Zahraniční firmy se v České republice cítí jako ryby ve vodě. Bohatnou z ekonomického růstu naší země. Za posledních pět let si z ČR odnesly každoročně stovky miliard. To je zásadní zpráva, která kazí radost z úspěchů české ekonomiky. Kam že ty peníze od nás odcházejí? Kolik to dělá? To zjistili čeští novináři.

Český časopis Euro konstatuje smutnou zprávu: Česká republika zůstává dojnou krávou pro zahraniční společnosti i místní miliardáře, kteří stahují zisky do daňových rájů. Pouze v loňském roce objem vyplácených dividend do zahraničí dosáhl 294 miliard korun. Podobně tomu bylo také v předchozím roce a v roce, který mu předcházel a tak dále. Každoroční odliv zisků z Česka se drží okolo 250 miliard už od roku 2014. V roce 2016 ale dosáhl rekordních 314 miliard korun.

Kdo z toho má prospěch? Zejména ti zahraniční vlastníci, kterým se podařilo proniknout do třech odvětví. Nejvíc dividend vypumpovali majitelé bank a pojišťoven. V závěsu za nimi se drží automobilový průmysl a maloobchod spolu s velkoobchodem. Peníze odtud odtékají do Nizozemska (56,6 miliard korun) a Lucemburska (38,6 miliard). Vysoké sumy peněz směřují také do Německa (39,1 miliard), Rakouska (33,4 miliard) a Francie (22,4 miliard).

Peníze propadají jako sítem a v české ekonomice zůstávají jen střídmé kousky. Objem reinvestovaného zisku poslední čtyři roky roste, ale zdaleka nedosahuje výše prostředků, které skončily v zahraničí. Toť suchá fakta. Teď příklad, jak to funguje v praxi. Máte, vážení čtenáři, účet v České spořitelně? Gratulujeme. Hlavní akcionář, rakouská Erste Group, spolkne většinu dividend, jinak řečeno miliard, které jste spořitelně pomohli vydělat.

To neplatí jen o klientech „spořky“. Zahraničním majitelům dáváme vydělat pouhým otočením vodovodního kohoutku. Tomuto tématu jsme se na Sputniku v minulosti také věnovali.

„Samozřejmě, že odliv peněz ze země je obrovský problém. Řekl bych přímo loupež na občanech naší země. Nadnárodní korporace a miliardáři, kteří takto peníze vyvádí, se pak musí jen smát tomu, že se dohadujeme o několik set korun k minimální mzdě nebo k důchodu. Podle našich propočtů by přitom tato částka stačila k tomu, aby se důchody téměř zdvojnásobily nebo k tomu, aby byla podpořena dostupnost bydlení, nebo abychom nejezdili po tankodromech, ale kvalitních silnicích a dálnicích. Považuji to v podstatě za zlegalizovanou krádež. Jsem rád, že KSČM má tuto problematiku jako jednu z hlavních priorit pro volby do Evropského parlamentu. Je na čase dát těmto praktikám konečnou,“ říká k situaci pro Sputnik Filip Zachariaš, člen širšího vedení KSČM.

Expert přirovnal situaci ke koloniální exploataci z předminulého století. „Využít, vytěžit a nechat svému osudu. To byla koloniální politika některých států v historii a tuto praxi převzaly mnohé nadnárodní korporace. Bohužel i OKD, které přenechala vláda ČSSD s KDU-ČSL za hubičku i s bytovým fondem Bakalovi, tuto praxi připomíná. No a podobný scénář byl podle mého soudu připraven i s cenným lithiem - tentokrát pod taktovkou vlády ČSSD s ANO. Jsem rád, že KSČM tomu zabránila a jako jeden z bodů tolerance vlády určila ochranu přírodních zdrojů,“ míní Zachariáš.

„Musíme si nejprve říct, proč firmy odchází do tak zvaných daňových rájů. Česká republika a hlavně její poslední vlády si neváží daňových poplatníků, často utrácí nesmyslně jejich daně, mění daňové podmínky a zbytečně tyto firmy zatěžují. Takže firmy odcházejí nejen kvůli úspoře, ale odchází do stabilních oblastí,“ řekl Sputniku Jiří Janeček, bývalý poslanec za ODS, pražský radní a jednatel společnosti Naše pivovary.

Janeček připouští, že firmy, a hlavně ty zahraniční chtějí šetřit. Zároveň si cizí firmy zcela podmanily české podnikatelské prostředí a postupně předělaly české podnikatelské prostředí podle svých zájmů.

„Stát by měl naopak vytvořit stabilní podnikatelské prostředí a malou efektivní vládu s nízkými daněmi a s rozumnou sociální politikou. Měl by udržet dlouhodobá daňová pravidla, se kterými podnikatelé mohou dlouhodobě počítat a přizpůsobit k nim své podnikáni,“ myslí si expert.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce