Odbojáři – svědomí národa PhDr. Jiří Jaroš Nickelli
Často slýcháme od politiků a veřejných činitelů v různých oblastech, že přinesou účty občanstvu ze své činnosti. Nikdy však neříkají jakým občanům - zdali do toho zahrnují i ony zloděje, tuneláře, makléře s veřejným majetkem a financemi, bankéře a bankstery, nekalé privatizátory a podvodníky, a jiné podvratné živly společnosti.
Myslím, že politici a veřejní činitelé se mají zpovídat a skládat účty ze své činnosti v první řad odbojářům - těm,co přinášeli v oběť své životy,zdraví a bezpečí svých rodin za obnovení republiky. Té republiky, z níž dnes profituje mnoho těch, kteří za okupace profitovali i jinak.
Je tragikomické, když dnes se hlásí o domnělá práva sta a sta jakýchsi tzv. restituentů, kteří minimálně za rajchu nehnuli pro vlast - republiku ani prstem, neškodili-li jí navíc ! A prokazují se podvodnými bajkami o vymyšlené loyalite k I.ČSR,což po odhaleních jejich skutečných případu často páchne jako žumpa dějin.
Právě proto jsou odbojáři živé a doslova chodící svědomí národa a státu. Je otázka, zdali si toto uvědomují či vůbec připouštejí ti naši politikové, kteří za každou cenu - i za cenu potupy odbojářů a celého národa - hledají skuliny a pěšinky ke smiřovačkám s tzv. Sudetoněmci, Sudetorakušany a s kolaboranty všeho druhu, počítaje i v to některé řády církevní jako je řád německých rytířů.
Tito politikové vzhledem k antifašistické pozici a tradici republiky konají doslova novou kolaboraci s pohrobky nenáviděného reichu. Vždyť například právě v landsmannschaftech nalezneme nemálo nejen pohrobků, ale i aktivních účastníků pohromy zvané III.říše - počínaje jejich účastí v Henleinpartei a Freikorpsech, a konče službou ve wehrmachtu. a jiných okupantských formacích. K nim se řadí i ti církevní hodnostáři, kteří celebrují sudeťácké srazy a jsou tam vítáni frenetickým potleskem. Z politiků uvedu například pana Libora Roučka, z církevních hodnostářů pana arcibiskupa Graubnera. Jistě to rádi přiznají, když sami absolvují tato veřejná vystoupení. K nim musíme připočítat i hlasy "kněží filosofů",jako je pan Halík, kteří pouštějí síru pekelnou na lidické zástupce za to, že nechtějí přijmout smrdutý sudeťácký groš na památník našeho národního utrpení. Naopak je nutno s povděkem kvitovat hlasy těch zástupců církve, kteří poukazují na nepravosti dnešních restitucí, jako na asociální deviaci - příkladem může být pan Odilo Štampach a někteří další
Další rakovinný vřed na těle republiky představují domácí kolaboranti a sluhové těchto živlů. Katastrofální úlohu v tomto ohledu už léta sehrávají tzv. masová média. Bezostyšné omlouvání nacistických zločinů, a naopak lživé přikládání masových zločinů českému národu, obracení černé v bílou a bílé v černou,je typické pro naši mediální scénu už po celé dvacetiletí. První čestný muž (a současně mučedník národa), jenž toto rozkryl, byl Bořivoj Čelovský ve své nezapomenutelné knize "Konec českého tisku". Následovala řada našich vlastenců, lidí kvalifikovaných, jako je například prof.Kobliha, ing.Krutina a další u nás i ze zahraničí, kteří správně poukazují na shnilé plody zvrácených kolejí polistopadového vývoje. Jejich hlasy však zaznamenáváme pouze na internetu nebo na stránkách nemnoha vlasteneckých časopisů, které ční z rozlitého moře masmédií Česka jen jako ostrůvky nových Sionů. Stejně tak řada našich vynikajících představitelů naší inteligence, jako jsou prof.Kučerová, dr Neudorflová, prof.Blížkovský, prof.Hroch,prof.Keller - abych uvedl jen některé příklady z řady dalších - poukazuje na nepravosti našich mocných zastupitelů a na selhání z linie TGM a E.Beneše na asociální, protirepublikové cesty, vedoucí do pekel nových porob a poddanství. Stejně tak další naši představitele inteligence pravdivě poukazují na strašné zločiny dnešních globalistů a pangermánů proti slovanským národům - příkladem je prof.Doleček. Zato pozice zahraničního ministra je antipodem této cesty světla - je to cesta mnichovanství, chamberlanovství, antislovanského tmářství. Bůh nás chraň před dalším takovým !
Ti naši politikové, kteří vnímají odbojáře ne jako svědomí národa, kterému nutno přinášet počet ze své činnosti, ale jen jako jakousi "stafáž kladečů věnců", si musí uvědomit - takový postoj nelze zaujímat donekonečna. jednou musí shodit masku a odhalit se národu - buďto jsme zastánci republiky, ústavy, washingtonské deklarace, dekretů, Listiny práv a Charty sociálních práv, sociálně vyrovnaného státu - anebo jsme propagátoři a hlasatelé neofeudalismu, vatikanismu, neokapitalismu, neokolonialismu . Budto chceme ochránit republiku v moři krizí, korupcí a válek, nebo ji tam chceme zavléci jako lokaje nových světapánů. Buďto budeme mít armádu demokracie, nebo žoldnéře cizích mocností. Buďto budeme mít politiku neutrality, nebo politiku aktivního služebnictví ve válečných dobrodružstvích ciziny. Ano - Masaryk říkal,"Proti násilí je nutno bránit se i železem !"- ale to musí být obrana, nikoli útok nebo zapojení do útočných operací ! Příkladem byli jak naši legionáři, tak naši zahraniční vojáci II.světové války. To nebyli sluhové agresorů Německa a Rakouska, to byli spojenci napadených !Jen díky nim a nehynoucí zásluze domácího odboje a partyzánů dostala republika své postavení v antifašistickém táboře a nedopadla jako Maďarsko, Rumunsko, a další satelité okupantů. Uvědomme si například,že právě díky Slovenskému národnímu povstání se Slovensko neřadí do této poraženecké skupiny států, které při zachování tisovského zločinstátu by právě nastalo ! Toto vše si musí přiznat naši politikové a církevní hodnostáři, chtějí-li skládat pravé účty nejen národu, ale především žijícímu svědomí národa – odbojářům!
ČSBS, ČSOL!