Od stýkání a potýkání Čechů a Němců k plánované likvidace českého národa Němci
Od stýkání a potýkání Čechů a Němců k plánované likvidace českého národa Němci
O germanizaci Slovanů v době Rakousko – Uherské říše se otevřeně mluvilo již v druhé polovině 19. století. Dokonce někteří Všeněmci o takovéto germanizaci mluvili jako o dobrodiní, které říše Slovanům poskytne, a to i proti jejich vůli.
S novým a agresivnějším elánem o germanizaci českého národa se v Německu a v českém pohraničním území, které bylo osídleno většinou Němci, mluvilo bez rozpaků v druhé polovině třicátých let 20. století. Memorandum Hergel o možnostech likvidace českého národa podrobněji pojedná.
Po okupaci tzv. Druhé republiky Němci, kteří území tzv. protektorátu, který stvořili, i s jeho občany přičlenili bez dalšího přímo k německé říši. E. Hácha, dřívější prezident druhé republiky, který svěřil osud našeho národa do rukou „Vůdce“, se stal státním prezidentem.
Co s Čechy v protektorátu? Na tuto otázku odpovídal např. i Pamětní spis Neuratha a Franka z 28. srpna 1940. Postupně vystěhovat a likvidovat český národ. Když na podzim roku 1941 nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora R. Heydrich, prohlásil mimo jiné ve svém projevu, že Čech na území protektorátu nemá již co dělat. Přípravy ke genocidě českého národa začaly. Tisíce českých vlastenců byly poslány do koncentračních táborů na „převýchovu“ nebo rovnou před popravčí čety.
Na teror, co v protektorátu zavedl R. Heydrich, odpověděl náš zahraniční odboj vysláním skupiny parašutistů, která jej popravila. Němci zahájili další kroky k likvidaci českého národa. Popravili i generála Eliáše, předsedu protektorátní vlády, který aktivně, na rozdíl od. E. Háchy, spolupracoval s naší londýnskou vládou. Hácha v jednom ze svých následujících projevů dokonce vyobcoval pana prezidenta Beneše, a jemu podobné, z českého národa. Z Háchy se stal kolaborant, který sloužil Němcům až do konce války.
Hitler s návrhy na likvidaci českého národa souhlasil. Odložil ji do vítězného konce války, kdy k vlastní genocidě Čechů mělo dojít. Na štěstí Němci prohráli, neměli tedy možnost zlikvidovat náš národ. Spojenci, především Sověti, Angličané, Američané s našimi vojenskými jednotkami západními a východními, s členy našeho domácího odboje, porazili Německo. Český národ zachránili. Jsme všem bez rozdílu vděční za dar života pro nás všechny, i pro generace následující. Nesmíme na tuto skutečnost nikdy zapomenout a v souladu s ní vždy jednat. Žijeme dnes proto, že nám spojenci vybojovali život místo smrti, která nás z rukou Němců čekala. Ani ti dnešní horliví rusofobové, germanofilové by dnes nežili, kdybychom nebyli spojenci osvobozeni. Uvědomují si tuto skutečnost?
Němci, včetně těch tzv. sudetských, nás chtěli povraždit v době poválečné. Z nich se již v 50. letech 20. století vytvořilo jádro, z něhož vyšly květy zla, tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). O němž dr. E. Hahnová prohlásila, že je nositelem henleinismu. A skutečně tak se SL projevil v dalších desetiletích, aniž by doznal zásadních změn k lepšímu do současnosti. Je nebezpečím pro nás.
Landsmani, kterých je v celé SRN asi přes 8 tisíc ve velmi pokročilém věku, však bez českých germanofilů a sudetomilů, zvláště těch, co byli a ještě dnes jsou ústavními činiteli, nemohou prosadit „svá práva“, např. právo na vlast, zrušení dekretů prezidenta republiky a další. V současnosti můžeme říci, že obě strany pracují ruku v ruce. Je ohrožen náš národ, česká státnost. Dochází k pauperizaci značné části našich občanů. Fialovská vláda, jíž plně podporují pouze 2% občanů a 18% zčásti, bezohledně a jednoznačně se snaží prosadit svá stanoviska, a to i v otázkách války a míru. Již sama o sobě je pro nás, obyčejné Čechy, existenční hrozbou. Tlačí nás do konfliktních situací na východě, mluví o válce, do které můžeme být vtaženy během velmi krátké doby, aniž by ovšem pro nás budovala systém potřebných krytů, aniž by vdechla nový život Civilní obraně. Pokud každý z nás nebude vědět, kde je jeho kryt, aniž by zbudované kryty stačily pro celou naši populaci, měla by vláda okamžitě přerušit jednání, která by nás mohla vtáhnout do války. Jestliže však bude ve svém válečném úsilí bez dalšího pokračovat, vede nás do masové záhuby. To je jeden z hlavních důvodů, proč nechceme válku, proč si přejeme mír. Lidským právům a svobodě se mohou těšit jen živí lidé, nikoliv mrtví.
Dr. O. Tuleškov
