Nová barevná revoluce v Americe krvavé vítězství USA a jeho příčiny

Eva Lisovskaja

13. listopadu 2019

USA provedly novou barevnou revoluci v Bolívii. Technologie je stejná jako v předešlých případech – demonstranti a provokatéři donutili prezidenta Moralese odstoupit z funkce.

Zlomovým okamžikem byl přechod části silových složek na stranu bývalého prezidenta Carlose Mesy. Ironií je, že právě Mesa přivedl zemi počátkem nového tisíciletí do chudoby a poslušně předal infrastrukturu těžby ropy do rukou amerických palivových gigantů. O patnáct let později se vrátil  a začal vykládat mládeži, která si jeho „úspěchy“ nemohla pamatovat o „hrůzách Moralesova režimu“, o „svobodě“ a „nádherné budoucnosti“. Byl to obvyklý způsob. Zafungovaly provokační kampaně placené penězi západních sponzorů.

Páni z „civilizovaných“ zemí začali slavit vítězství a zatím oficiální stránky na Twitteru zemí sponzorujících převrat o překot ječely o „svobodách“ a blízkých „demokratických volbách“, pochopitelně pod dohledem USA.

Došlo k následujícímu. Tisíce lidí po celé republice vyšly do ulic, aby se postavili opozičním demonstrantům. Chtěli vrátit Moralese a nedopustit návrat pod kontrolu USA. Jinak hrozí občanskou válkou. Bolivijci k tomu mají důvody. Za Moralese se hospodářství země nejintenzívněji rozvíjelo. Jakmile přišel k vládě, hned zakázal transatlantické palivové korporace, které dosud zcela využívaly bolívijské uhlovodíky a ostatní užitečné nerosty. Z toho důvodu se Morales dostal do nemilosti Washingtonu, který takové věci neodpouští. Ve stejném roce zahájil prezident zemědělskou reformu, změnil sociální politiku a přijal řadu strategických zákonů.

Výsledkem byl rekordní růst ekonomiky v historii. Za posledních deset let se zvýšily některé ukazatele o stovky procent. Například domácí obrat skoro o 600 %, minimální mzda o 195 %.

Bolívie se stala v Jižní Americe jedinou zemí, která za těchto deset let zvýšila reálnou minimální mzdu bez vysoké inflace. Zároveň se snížil počet osob pod hranicí chudoby z 35 % na 18 %  a podíl chudých z téměř 70 % na 35 %. Lidé si to uvědomili, ale možná je příliš pozdě. Problémem Bolivijců, stejně tak jako občanů jiných zemí, v nichž USA organizovaly barevné revoluce, je statický postoj, zatímco radikální menšina spolu se západními rozpočty udělaly své.

Připomenutí Libye. Do roku 2011 nejbohatší republika kontinentu a jedna z nejvíce sociálních zemí ve světě. Dnes je to jedno z „horkých míst“ s dvojvládím, množstvím teroristických band a levným nelegálním vývozem ropy na Západ.

Situaci v Bolívii Washington těžko pustí z ruky.

Občanská válka sotva uspokojí představitele protichůdných názorů, ale nejspíš bude vyhovovat Západu.

Převzato z Rusvesna.su

outsidermedia.cz