Není lidovec jako „lidovec“
1. 1. 2020
Není lidovec jako „lidovec“
Pokud jste si přečetli výroky pana B. Staška, P. Bělobrádka a D. Hermana, zřejmě cítíte značný rozdíl mezi nimi. Stašek se ukázal jako český vlastenec, který projevoval i v době velkých rizik svou lásku k české zemi, zatímco oba jmenovaní pánové s vlastenectvím neměli nic společného. Přebírali, a činí tak dosud, „sudetoněmecké termíny“ a z části i hodnocení českých dějin.
Zvlášť závažná jsou slova pana Bělobrádka a pana Hermana, poněvadž je pronesli v době, kdy byli členy české vlády.
Nechceme se tímto problémem dále zabývat. Stačí, když zdůrazníme, že lidovectví, kterým se ohání oba uvedení pánové, je pouze slovní slupkou, dávno zbavenou jeho skutečného obsahu. Kdežto lidovectví pana B. Staška má vlastenecký a státotvorný obsah.
Proto nemůžeme, pokud jsme se seznámili s autentickým lidovectvím, které má své kořeny křesťanskosociální a šrámkovské, o velké většině současných členů, a zvláště pak o funkcionářích, KDU-ČSL, mluvit jako o lidovcích.
Slovo lidovec bylo pouze volebním tahákem, který měl zajistit panu Bělobrádkovi, tehdejšímu novému předsedovi ČSL, aby pohnul některými skutečnými lidovci, aby se vrátili z vandru domů, do řad čekající „obrozené“ KDU-ČSL, či alespoň v naději v lepší zítřek strany, hodili své volební lístky s číslem strany do urny. Tento tah se Bělobrádkovi celkem povedl. KDU se stala opět parlamentní stranou. A pak žádné lidovectví se nekonalo. Termín lidovec, zbavený původního obsahu, však byl nadále užíván. Jen to zbylo s bělobrádkovské obrody strany. Naopak dále se potvrdila věrnost „sudetoněmecké věci“ a česko-německému strategickému dialogu, který nás měl přivést ve státní i v občanské rovině co nejblíže k Německu.
Heslo smíření, samozřejmě česko-německé, bylo velmi frekventovaným slovem, přestože o žádné usmiřování ve skutečnosti nešlo, ale pouze o přejímaní termínů a některých cílů landsmanů. Že by někoho z bělobrádkovských a hermanovských vlastenců napadlo, že jakémukoliv smiřovaní se zahraničnímu subjekty by mělo předcházet smíření vnitřní, v rámci našeho národa, to ani náhodou. Naopak kádeuácká stranická propaganda čas od času notně bila do komunistů a Rusů, dokonce i Čína se stala jejím objektem. Věrnost Evropské unii ve všem a za všech okolností, tedy i v době přepisování evropských dějin, se stala kádeuáckým krédem.
KDU je v současnosti jednou ze stran, tvořících opoblok. Společně „vyhlášení demokraté“ pořádají hony na pana premiéra Babiše a pana prezidenta Zemana. Opoziční celostátní program tyto strany nejsou schopné vytvořit. Proto jejich přirozeným spojencem se stali milionchvilkaři (kdo je vlastně platí?). Otázkou však je, zda tyto v rozhodnou dobu nakonec nepřilnou k hnutí 3000 statečných, vedeným panem J. Čižinským. Ale to je pro nás druhotná otázka. Primárním problémem je říci přesvědčivě veřejnosti, kdo je ve skutečnosti onen hodný a úspěšný pan, který již jako pečovatel o zahraniční otázky na sekretariátu KDU v r. 2012 hrál německou kartou a jehož činy v poslední době předčily značně i jeho politické začátky.
O lidovectví již vůbec nejde, jen ze setrvalosti a z propagačních důvodů pánové z KDU o sobě mluví jako o lidovcích. Vylepšuje jim to do určité míry firmu. Za oponou mají však rozehrány již jiné kusy, v nichž vlastenectví a státotvornost, dokonce ani češství, nemají své místo.
Pokud to lidé pochopí, čím více jich bude, tím lépe, pak přestanou o současných kádeuácích mluvit jako o lidovcích. Média hlavního proudu v čele ČT se však budou držet jako klíště zastíracích symbolů. „Lidovci“ jsou jejich oblíbeným tématem. Obyčejný člověk by však měl říkat pravdu. Kádeuáci nebyli a nejsou lidovci. Nikdy se jimi stát nemohou! Pozitivní změny v této straně mohou nastat, jak se domnívám, jen tehdy, když v parlamentních volbách KDU silně propadne a rozmnoží řady mimoparlamentní opozice.
Dr. O. Tuleškov
Foto: Jan Šrámek, zakladatel křesťanskosociální strany na Moravě a ve Slezsku, zakladatel Československé strany lidové, v jejím čele stál od jejího vzniku do r. 1948. Prof. dr. Jan Šrámek byl po dobu války předsedou čs. londýnské vády.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
