Jdi na obsah Jdi na menu
 


Může západní civilizace vůbec přežít, když jsou její instituce tak zprofanované?

15. 8. 2022

Může západní civilizace vůbec přežít, když jsou její instituce tak zprofanované?

napsal(a) J.B. Shurk

14. srpna 2022

Překlad původního textu: How Can Western Civilization Survive with Reviled Institutions?
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

 

Vládní úřady a instituce na Západě nemohou očekávat, že si udrží dlouhodobě legitimitu, pokud je jejich občané budou považovat za nenapravitelně zkorumpované. A stejně tak politici nemohou očekávat, že si udrží legitimitu, pokud budou lhostejní, ne-li přímo nepřátelští vůči přáním a potřebám běžných lidí.

Všude na Západě existuje výrazný rozdíl mezi potřebami běžných občanů a světonázorem, který hlásají a prosazují jejich "zástupci" ve vládě. Důvěra v instituce, v nichž tito "zástupci" pracují, prudce klesá. Neměl by tento rozpor vyvolat poplach od Washingtonu až po Brusel? Neblížíme se už k Rubikonu, kde bude v sázce budoucí přežití Západu?

Téměř v každé sporné otázce se prohlubuje propast mezi prioritami běžných občanů a jejich vlád.

V červnu 2022 schválil Evropský parlament drtivou většinou používání digitálních certifikátů EU COVID-19 na další rok, a to navzdory téměř jednomyslnému odmítnutí ze strany evropských občanů, kteří se proti používání povinných digitálních zdravotních pasů vyjádřili ve veřejné konzultaci, která trvala několik měsíců.

Evropští i američtí občané již dlouhá desetiletí vyjadřují drtivý nesouhlas s ilegální migrací, přesto však vedoucí představitelé na obou stranách Atlantiku udělali jen málo pro to, aby tento přetrvávající problém vyřešili. V době, kdy v Evropě roste inflace a sociální nepokoje, téměř 60 % občanů EU "není ochotno" bránit suverenitu Ukrajiny proti ruské invazi, pokud to nutně vyvolá vyšší náklady na pohonné hmoty a potraviny. Přesto Německo a Francie varovaly své obyvatele, aby se "připravili na úplné přerušení dodávek ruského plynu."

Rovněž Světové ekonomické fórum nedávno vydalo prohlášení, v němž tvrdí, že "ochrana demokracie" vyžaduje, aby obyvatelé Západu snášeli mnohem vyšší ceny zemního plynu a ropy. Někteří analytici jsou však toho názoru, že bez vydatných dodávek uhlovodíkových paliv se globální hladomor a hospodářský kolaps Západu stanou nevyhnutelnými.

Průzkum Monmouthské univerzity zveřejněný 5. července 2022 ukazuje, že 57 % Američanů se domnívá, že kroky americké federální vlády za posledních šest měsíců přímo poškodily jejich rodiny. Ve stejném průzkumu tato univerzita sestavila 22 nejdůležitějších priorit Američanů. Na seznamu se nikde neobjevuje ani válka na Ukrajině, ani slyšení výboru Kongresu týkající se událostí na washingtonském Kapitolu 6. ledna 2021 – čtyři hlavní problémy Američanů se týkají prudce rostoucí inflace a ekonomické nejistoty. Mezitím Sněmovna reprezentantů USA nedávno schválila "Zákon o rasové a ekonomické spravedlnosti Federálního rezervního systému", který vyžaduje, aby se Federální rezervní systém (FED) snažil nastolit "woke" socialismus místo finančního růstu. A administrativa prezidenta Joea Bidena a přitakávající Kongres již utratili za konflikt na Ukrajině více, než USA utratily za prvních pět let války v Afghánistánu. Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že neuvěřitelných 78 % amerických voličů soudí, že Spojené státy jsou dnes na špatné cestě, což je o 27 procentních bodů více než po Bidenově nástupu do funkce. A téměř 40 % Američanů se nyní domnívá, že americká vláda "je nanic".

Důvěra ve veřejné instituce se katastrofálně hroutí.

Nový průzkum Gallupova ústavu dokládá prudký pokles důvěry Američanů v 16 hlavních amerických institucí, a zaznamenal historicky nejnižší důvěru v mainstreamová média, trestní soudnictví, velké korporace, policii a všechny tři složky federální vlády. Výsledky průzkumu představují nejnižší celkovou důvěru v instituce, jaká kdy byla za mnoho let těchto průzkumů zaznamenána. Důvěra se oproti loňskému roku nezvýšila ani vůči jediné instituci. Pouze 7 % Američanů má "velkou / docela velkou" důvěru v Kongres, a jen 11 % diváků věří televiznímu zpravodajství.

K tomu, že jsou obyvatelé Západu přesvědčeni o všeobecně rozšířené zkorumpovanosti institucí, ještě přispělo nedávné vyšetřování časopisu British Medical Journal, které zdokumentovalo všudypřítomné střety zájmů v agenturách pro regulaci léčiv v zemích Západu. Rozpočty těchto agentur jsou financovány především peněžními dary od velkých farmaceutických společností, tedy od těch průmyslových subjektů, jejichž produkty mají tyto vládní agentury regulovat.

Občané na Západě stále více nedůvěřují svým vládám a hlavním zpravodajským médiím a nevěří, že jim předkládají přesné a spolehlivé informace. Občané na Západě stále častěji vnímají vládní činitele jako ty, kteří udržují dva standardy spravedlnosti a ekonomické bezpečnosti – jeden pro ty, kteří stojí na samém vrcholu pyramidy bohatství a moci ve společnosti, a druhý pro všechny ostatní. A jak ukazuje předčasný nucený odchod britského premiéra Borise Johnsona z funkce, ochota veřejnosti zavírat oči před uplatňováním takového dvojího metru rychle klesá.

Tato situace je naprosto neudržitelná. Vládní úřady a instituce na Západě nemohou očekávat, že si udrží dlouhodobě legitimitu, pokud je jejich občané budou považovat za nenapravitelně zkorumpované. A stejně tak politici nemohou očekávat, že si udrží legitimitu, pokud budou lhostejní, ne-li přímo nepřátelští vůči přáním a potřebám běžných lidí. Pro západní politiky se stalo módou rozdělovat globální šachovnici na ctnostné "demokracie" bojující za světový mír a hrozivé "diktatury" způsobující strádání a chaos. Ať už jsou však dnes západní "demokracie" jakékoliv, nejsou baštami, které by poctivě zastupovaly zájmy svých občanů, ani se nevyhýbají tomu, aby svým občanům nadělovaly pořádné porce strádání a chaosu.

Instituce lze obecně rozdělit na ty, které vznikají a udržují se díky spolupráci občanů a jejich souhlasu, a na ty, které pro své přežití potřebují sílu a donucení. V "demokratické" společnosti jsou spolupráce a souhlas občanů hlavními stavebními kameny a zároveň nástroji pro vytváření silných institucí schopných přežít nepředvídatelné hrozby a neočekávané mimořádné události. Zastupitelské vlády jsou vytvářeny na základě demokratického hlasování občanů a obecné vůle veřejnosti.

Pokud zastupitelské orgány vytvářejí zákony, které odrážejí preference veřejnosti, občané zpravidla respektují trestní zákoníky a předpisy, které omezují jejich svobody. Pokud jsou zpravodajské sdělovací prostředky hodnoceny jako ty, které poskytují pravdivé informace, je na ně spoléháno jako na spolehlivý kontrolní orgán nespravedlivé vládní moci. Když je lidem, kteří ve společnosti představují menšinový názor, přesto dovoleno vyjadřovat své myšlenky, usilovat o změnu a získávat moc, pak může vedle sebe existovat množství skupin s protichůdnými názory, aniž by se roztříštěné politické frakce nutně propadly do násilí.

Dobrovolná spolupráce vytváří pozoruhodně silné instituce, protože jednotliví občané mají osobní zájem na jejich existenci. Jednotlivé skupiny občanů jsou pak hermeticky stmeleny a civilizace může stoupat do nevídaných výšin.

Co se však stane, když vláda ztratí podporu svých občanů a musí sáhnout k hrubé síle a donucování? Zákony ztrácejí legitimitu. Zpravodajské zdroje jsou zredukovány na zdroje čisté propagandy. Politické neshody se změní v krveprolití a vraždění. Společnost drží pohromadě již jen násilí.

Sovětský svaz sice vydržel 70 let, ale jeho instituce byly postaveny z rozpadajících se cihel a řídké malty a držely pohromadě jen díky násilí. To bylo nejdůležitější poučení z jeho kolapsu.

Pokud má civilizace prosperovat, tak lid nesmí být nikdy ignorován. Pokud lídři na Západě tuto monumentální lekci přehlédli, nebo ještě hůře, pokud tuto trvalou pravdu ignorují, tak dnes neohrožují nic menšího než celou budoucnost západní civilizace.

J. B. Shurk píše o politice a společnosti.