Odborníci o pokoronavirové době - Jsme na pokraji bouře!

Mezinárodní rivalita se prohlubuje a konfrontace mezi Spojenými státy a Čínou nabývá podoby nové studené války, takže příští půlrok bude určovat tón pro období po koronaviru, uvedl Bloomberg.

Donald Trump a Si Tin-pching

13. července 2020 - 04:20

Podle odborníků pandemie ani tak nezměnila tolik stávající mezinárodní pořádek, jako spíše odhalila jeho nedostatky.

V červenci 1945 se v Postupimi v Německu shromáždili představitelé zemí, které vyhrály druhou světovou válku - Spojené státy, Velká Británie a SSSR, aby vytvořily nový světový řád a připravily cestu pro studenou válku, napsal Bloomberg.

75 let po důsledcích pandemie, kterou nazvala německá kancléřka Angela Merkelová nejvážnější výzvou poválečné éry, nabývá geopolitická mapa světa nové podoby.

V prvních šesti měsících roku 2020 čelily vlády na celém světě hospodářské krizi, krizi ve zdravotnictví a institucionální legitimitě. Agentura věří, že následujících šest měsíců bude rozhodujících pro ustanovení post koronavirové éry.

Trendy, které se objevily ještě před pandemií, se prohloubily a zrychlily. Zejména rychle rostoucí Čína se stává asertivnější. Spojené státy, které zůstaly jedinou supervelmocí, se zároveň na pozadí šíření COVID-19 v zemi oslabují.

Svého času byl hnací silou v Postupimi ideologický boj mezi komunistickým a kapitalistickým systémem vedený Moskvou a Washingtonem. V dnešní konfrontaci mezi Washingtonem a Pekingem vidí odborníci obrysy nové studené války.

Conversation: Spojené státy a Čína se přibližují k studené válce!

„Podle Číny ztratily Spojené státy americké vedoucí postavení v asijsko-pacifickém oblasti a možná i po celém světě," řekl William Choong, profesor Ústavu pro jihovýchodní Asii. Podle odborníka to Peking považuje za příležitost k prosazování svých vlastních zájmů. Choong se obává, že konfrontace mezi USA a Čínou se může dříve či později proměnit v otevřený konflikt.

Bloomberg se zároveň ptá, zda jsou hráči střední úrovně, jako Indie, Austrálie, Japonska a evropských zemí, připraveni riskovat a spolupracovat na ochraně stávajícího mezinárodního pořádku. Materiál poznamenal, že postoje vůči Číně se přitvrzují téměř po celém světě, od evropských zemí po Austrálii a Kanadu. Neshody s Pekingem byly způsobeny umlčováním informací o koronavíru, přijetím zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu a zvýšeným tlakem na Tchaj-wan.

Problém však není pouze v rozporu s Čínou. Agentura upozorňuje na nedostatek míst pro diskuse o důsledcích pandemie - summit EU a Číny naplánovaný na září byl odložen na neurčito, pořádání schůzek G7 a G20 je také otázkou. A Organizace spojených národů, která byla vytvořena v roce 1945, aby zabránila dalším konfliktům, se při řešení sporů projevuje stále méně účinně.

Vedoucí výzkumnice z Brookings Institution ve Washingtonu, Constanza Stelzenmüllerová, se však domnívá, že pandemie nezměnila ani tolik svět, jako spíše „osvětlila nedostatky mezinárodního pořádku a domácí politiky jednotlivých zemí“.

„Tam, kde byly slabiny a slabosti, se pandemie rozhořela se obzvláštní silou," citoval Bloomberg Stelzenzenmüllerou. Podle odbornice se to týká především Spojených států a Velké Británie, kde je počet obětí COVID-19 několikrát vyšší než úmrtnost na koronavirus ve většině ostatních zemí.

Rusko nemohlo uniknout hluboké krizi, kde pokusy prezidenta Vladimíra Putina o posílení jeho moci svědčí o slabosti jeho postavení vůdce, tvrdí Bloomberg.

Odborníci zároveň poznamenávají, že krize zdaleka neskončila, což dokládají nová ohniska koronaviru od Floridy po Melbourne. Agentura je přesvědčena, že zbývá jen hádat, jaké dopady bude mít příští karanténa a zhoršení ekonomických problémů.

„Ať se stane cokoli, jsme na pokraji hrozící bouře. Prostě nevíme, co to bude a jak to vypukne,“ citoval Bloomberg Roryho Medcalfa, vedoucího College of National Security z Australské národní univerzity.

(kou, prvnizpravy.cz, bloomberg.com, foto: arch.)