské moci v Čechách (Lev Thun) kupodivu prohlásili, že „vzbouření v Praze nebylo národním hnutím slovanského obyvatelstva proti německému, nýbrž revolucionářským proti vládě a ozbrojené moci“, „bez rozdílů národnosti“. 16
* T. G. Masarykovi k přesvědčení o správnosti Palackého postupu a odmítnutí účasti na frankfurtském sněmu postačovala slova předsedy frankfurtského parlamentu Heinricha von Gagerna, který prohlásil, že „všichni národové podle Dunaje, kteří nemají ani práva, ani povolání k samostatnosti, musejí být jako drabanti pojati v německý planetární systém“.
* Šíření velkoněmecké myšlenky a vzestup Pruska pod Hohenzollerny oslabovaly tradiční dynastické cítění Němců a tradici soužití s Čechy i proto, že počínající demokratizace na zemských sněmech činila problematickou jejich dosavadní většinu, které bylo docilováno pouze nedemokratickými volebními řády.
* Němečtí radikálové pomýšleli na připojení Čech, Moravy a Slezska k německé říši a na likvidaci českého národa, umírnění byli pro připojení celého Rakouska k Německému spolku a rozhraničení Čech a Moravy jako první etapu na cestě k velkému německému ideálu. V 60. letech se pak soustředili na dualismus, který přinášel Němcům a Maďarům hegemonii nad slovanskou většinou.
2. Přelom 19. a 20. století
* 18. listopadu 1892 seznámil poslanec Masaryk poslaneckou sněmovnu (rakouská říšská rada) s brožurou dr. Mathiase Ratkowského, právního prefekta a knihovníka c. k. Tereziánské akademie a člena právně historické státní zkušební komise ve Vídni, nesoucí název Das Recht und die Pflicht, die Czechen und Slowenen zu germanisieren [podtrženo EB]. Výroky o německém jazyku na adresu Slovinců krátce před tím pronesl v poslanecké sněmovně i ministr vyučování Gautsch. Brožura je určena širokým masám. „Germanizovat Slovince a Čechy je právem a povinností, protože jejich germanizace je dobrodiním, ...
---------
15 Klíma, o. c., s. 77.
16 Klíma, o. c., s. 78.
17 Klíma odkazuje na Masarykovu Českou otázku z roku 1948, s. 89. Ve vydání z roku 1968, s. 97, z roku 2000, s. 69.
18 Masařík, Hubert: V proměnách Evropy, Praha 2002, s.16-17.
19 Masaryk, T. G.: Parlamentní projevy 1891-1893, Praha 2001, s. 254-260. Německého nacionalismu se týkaly i další Masarykovy projevy vydané v tomto svazku.
protože český jazyk a česká kultura [v orig. böhmisch] je tak nicotná, že ani nikdy nevyprodukovala nějakou hodnotnou vědeckou knihu. Čechy [v orig. Čechen] je třeba germanizovat. Ba, pánové, nebudou-li se germanizovat, je to hřích, jak zde stojí, ... Je zde třeba očistně zasáhnout pomocí státní moci. ... Rovnoprávnost jazyků... je nesmysl, protože český a slovinský jazyk jsou bezcenné a státní vláda je povinna český a slovinský národ germanizovat... Germanizace je jediným základem rakouského cítění a lásky k vlasti.
* Masaryk dále upozorňuje na článek bavorského historika Franze von Löhera, který poté, co sledoval v 70. letech rakousko-uherské poměry, se domnívá, že existuje jediná možnost: germanizovat Čechy a pochopitelně Uhry.
* Stejný názor o potřebě germanizovat Čechy zastával před krátkou dobou (práce 20 vyšla roku 1892) docent lipské univerzity, národní ekonom Karl Walcker, který se zabýval otázkou celního sjednocení s Rakouskem a Uhrami. Šířil své myšlenky z katedry: Čechy je třeba germanizovat, případně i protestantizovat.
* Mnohem větší váhu měly Deutsche Schriften, jejichž autorem byl Paul de Lagarde 21. Jeho politické názory se rozšířily v Německu i Rakousku. Masaryk, který spisy četl, se v korespondenci s tímto autorem marně pokusil odvrátit jej od jeho myšlenek. Podstata spočívala v názorech, že „Rakousko je třeba nazírat jako německou kolonii,... Rakousko samo o sobě postrádá existenční princip,... Rakousko, chce-li mít nějaký cíl, musí směřovat jedině ke germanizaci všech Slovanů“. „Všechny ostatní neněmecké kmeny podunajské říše, dokonce včetně Maďarů, jsou pro Evropu jen zátěží. Čím rychleji zaniknou, tím lépe pro nás i pro ně... S Maďary, Čechy, Rusíny, Hanáky a Slováky si nesmíme hrát, nýbrž jim musíme ukázat, ´kdo má jako lepší člověk právo vládnout... Vynutit si mír v Evropě, aniž by se neustále zatěžovalo její obyvatelstvo,... je s to jen Německo, jež se rozprostírá od Emže po ústí Dunaje, od Klajpedy až po Terst, od Met zhruba až po Bug, protože jen takové Německo se svým stálým vojskem a jeho první zálohou může porazit Rusko spojené s Francií´. S Čechy a jimi podobnými se nemazleme..., jsou to naši nepřátelé a podle toho musíme s nimi zacházet. Rakousko nemůžeme zachovat jinak, než že ho budeme bezohledně germanizovat.“
