Jdi na obsah Jdi na menu
 


Od 1. března 1939 otevřena poprvé v dějinách obce německá škola

4. 11. 2022

Od 1. března 1939 otevřena poprvé v dějinách obce německá škola

 

Též veřejná knihovna byla přestěhována do sálu v hostinci na Rychtě. Od 1. března 1939 otevřena poprvé v dějinách obce německá škola.

Vojna Kunstfeld kontra velitel četnické stanice Hummel skončila od­straněním obou soupeřů. Nenáviděný K. byl přeložen, ale taktéž sympatic­ky Hummel byl odvolán jinam. Vševědoucímu okupantskému systému se situace u nás nehodila do krámu.

 

15. března obsazen zbytek republiky a tak pohasly všechny naděje, stále ještě živené, že budeme spolu s českým Zábřežskem připojeni tehdy ještě k samostatnému zbytku Moravy. (Tonoucí se každého stébla chytá.)

    S hrůzou a nenávistí byly sledovány kolony motorizovaného vojska, je­doucího večer ze 14. na 15. březen 1939 obcí k nedaleké hranici, by dle vnuceného ujednání vzaly časně zrána pod ochranu vůdce zbytek Moravy a Čech. Bylo posíleno sebevědomí našich mocipánů. Horlivý Spanbauer, četnický strážmistr (sudeťák), strůjce obrazové výtržnosti v hostinci u Váňů na Rychtě, se přičinil, by koncem roku byl hostinec uzavřen.

Opatrnost v projevech byla nejvýš žádoucí. Dle zachovaného opisu na Gend. Inspektor Sternberg (četnickém inspektorátu ve Šternberku) z 11. 6. 1939 byl počet Čechů v Šumvaldě 1625 a Němců 167, v Břevenci Čechů 39 a Němců 357.

V červnu 1939 byl obnoven latinský nápis na pomníku Jana Nepomuckého před kostelem: Sv. J. Nepomuckému oddaní: Sv. Jene Nepomucký, budiž ochráncem v moru! Nato 9. července v neděli ráno se objevil na obnoveném nápisu český plakát s havlíčkovským: "Sv. Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku. Ať nám Bůh dá, co dal tobě, by náš jazyk neshnil v reichským hrobě." Chodilo tehdy mnoho lidí do kostela, ale ne všem se jej podařilo přečíst. Pro velký zájem spadl na zem. Nešťastně jej zvedl F. Axman č. 90 k přečtení. Ale to již mocipáni z pošty pozorovali podezřelý shluk u Jána. Milého Axmana zatkli a do večera uvěznili v nově zřízené šatlavě. Jeden za všechny čtoucí.

 

Poté 11. července byl odvezen do čtyřdenní vazby ve Šternberku staros­ta Jan Kouřil - mlynář č. 47. Všeobecně usuzováno, že to je odveta za pla­kát. Byl ale udán agentem, placeným provokatérem z Rýmařova, který u Blaháků jej přivedl k diskusi o národnostní otázce, kterou Kouřil hájíl. Byl proto ihned zbaven starostenského úřadu a v případě opakování slíben jemu pobyt v koncentračním táboře.

  Třetím starostou od říjnové okupace určen 1. náměstek Jarolím Ungr, zvolený před rokem za sociální demokraty. Sešlo se jednou sice obecní za­stupitelstvo tak více potajmu, dle zápisu projednány některé záležitosti a u všech byla dojemná snaha po jednotě, tehdy poctivě dodržovaná.

V červenci 1939 byli donuceni někteří rodičové podepsat prohlášení, že dobrovolně pošlou svoje čtrnáctileté dcerky vyjdoucí po prázdninách ško­lu na pracovní výcvik do říše. Akce "Arbeitsdienst" (pracovní služba) způ­sobila rozruch, když šest děvčat bylo odvezeno až k moři severního Německa na práci u německých statkářů. Na štěstí se nábor neopakoval a po roce se šťastně vrátily domů.

Dne 22. července 1939 přišlo na Gemeindesamt (obecní úřad) ozná­mení z landrátu ve Šternberku, jestliže do 29. července občané neohlásí, kdo napsal plakát, zaplatí obec 1000 RM (říšských marek) pokuty. Nikdo pachatele neohlásil, a tak až v říjnu vyměřena pokuta 1,20 RM na jednu osobu (dospělou) české národnosti. Bylo zajímavé, že některé manželky českých občanů, rozené německé národnosti, ochotně zaplatily pokutu, přestože výběrčí ji od nich nežádal. A důrazně přesvědčoval, že ony platit nemusí.