My, děti, jsme musely chodit spát oblečené, abychom byly lépe připraveny k úniku při bezprostředním nebezpečí
My, děti, jsme musely chodit spát oblečené, abychom byly lépe připraveny k úniku při bezprostředním nebezpečí
Narodil jsem se v roce 1927 v Jablonci n. Nisou, kde byl můj otec zaměstnán na poště. Vynechávám všechna násilí páchaná německými nacisty před rokem 1938, kdy jsme společně s matkou a mladší sestrou narychlo opouštěli město. Po několik nocí před tím byl náš dům, kde jsme bydleli ještě s dalšími českými rodinami, obléhán henleinovci.
My, děti, jsme musely chodit spát oblečené, abychom byly lépe připraveny k úniku při bezprostředním nebezpečí. Po několika přechodných ubytováních našla naše rodina po útěku z Jablonce trvalé ubytování u jedné židovské rodiny, která později zahynula v plynových komorách. Otci se podařilo zachránit nejnutnější věci a za pomoci naší armády je odvést v otevřeném uhláku.
Ing. Vladimír Lukeš, tehdy Jablonec n. Nisou
