Několik pravdivých citátů z dřívější doby proti lžím současnosti
Několik pravdivých citátů z dřívější doby proti lžím současnosti
„…Při napadení Sovětského svazu hitlerovským Německem britský ministerský předseda Winston Churchill – zapřisáhlý odpůrce komunismu, jak se sám hodnotil, u vědomí skutečnosti, že tím končí izolovaný boj Velké Británie a rýsuje se naděje ve společném boji Třetí říši porazit, v rozhlasovém projevu řekl : „Vidím ruské vojáky, jak stojí na prahu své rodné země a brání pole, která jejich otcové obdělávali od nepaměti. …Vidím nacistickou válečnou mašinérii, která proti nim postupuje…. Vidím také tupou, vydrezírovanou, poslušnou surovou masu německé soldatesky, která táhne jako hejna kobylek.…A vidím onu malou skupinu ničemů, kteří plánují, organizují a ženou na lidstvo tento příval hrůzy….Máme jediný cíl a jediný neodvolatelný záměr. Jsme odhodláni zničit Hitlera a každou stopu nacistického režimu. … Pomůžeme Rusku a ruskému lidu vším, čím můžeme moci…Nebezpečí, které hrozí Rusku hrozí i nám, hrozí i Spojeným státům, právě tak, jako věc každého Rusa bojujícího za svůj krb a domov je věcí svobodných lidí a svobodných národů na kterémkoli místě zeměkoule“
Od zahájení války byl Churchill v přísně utajovaném a šifrovaném spojení s vedoucím činitelem SSSR J.V. Stalinem a tak měli možnost přímo projednávat, konzultovat a rozhodovat nejširší otázky, které souvisely s vedením války oběma zeměmi. Po vstupu USA do války koncem roku 1941 tohoto spojení využívali všichni tři státníci. Používali je také k hodnocení úspěchů i neúspěchů na frontě.
Tak 8. července 1941, nedlouho po zahájení války píše Churchill Stalinovi: „Jsme zde všichni velmi rádi, že ruské armády kladou tak silný a houževnatý odpor zcela nevyprovokované a surové invazi nacistů. Všeobecně se obdivuje statečnost a vytrvalost sovětských vojáků a sovětského lidu. Učiníme pro Vaší pomoc vše, co nám dovolí čas, zeměpisné podmínky a naše rostoucí zdroje.“
V další zprávě z 26. července 1941 sděluje : „ Sledujeme s obdivem a pohnutím skvělý boj všech Vašich armád a všechny naše informace svědčí o těžkých ztrátách a škodách nepřítele. Naše letecké údery na Německo budou pokračovat s rostoucí silou.“
Dne 15. srpna 1941 dostává Stalin společný dopis W. Churchilla a amerického prezidenta F.D Roosevelta. Předkládají návrh na společnou schůzku v Moskvě a končí slovy: „Plně si uvědomujeme, jaký význam pro porážku hitlerismu má statečný a urputný odpor Sovětského svazu a víme, že za těchto okolností musíme jednat rychle okamžitě v této otázce – v plánování programu budoucího rozdělení naších společných zdrojů.“
Zpráva W.Churchilla Stalinovi 6.října 1941: „Nedostává se nám slov abychom vyjádřili city, jaké v nás vyvolává Váš obrovský heroický boj. Doufáme, že je dokážeme co nejrychleji činem.“
Po prvních úspěších tzv. bleskové války wehrmachtu, kdy se zdálo, že střetnutí skončí dobytím Moskvy a Hitlerova suita již připravovala vítěznou přehlídku na Rudém náměstí, přišel ruský protiúder a ústup poražených německých divizí se zastavil po 200 až 300 kilometrech. Tehdy to v lednu 1942 komentoval světově známy deník New York Times takto: „Američané nesmějí dopustit, aby se jim znepokojení, které se jich zmocnilo v souvislosti se situací v Tichomoří, zatemnilo skutečnost, že na ruské frontě, nejdůležitější frontě celé války, utrpěl Hitler největší porážku.“
W.Churchill k tomu 24. února 1942 píše Stalinovi „Čtyřiadvacáté výročí vzniku Rudé armády se oslavuje po osmi měsících bojů, které přinesly největší slávu jejím důstojníkům a vojínům a jimiž vstoupila na věčné časy do dějin. Při této slavné příležitosti tlumočím Vám, předsedovi výboru obrany Svazu sovětských socialistických republik, a všem příslušníkům sovětských vojsk výrazy obdivu a vděčnosti a výraz našeho přesvědčení, že vítězně zakončíme boj, který vedeme společně proti společném nepříteli.“
Vedeni snahou o odplatu za porážku u Moskvy a o získání strategické iniciativy, připravilo nacistické velení na léto 1942 mohutnou ofenzivu na středním úseku německo –sovětské fronty. Tehdy říšský ministr propagandy Joseph Goebbels v září 1942 prohlásil: „Mohu říci s naprostou jistotou, že do zimy 1942 přestane být ruská armáda pro Německo nebezpečím. Prosím vás, abyste si to za několik měsíců vzpomněli“. Ukázal se však špatným prorokem.
Již 5.listopadu 1942, kdy Rudá armáda úpornou obranou zastavila německou ofenzivu, píše Stalinovi Churchill: „Dovolte mi dále premiére Staline, abych Vám vyjádřil, stejně jako panu Molotovovi, své blahopřání k slavné obraně Stalingradu a k rozhodující porážce druhého Hitlerova tažení proti Rusku.“ Po ukončení bojů a zajetí maršála Pauluse sděluje Stalinovi : „ Prosím, přijměte mé blahopřání ke kapitulaci polního maršála Pauluse a ke konci německé šesté armády. Je to věru překrásný úspěch.“
Na vítězství Rudé armády u Stalingradu reagoval i britský král Jiří VI. sdělením: „Úporná obrana Stalingradu zvrátila chod událostí a stala se předzvěstí zdrcujících úderů, které vyvolaly zmatek v řadách nepřátel civilizace a svobody. Přikázal jsem na důkaz hlubokého obdivu, který pociťuji já i národy Britského impéria, aby byl zhotoven Čestný meč, jež budu mít to potěšení odevzdat Stalingradu.“ Nedlouho nato v Moskvě osobně předal Čestný meč premiéru Stalinovi s žádostí, aby jej odevzdal představitelům Stalingradu.
Generál Eisenhower, v té době velitel amerických sil, bojujících společně s britskými vojsky v Africe, napsal v únoru 1943 : „ Svět se stal svědkem jednoho s nejsmělejších činů v dějinách obranných válek: vojáci ruské armády zachytili veškerou údernou sílu nacistické válečné mašinérie a definitivně ji zastavili. Nyní jsme svědky větší vojenské epopeje – obrovského útoku, v němž titíž důstojníci a vojáci ruské armády zasazují nepříteli drtivé údery, vyhánějí ho z území, které vydrancoval, a ženou ho do jeho rozpadajícího se brlohu.“
Z textu „Historickou pravdu je nutno stále připomínat“, jehož autorem je Ing. Josef Mikš
