Nové geopolitické myšlení v Polsku - objektivní věda místo rusofobie
Nové geopolitické myšlení v Polsku - objektivní věda místo rusofobie
Mateusz Piskorski
9. listopadu 2019
Ve Varšavě proběhla 6. listopadu prezentace nové knihy „Polská východní politika – mezi geopolitickým fatalismem a kletbou bezmocnosti“. Sestavil ji vědec a známý polský politolog , profesor Stanislav Belen. Mezi autory je řada jeho spolupracovníků z katedry orientálních studií fakulty politických věd a mezinárodních studií Varšavské univerzity. Obsahem práce je v podstatě nový přístup k polské zahraniční politice.
Problémem polské politologie je politická korektnost jako výsledek závislosti vědy na politické situaci. Jednou z nejcitlivějších otázek jsou vztahy Varšavy s Moskvou a se všemi postsovětskými zeměmi. Polští vědci se této problematiky bojí. Jakákoliv kritika zahraniční politiky vlády přináší určitá rizika. Je možno se dostat pod útok státních medií, autor může být dokonce označen za špiona pracujícího pro Rusko. Následky jsou jasné. Zpočátku žádné granty a vědecké projekty, izolace mezi vědci a konečně uvolnění z univerzity. Toto všechno je v lepším případě. Může být i hůře. Chceš-li v Polsku pokračovat ve vědecké kariéře, bezpodmínečně podporuj linii strany a vlády.
Profesor Belen se aktivně nezajímá jen o vědeckou činnost, ale též úspěšně šíří výsledky svého výzkumu mezi obyčejnými občany – čtenáři novin a časopisů, v nichž publikuje. Jeho poslední kniha je sbírkou vědeckých prací o polské východní politice. Práce má 15 kapitol o různých aspektech vztahů Polska se zeměmi bývalého Sovětského svazu. Některé podávají analýzu politických programů v této oblasti, jiné ukazují různé proudy polského politického myšlení a filozofie. Nechybí ani kritické hodnocení zahraniční politiky Varšavy v průběhu posledních desetiletí. Že je o tyto záležitosti zájem ukázala účast na prezentaci knihy. V sále univerzity bylo plno – vědci, novináři, analytici i odborníci.
Profesor Belen podtrhl, že dokonce i v akademických kruzích vyvolává pohled na některé aspekty současné polské politiky opodstatněné obavy. Prakticky neexistuje dialog s ruskými vědci. Jaké jsou vztahy polské vlády k vědecké výměně je vidět na příkladu profesora Karnauchova, který několik let pracoval v Polsku, potom byl ze země vyhoštěn a byl mu zakázán vstup do Schengenské zóny, protože jej obvinila polská Agentura vnitřní bezpečnosti. Tomuto historiku a politologu z Novosibirska je kladeno za vinu šíření novodobé historie v pojetí, které se liší od oficiální současné polské politiky. Ta se snaží o protiruské falšování historických fakt.
O cenzuře v polské vědě promluvil také politolog profesor Zemba, autor mnoha prací v oboru evropských studií, národní bezpečnosti a mezinárodních vztahů. Pracoval v Polsku přes 45 let a nikdy se nesetkal s cenzurou vědeckých prací, k tomu dochází až v poslední době. O polské východní politice řekl, že Varšava žádnou vlastní, založenou na realizaci svých zájmů, nemá. Podle jeho názoru nemá Varšava rozpracovanou o znalosti opřenou politiku ve vztahu ke Kyjevu. Politické elity se zajímají jen o to jak postavit dnešní Ukrajinu proti Rusku. Chtějí využít jakoukoliv možnost uškodit Ruské federaci. Pro Polsko je takový přístup nebezpečný. Je to stát střední politické váhy, jenže se nyní snaží hrát podle pravidel odpovídajících supervelmocím a zasahovat do procesů, které nemůže rozhodujícím způsobem ovlivnit. Profesor Zemba připomenul jak takový postup dopadl koncem 18. století, kdy věčné pokusy narušit geopolitickou rovnováhu vedly k dělení Polska.
Polské politické elity jsou charakteristické nedostatkem vzdělání a profesní přípravy, ale přitom se vyznačují sebevědomím a arogancí. Odvolávají se na program J. Gedrojce, redaktora pařížského časopisu Kultura, podle něhož by měla Varšava co nejvíce podporovat všechna separatistická hnutí z doby Sovětského svazu. Archaické pohledy své a svých spolupracovníků z doby studené války považují za dogmata.
Prezentace knihy se účastnil také profesor Kaluski, zabývající se problémem hranic jakožto sociálního a kulturního jevu. Po zkušenostech s názory obyvatel polského pohraničí sdělil, že většina z nich se staví za spolupráci s východními sousedy. Obávají se provokování ozbrojeného konfliktu ze strany centrálních politiků a jsou přesvědčeni, že se američtí vojáci nehodlají exponovat pro bezpečnost Polska a jeho obyvatel. Připomenul i manipulaci veřejného mínění, když měli jet Noční vlci přes Polsko a chtěli uctít památku obětí 2. světové války. Místní media a politici je označili za nebezpečí pro národní bezpečnost Polska.
Vydání a prezentace nové knihy ve vědecké redakci profesora Belena je nadějí. Ta je v tom, že zkušení vědci z Varšavské univerzity mohou vychovat další pokolení vědců nového geopolitického smýšlení, založeného na principech objektivní vědy, namísto v politických kruzích převládající rusofobie. Samozřejmě, pokud to nebudou sabotovat politici vládnoucí strany, a to je docela možné, obzvláště v souvislosti s postupující reformou a skutečně plánovaném zničení nezávislosti systému akademického vzdělávání.
Převzato z Eadaily.com
outsidermedia.cz