Několik poznámek k článku "Česká republika rozšířila ochranu němčiny jako menšinového jazyka"
Několik poznámek k článku "Česká republika rozšířila ochranu němčiny jako menšinového jazyka", který jsme vyvěsili dne 29.10.2024
"Česká republika tak úspěšně završila proces, který započal dne 22. října 2019, kdy na základě podnětu zástupců německé národnostní menšiny zaslaného předsedovi Rady vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada“) byl na jednání Rady schválen vznik dočasné Pracovní skupiny k možnosti rozšíření ochrany německého jazyka částí III Charty. Dne 8. ledna 2021 se uskutečnilo jednání Rady vlády pro národnostní menšiny, na němž byla na základě usnesení č. 3/2021 odsouhlasena žádost Shromáždění německých spolků v České republice k rozšíření ochrany němčiny částí III.
Rada tak jednomyslně podpořila úsilí o účinnější ochranu německého jazyka jako jazyka národnostní menšiny, který je tradičně používán na území České republiky. Práce výše uvedené pracovní skupiny byla završena na podzim 2022, kdy byl materiál, který již prošel mezirezortním připomínkovým řízením, dokončen, včetně obsáhlé důvodové zprávy. Vláda České republiky jej pak schválila na svém jednání dne 14.12.2022.
Během roku 2023 poté materiál postupně schválily obě komory Parlamentu České republiky. Text prohlášení: Česká republika prohlašuje, že bude aplikovat vybraná ustanovení části III Evropské charty regionálních či menšinových jazyků na německý jazyk v Karlovarském kraji na území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov, v Libereckém kraji na území okresu Liberec, v Ústeckém kraji na území okresu Ústí nad Labem, v Jihočeském kraji na území okresu Český Krumlov, v Moravskoslezském kraji na území okresu Opava a v Pardubickém kraji na území okresu Svitavy.
článek 8 odst. 1 a)ii, b)ii, c)ii, d)ii, e)i, g), h), i), odst. 2; (celkem 9 bodů)
článek 9 odst. 1 a)ii, a)iii, a)iv, b)ii, b)iii, c)ii, c)iii, d, odst. 2 a); (celkem 9 bodů)
článek 10 odst. 1 a)iv, odst. 2 b), odst. 5; (celkem 3 body)
článek 11 odst. 1 a)iii, b)ii, c)ii, d), e)i, odst. 2; (celkem 6 bodů)
článek 12 odst. 1 a), f), g), odst. 2, odst. 3; (celkem 5 bodů)
článek 13 odst. 1 c), ; (celkem 1 bod)
článek 14 a), b). (celkem 2 body)
Celkem 35 bodů.
My jsme se v naší redakci na chartu podívali a připravili jsme pro vás níže přehled a zvýrazněné citace charty, které vláda Petra Fialy přijala, čímž postavila němčinu v ČR podle Kapitoly III Charty na nejvyšší úroveň podle mezinárodní evropského práva, tedy na úroveň tzv. úředního jazyka. K tomuto kroku neexistovala žádná veřejná diskuse, žádný občanský názor a zvážení diskurzu občanů v okresech po odsunutých Němcích, jejichž potomci se dodnes nevzdali majetkových nároků po odsunu v roce 1945."
Celý předmětný proces trval od 22. října 2019 až do 24. února 2024. Co je na této skutečnosti zarážející? Po celou uvedenou dobu česká veřejnost o chystaném opatření nebyla informována. Několik stovek "politiků" jednalo a jednalo, aniž by svým voličům, kteří jim dali ve volbách poslanecký mandát, řekli o čem jednají a začali s nimi o předmětném tématu diskutovat, což bylo jejich povinností.
Zarážející je, že mlčenlivost zachovávali nejen koaliční poslanci, ale i opoziční. Jak je to možné? Je přece velmi nepravděpodobné, že by o připravovaném zvýhodnění německého jazyku v ČR nevěděli. Pokud skutečně nevěděli, případně na počátku tohoto procesu, pak je velmi pravděpodobné, že později informace měli. Proč se o nich nepodělili se svými voliči? Proč mlčeli? Proč nedali podnět k masovému vystoupení českého lidu?
Takových a podobných otázek je mnohem více. Pokud celý proces byl skutečně aktéry utajen před českou veřejností, pak lze položit velmi závažnou otázku, zda nebyl hrubě porušen Čl. 2 odst.(1), který zakotvuje, že "lid je zdrojem veškeré státní moci: vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní." Jak lid může tuto moc vykonávat prostřednictvím uvedených orgánů, když o tom, co se připravuje, nevěděl nic, nebo téměř nic a lze předpokládat, že kdyby o předmětné úpravě věděl, že by se většinové postavil proti rozšíření ochrany němčiny v ČR jako menšinového jazyka. Již v současnosti německá menšina je v ČR považována za privilegovanou, zatímco Češi, Slováci, Poláci, žijící již dlouhodobě v Německu, nejsou uznávanou národnostní menšinou a tudíž žádným menšinovým právům se netěší. V Německu dochází k asimilaci národnostních menšin, včetně Lužických Srbů.
Obdobně je utajován i text smlouvy, jíž podepsal premiér Fiala s Vatikánem. Odtajněn má být údajně až po projednání smlouvy. Utajovaná politika a diplomacie připomíná nechvalně známé dřívější doby z XIX. a XX. století. V legislativním procesu, v jeho utajování, a k důsledkům s ním spojeným, se k nim vracíme.
Ve vztahu k tzv. sudetským Němcům lze od současné mocenské elity, především vlády premiéra Fialy, lze očekávat i další "vstřícné kroky". Kam až dojdou tito pánové?
Necháme se opět "překvapit" nebo řekneme dost? Především očekáváme v kritickém mezidobí nekompromisní vystoupení opozičních politiků proti jednostranné vládní vstřícnosti, která nebere zřetel ani na základní zájmy republiky, českého národa. Odpovědí na tuto ostudnou skutečnost budou i četné hlasy českých voličů v příštích volbách, které přečíslí stoupence pozice a tzv. korespondenční hlasy "našich krajanů". Pokud tomu bude jinak, ztratíme svou státnost a nastoupíme cestu k novému protektorátu či staneme se jednou ze zemí nám cizáckého odnárodňovacího složeného státu.
Dr. O. Tuleškov
