Není čas na nečinnost

Natalija Porťjakova

27. března 2020

Na začátku epidemie utrpěla Čína nejen počtem nemocných a zemřelých, ale také svým dojmem na veřejnost. Nejprve se veřejná správa usilovně snažila tajit informace o novém viru a varující lékaře označovala za buřiče a hysteriky. Krajně nesmyslnou byla informace o doktoru Li Wen-liangovi, který dal znepokojivou zprávu a nakonec se stal hrdinou čínského i zahraničního internetu. Čínský tisk ještě celý den po jeho smrti (na koronavirus) psal o tom,  jak bojuje o svůj život.

Časem se ukázalo, že Čína zavedla opatření, která byla nejúčinnější a která později uplatnily i vyspělé demokracie. Uzavřela Wuchan a později i celou provincii Chupej. Když toto ČLR učinila, kritizovali ji ve světě a odsuzovali za autoritářství její vlády. Čas však ukázal, že jenom tato opatření byla účinná. Nyní jsou zavedena i v mnoha vyspělých státech.

Peking ještě ne zcela úplně zvítězil nad epidemií, ale znatelně přelomil křivky onemocnění i úmrtnosti a nyní zahájil grandiózní propagování své země po celém světě. Za posledních několik dní se objevily miliony čínských masek a testů na virus v Africe, na Filipínách, v Kambodži, v ČR, v Srbsku a v Itálii a rovněž týmy lékařů. V Itálii je počet úmrtí vyšší než v Číně.

Na počátku epidemie poslalo asi 80 zemí humanitární pomoc do Číny, a ta nyní oplatila „dobrou vůli ostatních ještě větší dobrotou“, jak řekl oficiální představitel čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.

Západ začal Čínu ihned obviňovat, že chce historii epidemie změnit z původního selhání na úspěch a konání dobra. A navíc připravit cestu k zavlečení více zemí do čínského vlivu. Čína byla v časopise Foreign Policy obviněna z rozviřování „dluhového modelu imperiální kontroly“ s využitím situace kolem pandemie. Údajně pomáhá všem bojovat s koronavirem a na oplátku bude očekávat „více milosrdenství a ústupků ve svrchovanosti“, stejně jako v případě štědrých úvěrů těm, kteří se zapojili do megaprojektu Jeden pás – jedna cesta.

Je obtížné si představit Čínu jako dobrého samaritána, ostatně jako v případě jakékoliv jiné země. Vše však je prostší než to, z čeho je Čína obviňována. Při zachraňování ostatních chrání i sama sebe.

Epidemie v ČLR kulminovala v únoru, kdy bylo uzavřeno velké množství závodů. Silně se propadla domácí poptávka. Tržby klesly o 20,5 %. V polovině března se pokles zmírnil, ale o rychlé obnově se ještě mluvit nedá. Nedávný průzkum čínské finanční firmy Rong360.com ukázal, že 64,4 respondentů je rozhodnuto pokračovat v omezování nákupů i po epidemii a přes 31 % nemá plány na zvyšování svých každodenních výdajů, až se situace vrátí do normálu.

Situace na zahraničních trzích je podobná. Za leden a únor poklesl čínský vývoz o více než 17 % a přitom na něj připadá celých 20 % ekonomiky státu. To řadu evropských i asijských trhů mimořádně znepokojilo, protože jsou napojeny na dodávky výrobků a součástí z ČLR. V březnu pak byly uzavřeny i evropské podniky a došlo na obavy na čínské straně. Vývozci zjistili, že na jejich nabídky není ve světě odbyt.

Situace je špatná i v USA, u hlavního obchodního partnera Číny. Podle odhadu banky Morgan Stanley ve čtvrtém čtvrtletí americká ekonomika naráz padne o 30,1 % a podobně klesne i spotřeba. To nenechá v klidu ani čínskou ekonomiku, která má podle mnoha odborníků také v tomto kvartálu klesnout. Bylo by to poprvé od roku 1976, kdy v ČLR skončila kulturní revoluce.

Nejproslulejší čínský podnikatel a filantrop Jack Ma napsal, že dnes opravdu žijeme v jednom hořícím lese a bylo by nezodpovědné sedět v ohradě, panikařit a ignorovat fakta, nebo být nečinný. Oznámil, že daruje africkým zemím 6 milionů ochranných masek a milion testovacích souprav.

Se stejnou logikou nyní jednají i čínské úřady.

Převzato z Iz.ru

Outsidermedia.cz