České národní listy

Nyní víme, jak řešili problém přesídlení Němců Poláci, Francouzi 

Nastolili krutá opatření a Němci utíkali sami. A to vše s výslovným souhlasem  D. Roosevelta, prezidenta USA. Angličané šli tak daleko, že odmítli přesídlení Němců z Československa, tak zvaných sudetských, do svého okupačního pásma.

Připomeňme si v této souvislosti slova W. Churchilla k možné bezprostředně poválečné situaci: „…Hned po válce poteče mnoho krve. U vás i jinde bude mnoho Němců vybito - to jinak nejde a já s tím souhlasím. Po pár měsících my prohlásíme „teď dost“ a pak začneme mírovou práci." A dodal: "Transfer bude nutný!...Dá se jim krátká lhůta, ať si vezmou to nejnutnější a jdou." ( Z rozhovoru Winstona Churchilla s prezidentem Edvardem Benešem ze 3.4.1943, který zaznamenal Jan Masaryk, in Dalibor Plichta, Nesmířenost a nesmiřitelnost německé politiky, Praha, Fenix, 1996, str. 20).

Poznámka ČNL: Protestovali Němci, zejména ti sudetští, proti výše uvedeným způsobům  přesídlení Němců? Nic o tom nevíme, zřejmě nikoliv. Věděli, že by sklidili bouři. Jen neustále nás napadají za přesídlení německého obyvatelstva z Československa do Německa. Germanofilové a sudetomilové u nás již dlouhodobě tvoří, ke škodě republiky a našeho národa, pátou kolonu. Dnes dokonce, a to i na vládní úrovni, vidí v "sudetských Němcích "naše milé krajany".  Přestože je obecně známé, že tito "milí krajané" prosazují "právo na vlast", v níž vidí území, které za první republiky zčásti obývali.

Dovoluji si jednu poznámku na adresu sudetů. V roce 1945 po osvobození jsme měli plné věznice německých zločinců a kolaborantů s nimi. I proto jsme učinili jeden významný krok vůči Němcům. Ti, kteří byli zatčeni nebo ve vazbě, byli propuštěni, pokud na trestný čin, kterého se dopustili, byla sazba 10 let a méně. Tento akt milosrdenství, který zvýhodňoval německé zločince vůči kolaborantům s nimi, se týkal zřejmě tisíců z nich. Mohli se vrátit ke svým rodinám a s nimi časem jít do odsunu.  Kolik z nich poděkovalo nám za tento osvobozovací akt? Nevím, pravděpodobně žádný. To by přece bylo v rozporu s jejich zásadou o německých obětech a zločinných Češích.

V brzké době se těchto novokolaborantů můžeme zbavit čistě demokratickými metodami. Stačí, když budeme volit v parlamentních volbách opoziční strany, zejména Stačilo! a SPD. Tyto strany potřebují posílit, aby Babiš, bude-li zvolen předsedou vlády, byl nucen o jejich stanoviscích diskutovat a určité z nich i povýšit na součást nového vládního programu. Jít volit  je v současnosti přímo naší občanskou povinností. Korespondenční volby jsou všude, kde existují, problémem. jPřesto je prosadili fialovci a spol. Vytváří pro Spolu  balík hlasů našich krajanů. Jen doufáme, že mezi nimi nebudou "naši milí sudetoněmečtí krajané". 

Připravil: Dr. O. Tuleškov