Na cestě k multipolární organizaci světa. EU, včetně Německa, se stává slábnoucím druhořadým hráčem
Na cestě k multipolární organizaci světa. EU, včetně Německa, se stává slábnoucím druhořadým hráčem
Po roce 1989 byl to především V. Havel a členové jeho party v čele s P. Pithartem, kteří ve vztahu k Německu učinili mílové kroky, abychom se opět dostali pod jeho vedení. Velmi účinně k tomu strategickému přibližování k Německu později přispěl P. Nečas, následně B. Sobotka, dřívější předseda vlády, a P. Bělobrádek, první místopředseda sobotkovské vlády. Jaksi jsme však zapomněli na pana Petra Fialu, který již koncem 80. let 20. století navázal kontakt s B. Posseltem, asistentem poslance EU, panem Ottou Habsburkem. Před ním to byli někteří odpůrci komunistické vlády v ČSR v exilu, kteří se silně proněmecky s vyjadřovali již od 70. let minulého století.
Všichni tito a další germanofilové s sudetomilové, ať již byli v jakýchkoliv státních funkcích v předlistopadovém Československu a po něm, by sami bez rozhodujících vlivů ze zahraničí, které česko-německé vztahy, formovaly stále zásadnějším způsobem, se ve své proněmecké servilitě nedokázali na domácí politické scéně prosadit tak, aby otočili kormidlem naší státní lodi do výsostných německých vod.
Ano, byli to především a zejména Američané, kteří uplatňovali vliv na státy střední Evropy s cílem, aby se podřídily vedoucí úloze Německa. Z hlediska středoevropských států to byl přetěžký a postupný krok, aby opět podstoupily německé jho. Pro USA to však byl pouze jeden z kroků, které byly nutné udělat, aby boj o unipolární organizaci světa skončil pro Ameriku vítězně.
Jinak řečeno s americkou obsluhou jsme se dostali opětně do německé medvědí "náruče". USA by si měly v době již probíhající multipolarity organizace světa, konečně uvědomit svou historickou odpovědnost a zbavit nás, stejně tak, jak další státy střední a východní Evropy, postupně německého jha, a to jak rozhodujícím působením na Evropskou unii a zvlášť na samotné Německo, tak i na "naše české elity", které se v současnosti cítí v něm jako doma, samozřejmě opětně na úkor našich státních a národních zájmů. Naši elitáři ve vládě, v parlamentu, se silnou vazbou na justiční orgány, armádu i policii, jsou s proněmeckou politikou, jež nám již způsobila značné škody, tak srostlí, dokonce možná i existenčně, že nedokážou se od ní vzdálit a boudou bránit, nikoliv pouze tuto proněmeckou politiku, ale také sami sebe, své mocenské postavení, že lze se obávat o demokratičnost nadcházejících parlamentní voleb. Signál nám, opozici vůči jejich vládě, vyslali vládní vašnostové i právní úpravou korespondenčního hlasování pro naše krajany v zahraničí.
"Naše vláda", jak se domníváme, použije zřejmě všechny dostupné prostředky, aby se udržela u moci i další volební období. Přestože průzkumy o preferencích ukazují slábnoucí pozice vlády, nelze vyloučit její kroky o zvrácení tohoto vývoje a tak získat mandát na další volební období.
Amerika si postupně zřejmě uvědomuje, především pan prezident D.Trump a jeho lidé, že dochází ve světě ke změně geopolitické situace. Proto se zřejmě stáhnou z Ukrajiny a budou se časem snažit naleznout cestu k Rusku, Číně i Indií, aby zájmy Ameriky dosáhli nikoliv konfrontační politikou, ale diplomatickou cestou. Tento vývoj bude delší a zřejmě i čas od času bude obsahovat konfrontační prvky. Faktem je, že EU i samo Německo, Francie, již nejsou rovní geopolitičtí hráči, jejich vliv upadá. Také díky jejich ekonomické slabosti, vnitřních problémů s migrací, hrátky se zelenou politikou a militarizací.
Z hlediska mezinárodního je mocenská situace zcela jiná, než v době, kdy Brzezinski formuloval zásady americké geopolitiky. Svět, jak ho vidíme dnes, spěje od unipolarity k multipluralitě. Tento bouřlivý vývoj mohou přerušit menší či větší konflikty. Mohou ho vyvolat síly, které se staví i nadále za unipolární uspořádání světa. Nemají však dostatek síly, aby v případném ozbrojeném konfliktu prosadily své vize. Multipolární svět se začíná pozvolna vytvářet. Trump jistě dosáhne toho, aby v rámci zrození tohoto nového světa, USA zaujaly důstojné místo. V tomto procesu dojde zřejmě i k zásadním proměnám v EU, k zásadním vnitřním změnám v Německu, Francii i i v dalších evropských státech. S velkou pravděpodobností toto jaro národů přijde i k nám, do České republiky, zbavené pout k EU a k Německu.
Dr. O. Tuleškov
