České národní listy

   Před více než šedesáti lety americký sociolog Lewis Coser rozlišil dva druhy konfliktů probíhajících v téže společnosti.

   Konflikt realistický je až nudně jednoduchý. Jde v něm o to, že dvě skupiny lidí s odlišnými zájmy svedou otevřený boj, která z nich svůj zájem prosadí. Jakmile se to jedné z nich podaří, konflikt je ukončen.  Do této kategorie patří například demonstrace odborářů za vyšší mzdy, anebo akce na podporu práv jakýchkoliv menšin.

   Mnohem zlověstnější je konflikt nerealistický. V tomto případě se stává vyhrocování napětí cílem samo o sobě. Nerealistický konflikt je nenasytný, žádné vítězství neuspokojí stranu, která ho vyvolává, každý úspěch ji jenom povzbudí k tomu, aby dále stupňovala své požadavky.

  Jestliže odboráři prosadí třeba zvýšení platů, do dalšího konfliktu soupeření nejdou. Jestliže se nějaká menšina svých práv domůže, integruje se do společnosti. Ti, kdo rozehrávají konflikty nerealistické, po každém dílčím úspěchu hledají naopak novou záminku k tomu, aby se rozhořel konflikt nový. Může tomu být buď proto, že konfliktem jen snižují míru své frustrace, anebo proto, že jejich skutečným zájmem je něco jiného, než ve jménu čeho konflikty vedou.  

   Nerealistický konflikt poznáme podle toho, že jeho iniciátoři ustavičně mění své požadavky. Stane-li se bezpředmětným jeden, okamžitě přesměrují objekt svých protestů. Často si stanovují cíle, které druhá strana prostě nemůže splnit, chce-li dále vůbec existovat.  Jakoukoliv náhodnou událost jsou připraveni využít jako příležitost k zesílení svého tlaku a k získání nových spojenců. Takový konflikt nemůže končit rozumným kompromisem. Těm, kdo nerealistický konflikt živí a systematicky přikrmují, totiž nejde o demokratické hledání řešení, nýbrž o bezpodmínečnou kapitulaci politického soupeře, kterého vnímají jako nepřítele.

   Americký sociolog soudil, že na rozdíl od konfliktů realistických ty nerealistické společnost neposilují, nýbrž destruují. Škoda, že Lewis Coser již není mezi námi. Jistě by se s odborným zájmem zúčastnil oslav třicátého výročí sametové revoluce a otestoval svoji teorii přímo v laboratorních podmínkách.

Prof. J. Keller

Přišlo e-poštou