Na podporu českého vlasteneckého tisku
Žijeme v době relativizace základních lidských hodnot a popírání národních principů na úkor velkých mezinárodních organizací a celků. Pojmy jako národ, vlast, rodina, solidarita, tradice, hrdost a úcta k osobnostem naší historie, ale i úcta ke stáří a důstojnosti života jsou ve světle postupující globalizace stále více upozaďovány ve prospěch obecných formulací v oblasti lidských práv i celého společenského života. Ten v dnešních podmínkách zásadně vyzdvihuje individualismus, majetek, schopnost prosadit se na úkor těch druhých a obohacovat se bez ohledu na skutečné zásluhy a odvedenou práci. Velcí majetkoví vlastníci těží z pro ně příznivých podmínek, kdy stát ztratil do značné míry postupně kontrolu nejen nad ekonomikou a kulturou, ale i nad pozitivním působením na mladou generaci, včetně výchovy k vlastenectví a veřejnými službami. Sdělovací prostředky nejsou v tomto ohledu výjimkou. Velké nadnárodní společnosti mají stále lepší podmínky pro vytváření astronomických zisků pro hrstku vyvolených. Sociální deklasování velkých skupin obyvatel je přímým důsledkem parazitního chování nenasytné menšiny. Dnes aktuálně vyvstává zcela reálná hrozba, že národní státy budou úplně rozpuštěny do velkých celků, kde hlavní slovo mají a i nadále budou mít největší a ekonomicky nejsilnější země jako Německo, Francie, Velká Británie a v prvé řadě zejména USA.
Jsme Slované a tuto základní skutečnost, z níž vychází naše národní historie, již od vzniku prvního státního útvaru na území Čech a Moravy, musíme mít na paměti i v dnešní době. Tedy v době, kdy se nám sdělovací prostředky snaží vnutit názor o přirozeném splynutí v rámci nadnárodních struktur. Ano, jsme i Evropané, ale v prvé řadě jsme Češi a Slované. To nelze popřít, ačkoliv se o to mnozí vlivní snaží.
Ve světle všech reálných soudobých hrozeb jde v neposlední řadě i o likvidaci posledních ostrůvků českého tisku. Především tisku vlasteneckého a levicového. Nástup internetu a sociálních sítí přinesl s sebou celou lavinu, doslova smršť informací všeho druhu, často pak šíření dezinformací, které mají za cíl nejen útočit na vše národní a vlastenecké, včetně slovanských národů, ale v neposlední řadě především upravovat dějinné události dle ideologického zadání tzv. liberální demokracie. A to bez ohledu na prokazatelná fakta a historickou pravdu.
Velcí tiskoví magnáti redukují svobodu slova a tisku na informace poplatné jejich zájmům. Převážně ekonomickým, ale také politickým. Bulvár všeho druhu odvádí pozornost od toho důležitého. Pro příklady není třeba chodit daleko (četné zprávy o VIP osobách, povrchní senzace, hojné zobrazování násilí, vytěžování zisku z lidského neštěstí apod.). Většinu tisku u nás vydávaného kontrolují zahraniční vlastníci nebo domácí oligarchové. Komu slouží jimi kontrolované tituly, je zcela zřejmé. V této situaci je proto nezbytné sdružovat skupiny lidí, kterým tento stav není lhostejný a chtějí jej za pomoci vlastního úsilí postupně měnit. Především jde o rozšiřování povědomí o u nás stále ještě vycházejícím vlastenecky a levicově orientovaném tisku. Každý, kdo v tomto směru může přiložit ruku k dílu, by tak měl bez dlouhého váhání učinit. Velkým vydavatelům nelze konkurovat silou finančních prostředků a tomu odpovídající reklamy. Jen vzájemnou podporou a sdružováním lze společně čelit mediálnímu vymývání mozků. Cílem přitom zůstává zejména mladá generace, která o historii mnoho neví a neumí ještě většinou chápat všechny souvislosti. Stále je mezi námi dost lidí, kterým současný stav není lhostejný a kteří vydávají vlastenecky orientované tiskoviny. Podpořme proto jejich snahu tím, že o jejich práci budeme informovat další osoby či ji třeba podpoříme finančně či předplatným. Mějme přitom na paměti jednu starou, ale stále platnou moudrost, že i malý čin je vždy mnohem lepší než – li velká nečinnost například v podobě planého řečnění.
Podpora českého vlasteneckého tisku je v zájmu většiny prostých lidí všech generací!
Nestyďme se za svou historii a za to, že jsme Češi!
Svoboda slova je základním právem, které nesmí být redukováno na jednostranně zaměřené informace ve prospěch ekonomických a mocenských zájmů málo početné elity a jejich služebníků!
Veřejnoprávní sdělovací prostředky dlouhodobě neplní svou funkci danou zákonem, a proto je nezbytné na nich vynutit skutečnou informační svobodu!
Miroslav Pořízek
