Opět o brněnských Němcích IV, Prof. PhDr. Vojtěch Žampach, CSc.
Opět o brněnských Němcích IV
Prof. PhDr. Vojtěch Žampach, CSc.
Autoři výstavy MIP spatřují v tehdejší „kulturní rozmanitosti města“ neobyčejný přínos. O jakou rozmanitost šlo, vyplývá z rozkazu krajského vedoucího Hitlerovy strany ing. K. Folty. Požadoval v něm okamžitý soupis všech nespolehlivých Čechů (6. 10. 1941). Zhruba v téže době vydává instrukci k součinnosti skupin NSDAP s bezpečnostní policií, zejména pokud jde o zprávy „o práci politického odpůrce.“ Kdo toho odpůrce představoval třeba Čechům vysvětlovat. Písemná hlášení musela jít v opise na gestapo a SD. Mimoto nižší složky NSDAP podávaly zprávy o politické situaci každých čtrnáct dnů. Taková byla tedy všeobsahující špiclovská organizace mezi brněnskými Němci.
Jakmile zbraně schopné Němce stále více žádala fronta, jejich staří a choří soukmenovci obětavě nastupovali do všech sfér tehdejšího života. Například působili jako dozorci nad českými chlapci nakomandovanými na kopání zákopů a stavění opevnění před blížící se frontou. Od 1. 12. 1944 byli němečtí důchodci a muži neschopní vojenské služby zmobilizováni do tzv. Volkssturmu. Starší lidé ještě pamatují, jak s panceřovými pěstmi na ramenou 16. – 17. dubna 1945 dýchavičně pokulhávali přes Modřice na frontu pod Rajhradem. A nesmíme opomenou středoškoláky vyhnané k 1. září 1944 do válečného průmyslu. Jejich vedoucí a dozorci byli vesměs reaktivovaní němečtí stařečkové. Toto všechno – a jsou to pouhé ilustrace oné doby – nemohli čeští obyvatelé Brna nevidět a neprožit. Proto právě Brno.
Kromě nepočetných skupinek levicově zaměřených Němců známých veřejnosti už z předmnichovských časů, nikde žádné větší stopy o tom, že by německé obyvatelstvo Brna hledalo východisko z marasmu války a okupace ve změně mocenského, militantního a šovinisticky nadřazeného postoje. Němci kolem Protifašistického výboru se snažili o likvidaci nejostřejších konfliktů, avšak bylo jich žalostně málo … . Potvrzovali však důležitou skutečnost, že hlavní společenský rozpor se netáhl v rovině etnické mezi Čechy a Němci, nýbrž mezi nacismem, fašismem a antifašismem.
Když o problematice válečných zločinů diskutovali s významným německým filosofem Karlem Jaspersem, tento mimo jiné řekl: „Člověk nemůže žít s lidmi, kteří upírají jiným právo na existenci.“ V tom je veškerá filosofie odsunu.
***
Tento vynikající článek, v němž autor ukazuje na nepravdy, polopravdy a zamlčování údajů, organizátorů výstavy, nebyl dosud v periodickém tisku publikován. Redakce, jímž p. prof. Žampach článek nabízel, neuveřejnily z něj, jak jsem informováni, ani několik řádků. Existuje tedy ještě nějaká forma cenzury? „Český tisk“ v německém vlastnictví opět ukázal, jaké zájmy sleduje. –red.
Akce Čechů proti Němcům a kolaborantům
Informace o situaci v Brně v květnu 1945
23. května 1945 informoval ministr Stránský vládu o návštěvě delegace národního výboru Brna. Sdělila mu, „že tam mají ve vězení 1 600 zajištěných osob, z nichž asi 1 500 jsou Němci a zbytek Češi. Obyvatelstvo Brna se srocuje před vězením a žádá okamžité souzení a potrestání těchto osob. Národní výbor musel před vězením umístit kulomety. Situace je povážlivá, neboť hrozí nebezpečí, že zajištěné osoby budou buď lynčovány, nebo že národní výbor k jejich ochraně bude muset střílet do českého lidu … „ (Archiv Úřadu vlády, vláda 23. května 1945)
Akci předcházela řada požárů, založených v Brně ve dnech 26.-30. dubna 1945, které byly dílem německých ozbrojených skupin. Ve zprávě československého ministerstva vnitra z 8. srpna 1945 jsou uvedeny požáry v moderním poštovním úřadě před hlavním nádražím, v obchodním domě Alfa, kde byla dříve tajná úřadovna gestapa, v blocích obytných domu na Kolišti, v budovách v ulici Na hradbách a na Lažanského náměstí. Řada menších požárů byla včas uhašena.
(Viz: Die Deutscen, s. 561)
Gerilová válka v pohraničí, ze zprávy čs. ministra vnitra z 8. srpna 1945
Plně vyzbrojeni, začali němečtí státní příslušníci na celém státním území, především však v pohraničí, organizovat skupiny, které zahájily státu nepřátelské akce. Z těchto organizací jsou známé: Wehrwolf, Guttenberg, Zeppelin, Vernichtungsbrigade Egerland.
O tom, že bojové a sabotážní skupiny organizovaných německých příslušníků vyvíjejí svou činnost a vyzývají veškeré německé obyvatelstvo k odporu, svědčí leták, který byl počátkem července nalezen v okolí Bruntálu. Nese název: „Wir machen Front“ (Budujeme frontu) V tomto letáku byli všichni Němci vyzváni k boji za znovudobytí sudetské vlasti. Byli vyzváni k boji v ulicích, v dílnách, továrnách, úřadech a obchodech. Leták žádá disciplínu a pořádek. Každý, kdo opustí své místo v boji, bude považován za dezertéra. Leták končí ujištěním, že den odplaty a osvobození přijde … .
Výše uvedené citace obsahuje publikace Edvard Beneš, Odsun Němců, Výbor z Pamětí a projevů doplněný edičními přílohami, s. 96 a 97, k vydání připravila prof. dr. V. Olivová, DrSc., Praha 1995, vydání první.
