České národní listy

Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc.

Sovětské informační zdroje uvedly, že koncem srpna 1944 přešlo z tisovské armády 42 000 vojáků v týlovém zařazení na stranu povstání 18 000 vojáků. Mobilizace zvýšila početní stav na 47 000 mužů. Ve své výzbroji měly povstalecké útvary 40 000 pušek, 1500 lehkých a 200 těžkých kulometů, 200 samopalů, 160 děl a minometů, 12 tanků a 21 letadel. Při vpádu německých jednotek na Slovensko měli Němci asi 30 000 mužů, ale v dalších dnech přišly další posily., tanky, letadla apod. První německá hlášení odeslaná do Berlína počítala, že jejich policejní akce bude do 4-5 dnů úspěšná.

Vojenské velení povstaleckých vojsk se upnulo na obranu strate­gického trojúhelníku Zvolen-Banská Bystrica-Brezno. V zázemí německé armády bez frontového dotyku se spojeneckou armádou, bylo nesmírně těžké uspět s defenzivní formou boje. Dokonce i partyzánské jednoty,jejichž největší cena byla v působení v týlu nepřátele, se pod tlakem němec­kých sil, ale někdy i z vlastní iniciativy, octly v obraně uvnitř uvedeného trojúhelníku. K boji na frontě nebyly však dostatečně připraveny a vy­baveny.

Podle neúplných zpráv ztratili okupanti 10 350 padlých, přišly o 60 tanků, 30 obrněných aut.

Nic z tvrzení, že by Sovětský svaz odmítl pomoc není pravda. Je nutno mít stále na vědomí­, že dějiny nejsou výrazem jen jedné síly a strany, výsledek je ovlivněn všemi, kteří jsou na scéně. Tedy i německou armádou.