Několik zásadních poznámek k projevu D. Hermana na 67. sjezdu sudetů I
Několik zásadních poznámek k projevu D. Hermana na 67. sjezdu sudetů I
1." Letos uplynulo už 70 let od doby, kdy vaši rodiče, prarodiče, a dokonce i mnozí z vás, jste byli donuceni opustit své domovy, ve kterých měli naši předkové společné staleté kořeny."
ČNL: Pan Herman nevysvětlil, proč tzv. sudetští Němci byli donuceni opustit své domovy. Vyhýbal se jakýmkoliv zmínkám o Postupimské konferenci vítězných mocností, jejichž představitelé rozhodli o přesídlení německého obyvatelstva nejen z Československa, ale též z Polska, Maďarska a Rakouska do Německa.
Německé obyvatelstvo z uvedených států se v průběhu 30. let minulého století rychle znacizovalo, přispělo k rozbití států, v nichž žilo a plně podpořilo agresi nacistického Německa. Aby tato situace se nemohla opakovat v budoucnosti, považovali představitelé vítězných mocností přesídlení německého obyvatelstva za nezbytně nutné.
Otázkami přesídlení německého obyvatelstva se začali zabývat Angličané, kteří byli v předválečné době oklamáni nejen Henleinem, ale i Hitlerem, již v roce 1940. Uvěřili jim. Přišli k závěru, že pokud zneužití německých menšin k rozpoutání války se nemá v budoucnosti opakovat, je nutné německé obyvatelstvo přesídlit do Německa. Byl to W. Churchill, který v Postupimi otevřel otázku přesídlení německého obyvatelstva z Československa, nikoliv Stalin. Churchill si postěžoval, že přesídlení postupuje pomalu a je nutné jej urychlit. Dodal též, a to o tehdejším vztahu Britů k tzv. sudetským Němcům jasně mluví, že do britského pásma sudety nechtějí.
O postupimském rozhodnutí spojenců z 2. srpna 1945 jsme byli informováni diplomatickou cestou. Stejnou cestou jsme spojencům souhlasně odpověděli. Celý proces přesídlení německého obyvatelstva řídila Spojenecká kontrolní rada (SKR), která vydala zásadní Usnesení z 20.11.1945, v němž stanovila, kolik Němců z uvedených států bude přesídleno do britského , amerického a francouzského pásma. Zároveň SKR určila časový harmonogram přesídlení a další podmínky přesídlování německého obyvatelstva. Přesídlení mělo být ukončeno v červenci 1946, bylo současně uvedeno, že změny tohoto plánu mohou nastat v důsledku počasí a po získání podrobnějších informací o počtu přesídlovaných osob.
2. Postupimská konference 1945
Záznam deváté schůze šéfů vlád, 25. července 1945 v 11 hodin 25 minut
„Churchill: Je ještě jedna otázka, která sice není na pořadu jednání, ale kterou by bylo třeba projednat, totiž odsun obyvatelstva. Je velký počet Němců, které je třeba odsunout z Československa do Německa.
Stalin: Československé úřady tyto Němce evakuovaly. Nyní jsou v Drážďanech, Lipsku a Saské Kamenici.
Churchill: Domníváme se, že je třeba přesídlit 2,5 sudetských Němců. Kromě toho se Československo chce co nejrychleji zbavit 150 000 německých občanů, kteří byli svého času přesídleni do Československa z říše. Podle našich informací opustili Československo jen dva tisíce z těchto 150 000 Němců. Přemístit 2,5 milionu lidí není maličkost Ale kam je přemístit. Do ruského pásma?
Stalin: Velká část jich jde do ruského pásma.
Churchill: My je svém pásmu nechceme.
Stalin: My to ani nenavrhujeme. (Smích)
Churchill: Přinesou si sebou své hladové krky. Mám dojem, že odsun ještě pořádně nezačal.
Stalin: Z Československa?
Churchill: Ano, z Československa. Zatím probíhá odsun jen v malém rozsahu.
Stalin: Mám informace, že Češi Němce upozorní a potom je vystěhují…“
Co vyplývá z uvedené diskuse mezi Churchillem a Stalinem? Že oba dva původně počítali s tím, že Němci z Československa budou rychle přesídleni. (Churchill: Mám dojem, že odsun ještě pořádně nezačal. Stalin: Z Československa? Churchill: Ano, z Československa. Zatím probíhá odsun jen v malém rozsahu.)
ČNL: Proč o výše uvedeném pan D. Herman zřejmě nikde a nikdy nemluvil?
3. Představy spojenců o přesídlení Němců z doby války
A. W.Churchill k možné bezprostředně poválečné situaci řekl:
„…Hned po válce poteče mnoho krve. U vás i jinde bude mnoho Němců vybito - to jinak nejde a já s tím souhlasím. Po pár měsících my prohlásíme „teď dost“ a pak začneme mírovou práci." A dodal: "Transfer bude nutný!...Dá se jim krátká lhůta, ať si vezmou to nejnutnější a jdou." ( Z rozhovoru Winstona Churchilla s prezidentem Edvardem Benešem ze 3.4.1943, který zaznamenal Jan Masaryk, in Dalibor Plichta, Nesmířenost a nesmiřitelnost německé politiky, Praha, Fenix, 1996, str. 20).
B. Armija Krajowa - Jak přesídlit německé obyvatelstvo z Polska. Souhlasil i F. D. Roosevelt
Otázku, jak provést přesídlení Němců z Polska, řešila i. Na toto téma jednali její představitelé s některými spojeneckými státníky. Franklin Delano Roosevelt se v době rozhovoru se zástupcem polského hnutí odporu Janem Karskim, souhlasně vyjádřil k představě vedení podzemní Armiji Krajowej, že po osvobození Polska bude rozpoutána krátká vlna krajního teroru vůči německému i trvale usídlenému – německému obyvatelstvu, která je pohne k urychlenému. „dobrovolnému“ vystěhování. Prezident k tomuto plánu pouze podotkl: „Němci si to zasloužili“. (Z knihy „Rozumět dějinám“ , Gallery 2002, str. 190)
C. Jak de Gaullovi Svobodní Francouzi napomohli k vystěhování Němců…
De Gaullovi Svobodní Francouzi přesně aplikovali polský, Armií Krajowou roku 1943 deklarovaný model. Po vstupu do Alsaska postříleli na 8.000 tamních Němců, čímž dali podnět k „spontánnímu útěku nejen říšskoněmeckých válečných přistěhovalců , ale i části za nacismu zkompromitovaných německých starousedlíků. Většina bilingvního obyvatelstva poté jednoduše konvertovala zpět k francouzské identitě.
Z knihy „Rozumět dějinám“ , Gallery 2002, str. 194-195
ČNL: Proč pan D. Herman pomlčel i o těchto uvedených skutečnostech?
Proč sudeti, ač o uvedeném byli jistě informováni, hlasitě neprotestovali a neprotestují?
Pokračování
