Německá menšina v ČR, vztahy k SL a SRN, loajalita k českému státu 6
Německá menšina v ČR, vztahy k SL a SRN, loajalita k českému státu 6
„Postoje zástupců německé menšiny se v podstatě koncentrují na podporu základních politických cílů sudetoněmeckého landsmanšaftu a s ním těsně svázanou bavorskou vládou. Cílem je dostat Českou republiku pomocí kombinace vnějšího a vnitřního tlaku, včetně masové mediální agitace, ke zrušení (Benešových) dekretů.“ (Doc. PhDr. M. Bednář, CSc.,Landes- Zeitung, 26.3.2002)
Vztah ZSN k SL byl od počátku jeho existence velmi silný, nebyl však rovnoprávný. Samozřejmě důležitou úlohu zde hrály finanční prostředky či služby, které ZSN od SL dostávalo. Za tuto i politickou podporu SL požadoval určitou loajalitu. Pokud některý funkcionář tuto vyžadovanou vztahovou konstantu nectil, docházelo i k ostrým konfliktům, které měly samozřejmě značné dopady pro něj. K zostření vztahů mezi některými funkcionáři ZSN a SL došlo zejména v době jednání o česko – německé deklaraci, jež byla podepsána v r. 1997. SL se ostře postavil proti této deklaraci a ZSN se přiklonilo k deklaraci. W. Piverka, druhý prezident ZSN, si neodpustil poznámku: „Křečovité odmítání deklarace některými zástupci vyhnanců působí nejen nerealisticky, ale především neodpovídá faktické skutečnosti“.
SL v čele s F. Neubauerem místo kritiky však od ZSN požadovaly mnohem silnější podporu svých známých revanšistických požadavků. Situace se tak dále vyhrocovala. Málo loajální a kritizující W. Piverka musel viditelně dostat za vyučenou. Na sjezdu odsunutých Němců z Československa v r.1997, který se konal v Norimberku, byl přivítán pan Hans Korbel jako vedoucí delegace ZSN. W. Piverka, ač jeho zásluhy o založení ZSN byly neoddiskutovatelné a jedinečné, na sjezdu nedostal ani slovo, aby mohl vysvětlil svá kritická stanoviska.
Následujícího roku, kdy mu končil jeho tříletý prezidentský mandát, si W. Piverka dovolil ještě více. Řekl: „My jsme vždy vyhnání nazývali vyhnáním, my jsme vždy vyhnance označovali svými bratry a sestrami. Současně jsme vždy také kritizovali ty, kteří žijí jen v minulosti a z nás chtěli udělat jen pouhý nástroj svých překonaných představ“. To však byla již jeho labutí píseň. Krátce nato se stal novým prezidentem ZSN ing. Hans Korbel, který politickému kurzu SL byl velmi blízký. ZSN pod jeho vedením se více či méně stávalo prodlouženou rukou SL v ČR.
„ V následujících letech se společné aktivity ´Sudetoněmeckého ´ladsmanšaftu´ a Shromáždění Němců výrazně rozšířily. Uskutečnily se desítky různých akcí, které měly posílit přilnutí Němců z České republiky k mnichovskému krajanskému sdružení a jemu blízkých spolků. Došlo k výrazné infiltraci již známých …představ landsmanšaftu´ - odsouzení vyhnání, právo na návrat odsunutých Němců zpět do České republiky, jejich majetkové odškodnění apod. Jestliže ´landsmanšaft´ v minulosti formuloval požadavky z hlediska zájmů Němců, kteří byli přesídleni do Německa, pak nyní se stále více orientuje i na postavení Němců, kteří do odsunu nebyli zařazeni a zůstali zde, v českých zemích. ´Landsmanšaft´ stále víc vystupuje v roli ´ochránců´všech Němců z obou stran hranic. Toto zaměření pak akcentuje i ´česká strana´, tj. Shromáždění Němců. A nejen pasivně akcentuje, ale sama tomu dodává své.“ (PhDr. V. Novák, CSc., K problematice německé menšiny v ČR, Praha 2001)
O diskriminaci německé menšiny mluvilo ZSN více či méně celá léta. Tentokrát však další snažení o její odstranění má mít nadnárodní rámec. Předseda pracovní skupiny CDU/CSU pro uprchlíky a vyhnance, H. Koschyk, po jednání s prezidentem ZSN ing. H. Korbelem v Berlíně vydal 9. listopadu 2000 prohlášení, že „čeští občané německé národnosti jsou nadále v mnoha oblastech diskriminováni“. Poté následoval apel na vládu SRN, aby „se zasadila o rychlé ukončení trvající diskriminace“. Tu Koschyk spatřoval i v tom, že Němci byli vyloučeni z restitucí, neměli zastoupení v parlamentu a nebyli zahrnuti do odškodnění v rámci česko – německého Fondu budoucnosti.
Diskusi o diskriminaci německé menšiny v ČR dále rozvířila poslanecká frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu dotazem na vládu, zda je Němcům v ČR započítávána do důchodu doba, kterou strávili v poválečných internačních táborech a zda současná praxe v tomto směru není jen dalším projevem diskriminace německé menšiny.
V prosinci 2000 na základě pozvání ´landsmanšaftu´ odjel prezident ZSN, H. Korbel, a dvě víceprezidentky, Kuncová a Štrosová, opět do Mnichova. Předmětem třídenních jednání, během nichž se delegace setkala J. Böhmem, předsedou bavorského zemského sněmu a mluvčím ´landsmanšaftu´, bylo neplnoprávné postavení německé menšiny v ČR
„U kulatého stolu se delegace setkala s prof. Pietschem, odpovědným za kulturní činnost ´landsmanšaftu´ a s představitelem ´sudetoněmecké mládeže´ Pflogerem. Těžištěm této diskuse byly principy a cíle vzájemné spolupráce v zájmu německé menšiny v České republice, hledání dalších podnětů a možností součinnosti. Podkladem pro toto jednání se staly ´Zásady pro hranice překračující spolupráci s německou menšinou v České republice´, které vypracovalo Shromáždění Němců. Podrobně byly projednány společné akce v nastávajícím roce 2001. Jednou z nejvýznamnějších byl společný seminář v Bad Kissingen pro kulturní referenty místních a regionálních organizací ´landsmanšaftu´ a Shromáždění Němců v listopadu 2001. Přednášeli zkušení
odborníci jak německé, tak z české strany. Velký důraz byl položen na zájezdy odsunutých Němců do míst v Čechách a na Moravě, odkud byli oni či jejich rodiče odsunuti, a setkání s Němci, kteří zde zůstali. Došlo k dohodě, že na ´sudetoněmecký den´, který se bude konat v roce 2001 v Augsburku, bude pozváno kolem dvou tisíc Němců z České republiky. Projednána byla i pomoc ´landsmanšaftu´ existujícím střediskům setkávání v České republice jak finanční, tak např. knihami … .
Druhý okruh spolupráce, který byl odsouhlasen, se týkal mládeže. … Počítá se s návštěvami divadelních skupin mládeže, hudebních a tanečních souborů, účastí na studentských soutěžích, zaměřených zvláště na sudeto-německé-české dějiny i současnost. Významná úloha v tomto mládežnickém a kulturním sbližování ´vyhnanců´ a jejich potomků s ´českými´ Němci musí připadnout čtrnáctideníku Shromáždění Němců Landes-Zeitungu, který bude věnovat podstatně větší pozornost, než dosud, především dětem a mládeži.“ (PhDr. V. Novák, CSc., c.d.)
