České národní listy

Muži na hranici. Příběhy z roku 1938

 Lynčování české menšiny v Šatově 1

Obec Šatov (Šattau) se v kritickém roce 1938 nacházela přímo v pohraničním pásmu linie obranných opevnění. Dne 9. října 1938 odchází poslední zbytek oddílu četnictva a SOS. Krátce nato se někteří z místních obyvatel české menšiny stali oběťmi násilí organizovaném příslušníky Sudetoněmecké strany. Během dne bylo přepadeno několik osob, které zfanatizovaný dav brutálně zbil a odvlíkl do tehdy již opuštěných  pevností na jižní straně obce.

Zhruba po šesté hodině ranní přepadla tříčlenná skupina ordnerů zdejší poštovní úřad. Poštmistr Karel Vlasák  právě připravoval jeho převzetí německou správou. Do protokolu své výpovědi o průběhu útoku Vlasák uvedl: "Všichni se na mne vrhli a počali mne bít, fackovat, kopat a vedli mne při tomto bití až k domu vedoucího funkcionáře SdP na dvůr, kde mi prohlédli kapsy, a když nic nenašli, počali zase tlouct, kopat a bít vidlemi i různými předměty. Když jsme klesal, dotáhli mne do vinohradu, kde jsem byl bit tyčkami od vinné révy a několik tyček o mě přerazili. Nato celého zkrvaveného a krví podlitého mě dotáhli do pevnůstky, slibovali mi, že přijdu do Dachau, až prý přijde gestapo. Hodili mě potom v tomto zuboženém stavu do pevnůstky za domem a zaházeli kameny."

Zatímco byl Vlasák trýzněn skupinou ordnerů, jiný zaměstnanec pošty se odhodlal vypravit  pro pomoc do nedalekých Havraníků (Kaidling). Zde se mu pravděpodobně podařilo zastihnout ustupující družstvo SOS, kterému velel vrchní strážmistr Ludvík Průša, velitel právě evakuovaní četnické stanice v Šatově. I přesto, že se ustupující oddíl příslušníků SOS již fakticky nacházel v prostoru obklíčeném nastupujícím německým vojskem, byl iniciován pokus o záchranu ztrýzněného vězně. V této kritické situaci zřejmě nezbývala jiná možnost, než zvolit taktiku vyjednávání z pozice síly, a proto muselo být zajištěno několik rukojmí z řad zástupců místní německé obecní správy. Teprve pod pohrůžkou zastřelení místního starosty a jeho zástupce se pro Vlasáka do Šatova  ihned vydali dva pověření zástupci, kteří jej skutečně nalezli uvězněného v jednom z objektů linie opevnění. Na cestě zpět do Havraníků byl Karel Vlasák ještě několikrát napaden  a lynčován přihlížejícím davem.

Následkem brutálního útoku utrpěl velmi vážná poranění, která si vyžádala několikatýdenní léčbu: "Tímto zlým nakládáním utrpěl jsme na svém zdraví těžké poškození na těle pro celý život, ježto mi byl proražen bubínek levého ucha, zlomena tři žebra a mnoho četných hlubokých obraženin  a podlitin krevních po celém těle, že jsem byl nucen léčit se déle jak tři týdny v nemocnici ve Znojmě. Odtud jsem odešel do nemocničního ošetření v Třebíči. Při léčení v nemocnici jsem často upadal do bezvědomí, což se velmi často opakovalo a po dobu tří dnů jsem byl mezi životem a smrtí. Rekonvalescence z tohoto zlého nakládání trvala déle jak dva měsíce, kromě toho jsem byl často stíhán nervovými záchvaty po těžkém otřesu mozkovém."

Tohoto rána zastihla etnická čistka i další osoby z řad české menšiny v Šatově. Do domu Antonína Kobíka vtrhli dva ordneři ozbrojení revolverem a násilím jej vyvlékli ven. Protože se bránil, byli surově zbit a stejně jako ve výše uvedeném případě odvlečen do jednoho z opuštěných objektů opevnění. "Jelikož jsem je nechtěl uposlechnout, tak mě začali bíti býkovcem a rvali se se mnou, až na mně roztrhali šaty a tak roztrhaného vedli mě přes pole k malému betonovému krytu. Cestou mě jeden z předvádějících uhodil býkovcem přes hlavu a já jsem upadl na poli a ztratil vědomí.. Když jsem se trochu probral, tak jsem byl již blízko krytu a tam mě ordner uhodil do obličeje a vyrazil mi při tom dva zuby. Pak mě hodili do krytu, kde již byl vězněn Alois Raška, kterého Němci také zbili.

Podle výpovědi Antonína Kobíka zavlékli teroristé  do pevnosti ještě nejméně čtyři osoby. Ponižovali je tím, že byli nuceni předvádět nacistický pozdrav "Heil Hitler" a předstírali jejich popravu zastřelením.

Z knihy "Muži na hranici" - Boje se sudetoněmeckými henleinovci v roce 1938, Vladimír Bružeňák, Jan Ciglbauer, Karel Koc, Ondřej Kolář, Milan Rejthar, Jiří Vaněček, Alena Zatloukalová, nakladatelství Toužimský a Moravec, Praha 2019, str. 115-117.